Komentáře
SOCDEM a Stačilo dráždí vládní elitu. Fialova koalice v panice
Spolupráce mezi SOCDEM a hnutím Stačilo! vyvolala bouři ve vládních stranách. Reakce Fialovy koalice odhalují paniku i obavy z možného návratu levice do Sněmovny.
Nečekané spojení SOCDEM a Stačilo, vyvolalo paniku
Oznámení o volební spolupráci Sociální demokracie a hnutí Stačilo! vyvolalo politické zemětřesení. Vládní tábor, média napojená na koalici a pravicoví komentátoři spustili okamžitou ofenzivu – přirovnání k roku 1948, výkřiky o konci demokracie a strašení Moskvou zaplavily síť X i tradiční média. Předseda ODS a premiér Petr Fiala mluví o „riziku izolace České republiky“ a Miroslav Kalousek považuje spojení za „smutný symbol úpadku demokratické levice“.
Na druhé straně zaznívají hlasy, které toto spojení vítají jako jediné možné a smysluplné řešení. Komentátor MF DNES Jaroslav Plesl prohlásil: „Je to jediné správné rozhodnutí, které mohli ve vedení sociální demokracie udělat, protože bez nějakého spojení s někým silnějším se sociální demokracie neměla šanci dostat do sněmovny.“ Přidal se i expředseda Jiří Paroubek: „Především bych to neodsuzoval. Těch, kteří kvůli tomu odcházejí, není velká škoda.“
Vzestup šancí a úpadek pokrytectví
Podle politologů může spolupráce SOCDEM a Stačilo! reálně pomoci dostat levici zpět do sněmovny. Hlasy pro Sociální demokracii nepropadnou a promění se na mandáty, které ovlivní složení příští vlády.
A právě tato pravděpodobnost vyvolává paniku v táborech ODS, TOP 09 a jejich spojenců. Ti doufali, že levice zůstane roztříštěná – jak tomu bylo v minulých volbách, kdy hlasy pro jednotlivé subjekty propadly a koalice SPOLU s pomocí PirSTANu ovládla vládu. Nyní se tento plán bortí a ve vládních kruzích sílí nervozita.
Nezvládnutý odpor v SOCDEM: Odcházejí ti, kteří to přivedli ke dnu
Rozhodnutí o spolupráci vyvolalo i odliv některých členů SOCDEM – mezi nimi Michala Šmardy, Jiřího Dienstbiera nebo hejtmana Netolického. Média mluví o rozkolu, ale realita je jiná: veřejnost nevidí v těchto politicích opory levice, ale spíše její pohřební službu.
Michal Šmarda svůj odchod doprovodil rozhořčenými výpady vůči předsedkyni Janě Maláčové a Lubomíru Zaorálkovi. Mluví o „osobním prospěchu“ a „nedůstojném spojenectví“. Veřejně však přehlíží fakt, že to byla právě jeho generace ve vedení SOCDEM, která stranu zavedla na dvouprocentní hranici.
Sám Paroubek se k těmto odchodům postavil jasně: „Není to velká škoda. Někteří z těchto lidí poškozovali levici zevnitř.“
Stačilo hysterie? Hysterie znamená strach
Dojemná starost pravicových politiků o osud sociální demokracie působí falešně. Nejde jim o SOCDEM, ale o zachování vlastních mocenských pozic. „Referendum o vystoupení z EU a NATO? To je skutečné riziko,“ hřímá Fiala – ačkoli referendum je základní demokratický nástroj a o jeho vypsání může rozhodnout jen většina ve Sněmovně.
Moralisté jako Petr Sokol nebo komentátor Mitrofanov připomínají únor 1948, přestože nikdo nikoho neslučuje, žádné násilí nehrozí a spojenectví SOCDEM se Stačilo! vzniká na demokratickém základě a se společným cílem: zastavit destruktivní politiku současné vlády.
A do absurdna pak celou morální paniku dovedl Jiří Pospíšil z TOP 09. V televizní debatě na CNN Prima NEWS obvinil Janu Maláčovou, že „se spojila s ďábly, kteří zavraždili Miladu Horákovou“, a vykreslil spolupráci SOCDEM a Stačilo! jako ohrožení celé demokracie. Zapomněl přitom dodat, že právě jeho vlastní strana stála bok po boku politikům napojeným na kauzu Dozimetr a mlčky kryla klientelismus v pražské koalici, kterou TOP 09 dlouhodobě spoluvládla.
Když Pospíšil mluví o „zlu“, měl by se nejprve podívat, kdo s ním seděl na kandidátce a kdo mu seděl v kanceláři. Odsouzené zločince a politické mrtvoly najdeme spíš v jeho vlastním archivu než na kandidátce Stačilo!.
Ne pohřeb, ale restart
Je zásadní připomenout, že tato spolupráce není o „slučování stran“ ani o zradě. Jde o pragmatický pokus spojit síly, zabránit propadu hlasů a vrátit levici důstojnou parlamentní reprezentaci. Paroubek, Plesl, Kopeček i další komentátoři se shodují, že bez tohoto kroku by šance SOCDEM byly mizivé.
Rozhořčení pravice, štvanice v médiích a úprk těch, kteří selhali, ukazují jediné: že tento krok byl správný a že má potenciál změnit rovnováhu sil v české politice. Pokud se levici podaří přesvědčit voliče, že to s nimi myslí vážně, mohou volby přinést překvapení – a to nejen pro Fialu, ale i pro Andreje Babiše.
🟥 Závěr:
Spojení SOCDEM a Stačilo! není koncem, ale nadějí. Ukazuje odvahu čelit realitě, opustit nefunkční modely a nabídnout voličům alternativu. Vládní hysterie, pokrytectví odpadlíků i účelová moralizace jsou jen důkazem, že levici opět začínají brát vážně. A když pravicová vládní koalice křičí, moralizuje a „lituje, že tu už není žádná demokratická levicová strana“, znamená to jediné – že strany na levici udělaly něco správně. Tahle spolupráce uhodila hřebík přesně na hlavičku. Ta náhlá péče o levici, o demokracii, o hodnoty? To není starost – to je čistý strach. Strach o křesla, o moc, o koryta a korýtka.
-
Kategorie
Analýzy, komentáře -
Hity
287 krát
