Platy politiků porostou podle zákonného automatu, ale média už ukazují prstem na vládu, která ještě ani neexistuje. Novinky z toho dělají předčasné selhání ANO a SPD, přestože realita je zcela opačná.

V okamžiku, kdy se na Novinkách objevil článek o tom, že platy politiků porostou a „předvolební sliby ANO a SPD se rozplývají“, bylo jasné, že se opět hraje hra, v níž se realita ohýbá podle titulků, nikoli podle faktů. Text vychází z premisy, že budoucí vláda už stihla něco zanedbat, ačkoli tato vláda zatím neexistuje, nemá jmenované ministry, nemá důvěru Poslanecké sněmovny a dokonce není jisté, zda bude ustavena do konce roku. Přesto je jí přisuzováno politické selhání bez jediné možnosti jakýkoli krok vykonat.

Paní Brodničková opět nezklamala

Autorka článku Karolina Brodničková si i tentokrát vystačila s jednoduchým schématem: vytvořit dojem, že sliby padly, ještě než mohla padnout jediná věta programového prohlášení. Její rukopis je poznat na první pohled. Nečeká se na fakta, nečeká se na reálné kroky nové koalice ani na jasnou vládní strukturu. Stačí pocit, stačí správný úhel, stačí napovědět čtenáři, co si má myslet. A protože paní Brodničková opět nezklamala, dostáváme komentář převlečený za zprávu.

Platy politiků porostou kvůli zákonu, ne kvůli neexistující vládě

Skutečnost je přitom velmi přímočará. Platy politiků porostou automaticky podle zákonného vzorce navázaného na průměrnou mzdu. Tento vzorec je výsledkem legislativy přijaté dávno před volbami a běží bez ohledu na to, kdo sedí ve Strakově akademii a kdo teprve skládá koalici. Pokud se novela nestihne projednat a schválit do konce roku, valorizace proběhne. To není výmluva, ale prostý mechanický fakt, který platí pro všechny vlády a všechny koalice.

Tato fakta však v článku ustupují stranou, protože nepodporují zvolený dramatický rámec. Místo toho se vytváří představa, že jediný důvod růstu je politická nezodpovědnost těch, kteří se zatím ani neujali funkce.

Vyčítat vládě, která nevládne, je mediální alchymie

Představa, že ANO a SPD mohly cokoliv ovlivnit v době, kdy nemají žádnou exekutivní pravomoc, je natolik absurdní, že by si zasloužila vlastní komediální rubriku. Vláda bez jmenovaných ministrů a bez důvěry nemůže předkládat zákony. Koalice, která se stále jedná, nemůže hlasovat o novele. A poslanci, kteří ještě ani nezačali pořádně pracovat v novém složení sněmovny, nemohou dočasně pozastavit mechanismus, který běží automaticky.

To všechno Novinky dobře vědí. A přesto článek inscenuje selhání tam, kde žádné nemohlo nastat.

Chybějící kontext není náhoda, ale součást konstrukce

Celý text pracuje s opatrně vybranými střípky informací, ale zcela chybí širší kontext, který by mohl poskytnout vyvážený pohled. Nezazní nic o tom, že změnu zákona může kdykoli zablokovat i menší část opozice. Není vysvětleno, že legislativní proces vyžaduje čas, který prostě v povolebním období není. A vůbec se nepřipomíná, kdo nastavil platový vzorec, který nyní automaticky navyšuje částky. To všechno je totiž nadbytečné pro směr, kterým se článek ubírá.

Platy politiků porostou jako kulisa předem napsaného příběhu

Když shrneme celý text, nejde o analytickou zprávu, ale o pokus vytvořit předčasný politický rozsudek. Dílčí fakta jsou použita jako dekorace, zatímco hlavní konstrukce zní: „slíbili a nesplnili“. I kdyby to bylo technicky nemožné. I kdyby neuplynula jediná hodina vládního mandátu. I kdyby se neměli jak bránit. Představa je hotová dřív než samotná vláda.

Místo reality předběžný mediální soud

Platy politiků porostou – to je fakt daný zákonem. Ale způsob, jakým jsou dnes prezentovány, ukazuje, že někdo potřebuje vyvolat dojem, že nová vláda selhává ještě před svým vznikem. Nejde o žurnalistiku založenou na realitě, ale o mediální alchymii, která vytváří vinu tam, kde nemá žádný věcný základ. Je to příklad komentáře, který předbíhá budoucnost a nahrazuje ji vlastním příběhem.