Komentáře

Izrael zabíjí děti íránských vědců: Morální dno strategie bez pravidel
Izrael zabíjí děti íránských vědců. Tato věta, která by ještě nedávno zněla jako válečná propaganda, dnes bohužel odpovídá realitě. V rámci leteckých útoků na Teherán bylo podle zahraničních médií zabito několik íránských vědců – a s nimi i jejich rodiny. Děti, ženy, civilisté.
Izrael zabíjí děti íránských vědců: Morální kolaps bez hranic
Válka má svá pravidla. Nebo alespoň mívala. Nyní se však zdá, že některé státy se rozhodly, že i základní lidskost je přepych, který si v konfliktu nemohou dovolit.
V době, kdy diplomacie mizí pod nánosem raketového prachu a mezinárodní právo se ohýbá pod tíhou beztrestnosti, přichází další šokující zprávy z Blízkého východu. Nejde o bojiště, ale o ložnice. O děti, které spaly ve svých postelích. A už se neprobudí.
Izrael provedl sérii leteckých útoků v Teheránu, při kterých byli zabiti íránští jaderní vědci – včetně Mostafy Sadatiho-Armakiho, který nebyl vrcholným činitelem, ale inženýrem. S ním zemřela i jeho manželka a tři děti. Dívky. Chlapec. Celá rodina. Vlastní dům se pro ně stal popravčím místem.
Tato akce nebyla výjimkou. Během jediného dne zemřelo při dalších útocích nejméně pět dalších odborníků, z nichž někteří byli již v důchodu, jiní působili v akademické sféře. I jejich rodiny sdílely jejich osud. Noční nálety na obytné domy, cílené zásahy do domovů, kde lidé žili, milovali, spali. Nešlo o "vedlejší škody". To slovo zní jako výmluva, když se rozhodnutí učiní s plným vědomím, kdo je na druhém konci mířidel.
Jak lze vůbec ospravedlnit, že se dítě stane obětí v rámci jakési logiky odstrašení? Jak daleko jsme ochotni zajít, než si přiznáme, že strategie přestala být strategická – a stala se sadismem?
Zastánci tvrdé linie mohou tvrdit, že asymetrická válka si žádá osobní zastrašení. Ale tohle není odstrašení. To je likvidace. Poselství je zřetelné: žádný civilní život v blízkosti státní infrastruktury není nedotknutelný. A s tímto vzkazem odpadá i poslední zbytek morální autority.
Není to obrana íránského jaderného programu. Je to výkřik na obranu principu, že děti nemohou být považovány za bojovníky. Pokud tuto hranici překročíme, nevyhráváme – jen deklarujeme, že strach je silnější než zákon a pomsta chytřejší než diplomacie.
Zabíjení vědců a jejich rodin nepřinese mír. Nezastaví programy. Jen nás vzdaluje od možnosti jakéhokoli řešení a přibližuje nás ke spirále odvety. Co dnes normalizujeme, zítra napodobí jiní.
A pokud je toto nový standard války, pak bychom se měli všichni – bez ohledu na národnost – začít bát.
-
Kategorie
Analýzy, komentáře -
Hity
251 krát