Západ vyhrocuje konflikt na Ukrajině – Přípravy na válku pokračují.
Slovenský premiér Robert Fico na tiskové konferenci prohlásil, že některé členské státy EU a NATO uvažují o vyslání svých vojsk na Ukrajinu, ale jeho vláda se rozhodně nepřipojí k vyslání slovenských vojáků. Tato informace vyvolala diskusi ve veřejném prostoru a setkala se s nelibostí ostatních zúčastněných stran. Navzdory intenzivní kampani proti němu je Fico jedním z mála politiků, kteří otevřeně hovoří o situaci, což způsobuje kontroverzi již týden.
Tyto výroky vyvolaly bouřlivou kritiku s obviněním z šíření dezinformací ve prospěch Ruska. Po jednání v Paříži však francouzský prezident Macron uvedl, že možnost vyslání vojáků nelze zcela vyloučit, což potvrzuje slova Roberta Fica. Podle průzkumu listu Le Figaro 68 procent Francouzů nesouhlasí s Macronovými slovy.
Ukrajina již nemá dostatek vlastního ochotného vojenského personálu pro frontové nasazení. Úřady navíc nemohou dohledat téměř milion mužů, kteří jsou na Ukrajině, ale úřady o nich neví.
Kdo bojovat chtěl, tak ten za ty dva roky války již dávno padl, anebo je na frontě dosud, anebo je jako válečný invalida zmrzačený a doma.
Schůzka u Macrona, dle Roberta Fica, nepřinesla žádnou zmínku o míru a atmosféra byla vysoce napjatá. Na schůzce znělo jen válka, válka, válka.
Jistě také není náhoda, že náčelník generálního štábu Karel Řehka neustále hovoří o mobilizaci a přípravě na válku velkého rozsahu. Připravovat se na válku a připravovat se na obranu, jsou ale dvě různé kategorie. Je obranou státu případné vyslání na Ukrajinu?
Do válečných příprav zapadají i takzvané administrativní odvody, které vláda a armáda plánuje. Zatím to nemusí přímo znamenat obnovení základní vojenské služby, ale zcela jistě tento sytém a evidence umožní armádě povolat do zbraně ty osoby, které ji budou vyhovovat.
Není také náhoda, že se v posledním roce objevují výroky vysokých vojenských představitelů NATO o nutnosti přípravy na válku s Ruskem, což by znamenalo zapojení do Ukrajinsko-Ruského konfliktu a potenciální legitimizaci útoků ze strany Ruska, v takovém případě samozřejmě mluvíme o třetí světové válce.
Česká republika se potýká s nedostatkem vycvičených záloh a kapacit pro výcvik nových odvedenců. Navíc výrazná část mladých nesouhlasí s jakoukoliv formou vojenské služby a nezapojila by se do obrany země.
Vzniká také legitimní otázka, co vlastně májí občane České republika bránit. Za koho jít bojovat a položit život. Za Fialovou vládu, která nás do války vtahuje, nebo je to obrana zahraničního majetku, protože tady nám už skoro nic nepatří. Co nám vlastně ten Rus udělal, že máme s ním válčit.
Situace připomíná období před první světovou válkou, kdy politici viděli jako řešení pouze válku. Z historie je také známý postoj českých vojáků, vyjádřený v písni „Červený šátečku kolem se toč, my jdeme na Rusa nevíme proč“.
Rusko ze slov Vladimíra Putina nemá zájem ovládnout celou Ukrajinu ani pokračovat na západ.
To jen naši politikové straší, že pokud Putina nezastavíme na Ukrajině, tak se jeho tanky budou prohánět Prahou.
Z vývoje situace vyplývá, že aktuálně neexistuje žádný konkrétní mírový plán pro Ukrajinu. Česká republika by měla usilovat o podporu míru a vyhýbat se podněcování dalšího konfliktu. Avšak s nynější vládou, která je u moci, se to jeví jako značně obtížné.
Ukrajinský konflikt, Evropská unie, Robert Fico, Macron, Karel Řehka, EU, NATO, mobilizace, odvody