Mírová jednání Ukrajina Rusko: Kdo ustoupí? Na stole jsou tvrdé požadavky a realita bojiště

Mírová jednání Ukrajina Rusko v Istanbulu odhalila hluboké rozpory. Kyjev i Moskva přivezly požadavky, které vzbuzují otázky: Kdo z nich si může diktovat podmínky? A jaká je šance na skutečný mír?

Jednání mezi Ukrajinou a Ruskem v Istanbulu představovalo teprve druhé oficiální setkání válčících stran od začátku konfliktu. Obě delegace přivezly své návrhy na mírovou smlouvu Ukrajina Rusko, které následně unikly na veřejnost a okamžitě vyvolaly vlnu spekulací. Přestože diplomatické stoly ještě nebyly odklizeny, propast mezi požadavky Ukrajiny a Ruska se ukazuje hlubší než kdy dříve. Navíc, bojiště vykresluje odlišný obraz reality, kde Rusko dosahuje zásadních taktických úspěchů, zatímco ukrajinské ozbrojené síly se nacházejí pod tlakem, vyčerpané dlouhotrvajícím konfliktem a omezenými zdroji.

V této souvislosti vyvstává klíčová otázka: může si Ukrajina v současné situaci klást podmínky, jako by byla na straně vítězů?

Ruské požadavky jsou postaveny na nekompromisním základu uznání územních zisků. Moskva trvá na tom, aby Ukrajina uznala Krym, stejně jako východní regiony Donbasu, Záporoží a Chersonu, jako součást Ruské federace. Tento požadavek je doprovázen dalšími podmínkami, mezi které patří deklarace neutrality Ukrajiny, její demilitarizace a stanovení maximálních počtů ozbrojených sil. Rusko zároveň požaduje rozpuštění tzv. nacionalistických jednotek. Důležitým bodem je i ochrana rusky mluvící populace, uznání ruštiny jako druhého oficiálního jazyka a garance náboženských svobod pro ukrajinskou pravoslavnou církev napojenou na Moskvu.

Na druhé straně stojí Ukrajina, která předložila své vlastní návrhy, v nichž kategoricky odmítá uznat ruské územní nároky. Kyjev jako základ jednání o hranicích navrhuje aktuální frontovou linii. Ukrajinská strana trvá na plné suverenitě včetně možnosti ucházet se o členství v NATO, což Moskva jednoznačně odmítá. Zároveň Ukrajina nechce připustit žádná omezení velikosti svých ozbrojených sil a žádá reparace za válečné škody. Financování poválečné obnovy by podle její představy mělo být zajištěno využitím zmrazených ruských aktiv.

Při bližším pohledu je zřejmé, že obě strany formulují požadavky, které ve skutečnosti představují kapitulaci protivníka. Rusko neustupuje ze svého požadavku na uznání územních změn, které Ukrajina vnímá jako jasné porušení mezinárodního práva. Ukrajina naopak požaduje, aby Rusko nejen opustilo získaná území, ale zároveň přijalo odpovědnost v podobě reparací a mezinárodního postihu. Za těchto okolností je jakýkoli dialog prakticky nemožný a mírová jednání Ukrajina Rusko se ocitají ve slepé uličce.

Přesto teoretická východiska kompromisu existují, i když jejich dosažení by vyžadovalo zásadní změnu postojů na obou stranách. Jednou z možných cest by bylo odložení řešení statusu okupovaných území na pozdější dobu, kdy by o jejich budoucnosti rozhodovalo referendum pod mezinárodním dohledem. Ukrajina by mohla přistoupit na dočasné odložení svého členství v NATO, pokud by obdržela robustní bezpečnostní garance, podobné těm, jaké Západ poskytoval Německu během studené války.

Dalším krokem by mohlo být dosažení dohody o omezení těžkých zbraní a stanovení limitů pro vojenské jednotky na obou stranách, přičemž by bylo nutné zapojení mezinárodních inspektorů. Otázka reparací by mohla být řešena kompromisem, v jehož rámci by část zmrazených ruských aktiv byla použita na obnovu Ukrajiny, aniž by Rusko formálně uznalo odpovědnost za škody.

Velkým problémem zůstává otázka budoucnosti Donbasu a Krymu. Reálnou možností by bylo odložení konečného řešení a vypsání referenda, jakmile by to bezpečnostní situace umožnila. Status ruskojazyčných komunit a otázky jazykových a kulturních práv by mohly být vyřešeny zvláštní autonomií a mezinárodními garancemi práv menšin.

Přestože na papíře vypadají některé varianty diplomatického řešení jako životaschopné, realita je mnohem tvrdší. Politické klima v Moskvě i v Kyjevě zatím nenaznačuje ochotu ke kompromisu. V Rusku by jakékoli přiznání omezení vítězství mohlo ohrozit stabilitu režimu. Na Ukrajině je přijetí kompromisu v očích většinové společnosti vnímáno jako zrada.

Výsledkem je patová situace. Případné jednání směřující k trvalému míru bude možné teprve tehdy, pokud dojde buď ke změně vojenské rovnováhy, nebo k výraznému geopolitickému tlaku třetích stran.

Další informace najdete v článku Ukrajinsko-ruské mírové rozhovory podrobný rozbor podmínek a diplomatických jednání.