H Historie

Lenin – 154 let od narození muže, který změnil svět

Historické připomenutí muže, jehož jméno je spojeno s revolucí, ideologií i změnou světového pořádku.

 22. dubna 2024 jsme si připomněli 154. výročí narození Vladimira Iljiče Lenina (1870–1924), zakladatele sovětského státu, tvůrce marxismu-leninismu a vůdčí osobnosti světového komunistického hnutí.

Narodil se jako Vladimir Iljič Uljanov v Simbirsku na břehu Volhy (dnes Uljanovsk) do vzdělané a společensky aktivní rodiny. Otec byl inspektorem škol a matka pocházela z židovsko-německo-kalmycké rodiny. Lenin byl již od mládí výrazně ovlivněn literaturou a osudy prostých lidí. Zásadním zlomem se stala poprava jeho bratra Alexandra v roce 1887 za účast na přípravě atentátu na cara – tato událost urychlila Leninův příklon k revolučnímu hnutí.

Už jako student práv se zapojil do radikálních aktivit, za které byl poslán do vyhnanství do Kazaně. Práva dokončil externě na univerzitě v Petrohradu. V roce 1895 založil v Petrohradě Svaz boje za osvobození dělnické třídy, a stal se tak jedním z prvních organizátorů marxistického hnutí v Rusku.

Po několika letech vyhnanství a vězení odešel do emigrace v západní Evropě, kde v roce 1900 spoluzaložil časopis Iskra (Jiskra), klíčové médium marxistické opozice. V roce 1903 se na sjezdu Ruské sociálně demokratické dělnické strany (RSDDS) postavil do čela bolševické frakce, která se od roku 1912 stala samostatnou organizací.

Říjnová revoluce a vznik sovětského státu

Během první světové války vystupoval proti „imperialistické válce“ a vyzýval k jejímu přerůstání v občanskou revoluci. Po pádu carismu v únoru 1917 se Lenin vrátil do Ruska a publikoval Dubnové teze, v nichž formuloval revoluční plán na převzetí moci sověty. V listopadu téhož roku vedl povstání, známé jako Velká říjnová socialistická revoluce, která znamenala pád prozatímní vlády a začátek bolševické vlády.

Lenin se stal předsedou Rady lidových komisařů a řídil nový stát během občanské války, zahraniční intervence i ostrých konfliktů se svými kritiky. Podepsáním brestlitevského míru ukončil účast Ruska v první světové válce. V roce 1919 založil Komunistickou internacionálu, s cílem šířit revoluci do celého světa.

Byl rovněž autorem zásadních spisů jako Stát a revoluce, Imperialismus jako nejvyšší stadium kapitalismu nebo Materialismus a empiriokriticismus, ve kterých prohloubil marxistickou filozofii, rozpracoval revoluční taktiku a kritizoval filozofický idealismus.

Nemoc a smrt

Po atentátu v roce 1918, který provedla členka strany eserů Fanny Kaplanová, a sérii mozkových mrtvic v letech 1922–1923, se Lenin stáhl z veřejného života. Zemřel 21. ledna 1924 ve věku 53 let v Gorkách u Moskvy. Jeho tělo bylo nabalzamováno a dodnes spočívá v Leninově mauzoleu na Rudém náměstí v Moskvě.

„Bez revoluční teorie nemůže být ani revoluční hnutí.“
– Vladimir Iljič Lenin, Co dělat?, 1902

Vladimir Iljič Lenin ve Švýcarsku, 1917

 

Nejčtenější zprávy

Poslední foto

Anketa

Důvěřujete vládě Petra Fialy po bitcoinové aféře?

Kdybyste měli možnost jako poslanci hlasovat o důvěře vládě Petra Fialy, jak byste se rozhodli?

Nebyla vybrána žádná odpověď. Zkuste to prosím znovu.
Vyberte prosím buď existující možnost nebo zadejte vlastní, ale ne obojí.
Vyberte prosím minimálně {0} odpověď(i).
Vyberte prosím maximálně {0} odpověď(i).
/ankety/duvera-vlade-bitcoinova-afera?task=poll.vote&format=json
18
radio
1
[{"id":75,"title":"Hlasoval\/a bych PRO d\u016fv\u011bru \u2013 vl\u00e1da si podporu zaslou\u017e\u00ed.","votes":0,"type":"x","order":1,"pct":0,"resources":[]},{"id":76,"title":"Hlasoval\/a bych PRO NED\u016eV\u011aRU \u2013 vl\u00e1da zklamala.","votes":12,"type":"x","order":2,"pct":100,"resources":[]},{"id":77,"title":"Zdr\u017eel\/a bych se \u2013 \u017e\u00e1dn\u00e1 varianta nen\u00ed dobr\u00e1.","votes":0,"type":"x","order":3,"pct":0,"resources":[]},{"id":78,"title":"Ne\u00fa\u010dastnil\/a bych se hlasov\u00e1n\u00ed \u2013 nechci se na tom pod\u00edlet.","votes":0,"type":"x","order":4,"pct":0,"resources":[]}] ["#ff5b00","#4ac0f2","#b80028","#eef66c","#60bb22","#b96a9a","#62c2cc"] ["rgba(255,91,0,0.7)","rgba(74,192,242,0.7)","rgba(184,0,40,0.7)","rgba(238,246,108,0.7)","rgba(96,187,34,0.7)","rgba(185,106,154,0.7)","rgba(98,194,204,0.7)"] 350
bottom 200 Hlasy

Citát týdne

Katko, jsi velmi dobrá, také děkuji Rusku źe mi zachránili život, a vyhráli osvobodilî naš stat“

Zdenek Jurasek.

Článek: Události v Buči →

Zpravodaj z KSČM-TV

📧 Články, komentáře i videa pohodlně ve vaší e-mailové schránce. Odběr je zdarma a můžete ho kdykoliv zrušit.

KSČM TV logo

Nezávislé alternativní médium.
Dáváme prostor hlasům, které v mainstreamu nejsou slyšet.
Přinášíme skutečnosti, které jinde zůstávají skryté.

Email: info@kscm-tv.cz

Sociální sítě