KARMA JE ZDARMA - Soudci protestují proti zpomalení růstu platů.
Česká justice čelí dilematu zpomalujícího růstu platů soudců a státních zástupců, vyvolaného vládním rozhodnutím. Tato situace, která vyvolala vlnu protestů, je vnímána nejen jako hmotné zkrácení, ale i jako ohrožení základních principů justice. Diskuze se točí kolem otázek nezávislosti soudnictví, politických zásahů a budoucího rozhodování Ústavního soudu.
V poslední době se česká justice potýká s vážným dilematem. Soudci a státní zástupci jsou v konfrontaci s rozhodnutím vlády, které zpomaluje růst jejich platů. V lednové výplatě měli společně s vrcholnými politiky očekávat vyšší částky, avšak vláda rozhodla jinak. Argumentem pro zpomalení růstu platů byla potřeba spořit, a to v době, kdy se stát potýká s ekonomickými problémy.
Toto rozhodnutí, které loni změnilo vzorec pro výpočet platů, vyvolalo vlnu protestů mezi soudci a státními zástupci, kteří vnímají tuto situaci nejen jako hmotné zkrácení, ale i jako potenciální ohrožení principů, na nichž spočívá nezávislost a nestrannost justice. Část soudců se chce proti tomu bránit žalobami a argumentují tím, že vláda chce získat nejen popularitu, ale že jde přímo o politický zásah. A že tyto úsporné kroky by se neměly dělat na úkor soudnictví.
Vzorec pro výpočet platů změnila loni vláda. Odůvodnila to nutností úspor. Fialová vláda s konsolidací financí přijít musela, obhajoval v říjnu před poslanci úspory ministr financí Zbyněk Stanjura. V důsledku toho se změnila základna pro výpočet jejich platů. Podle starých pravidel by základna pro výpočet byla něco přes 121 000, teď je to zhruba 114 000 korun.
Soudci tak protestují proti zpomalení růstu, pokud žaloby doputují až k Ústavnímu soudu, bude zajímavé sledovat, jaký postoj k nim ústavní soud zaujme. Bude-li považovat pomalý růst těchto platů za legitimní a v souladu s potřebou úspor, tak jak to provedl s posvěcením snížení valorizace důchodů, nebo bude konstatovat, že v tomto zcela stejném případě došlo k porušení ústavy a narušení nezávislosti justice?
V této souvislosti se totiž nabízí paralela s nedávným rozhodnutím Ústavního soudu, který schválil snížení valorizace důchodů jako legální krok s odkazem na prevenci hospodářské škody, což vyvolává otázky ohledně možného rozdílného zacházení v tomto případě. Ústavní soud také uvedl, že neexistuje základní právo na trvalé zvyšování důchodů či kopírování růstu cen inflace. Podstatou základního práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří je záruka důstojného života, to znamená spravedlivý a přiměřený důchod, nikoliv jeho automatické navyšování. Podle tohoto výroku by tedy ani soudci neměli mít stanovené základní právo na trvalé zvyšování svých platů, stejně jako na něj nemají zákonný nárok senioři.
Tato situace by představovala pro ústavní soud výzvu jak z právního, tak z etického a morálního hlediska. Bez ohledu na výsledek rozhodování bude každý verdikt pro ústavní soud problematický. Rozhodnutí ústavního soudu by se v případě, že by se otázka snížení růstu platů soudců a státních zástupců dostala na jeho stůl, rýsovala mezi dvěma alternativami. První možností by bylo zamítnutí podání stěžovatelů, což by mohlo vyvolat rozladění v právní komunitě. Druhou možností by bylo uznání žaloby jako oprávněné a vyhovění požadavkům soudců, což by mohlo vytvořit nebezpečné vnímání dvojích měřítek spravedlnosti v České republice. Zatímco snížení valorizace důchodů bylo považováno za ústavní, podobné snížení růstu platů pro zvláštní skupinu soudců by mohlo být naopak označeno za protiústavní. Takové rozhodnutí by nepochybně vyvolalo zvýšený zájem veřejnosti a médií a bylo by sledováno s velkou pozorností v otázce platů soudců. Prý ale nejde pouze o peníze. Materiální zajištění má zajišťovat nezávislost soudů, jak taková nezávislost vypadá, to nám ukázkově předvedli soudci Ústavního soudu. No ale nepředbíhejme a nechme se překvapit.
Zpomalení růstu platů soudců
Jak vnímáte vládní rozhodnutí o zpomalení růstu platů soudců a státních zástupců?
