Rozhovory & debaty
Miloš Zeman v rozhovoru pro „Aby bylo jasno“: Kritika vlády, BIS a EU, výzva k diplomatickému řešení války na Ukrajině
Bývalý prezident Miloš Zeman se v obsáhlém rozhovoru pro kanál Aby bylo jasno ostře vymezil vůči české vládě, BIS i Evropské unii. Kritizoval přístup k válce na Ukrajině, vládní aféru s bitcoiny a navrhl razantní reformy.
Miloš Zeman o vládě, BIS a válce na Ukrajině
Miloš Zeman: Vláda zločinců a selhání BIS v bitcoinové kauze
V úvodu rozhovoru se Miloš Zeman zaměřil na tzv. bitcoinovou kauzu, kterou označil za potenciálně největší korupční skandál v dějinách České republiky. Dar v podobě miliard korun v bitcoinech, který měl pocházet od odsouzeného provozovatele nelegálního drogového tržiště, interpretoval Zeman jako úplatek Ministerstvu spravedlnosti za podmíněné propuštění a navrácení majetku v hodnotě dvanácti miliard korun. Původně se přitom předstíralo, že hodnota daru činí jen tři miliardy.
Za zásadní pochybení označil roli Bezpečnostní informační služby (BIS), kterou nazval „čučkaři“. Obvinil ji ze selhání nejen v této kauze, ale i v případech kolem Dukovan či ricinové aféry. Připomněl, že boj s ekonomickou kriminalitou a praním špinavých peněz spadá pod zákonnou působnost BIS, v níž však zcela selhala.
Zeman současnou vládu charakterizoval jako laickou a amatérskou, přičemž za její selhání nese plnou odpovědnost premiér Petr Fiala, a to i za činnost tajných služeb. Vládu nazval „vládou zlodějů“, „gangsterů“ a „kriminálníků“. Odchod ministra spravedlnosti Pavla Blažka označil za pouhé alibi premiéra, kterého přirovnal ke Kostějovi Nesmrtelnému, a vyslovil se proti tomu, aby celou aféru uhasila další členka ODS, jmenovaná novou ministryní spravedlnosti.
Zeman proto požaduje ustavení parlamentní vyšetřovací komise, usnesení Sněmovny, které by vyzvalo premiéra k rezignaci, a zároveň odchod ministra financí. Možnost úspěšného hlasování o nedůvěře vládě zpochybnil, neboť se hlasuje neanonymně, což prý oslabuje svobodu rozhodování poslanců.
Hradní cvičení, BIS a prezident Pavel pod vlivem „laických pocitů“
Další část rozhovoru věnoval Miloš Zeman nedávnému simulovanému útoku na Pražský hrad, který označil za zbytečné divadlo. Připomněl, že už v roce 2016 zavedl bezpečnostní opatření kvůli vlně teroristických útoků v Evropě, tehdy však byl za tento krok kritizován. Nyní, podle jeho slov, dělají jeho odpůrci totéž, ačkoliv k tomu neexistuje žádný zřejmý bezpečnostní důvod.
Zmínil také jméno Milady Princové, vedoucí bezpečnostního odboru Hradu, a její údajný vztah s šéfem BIS Michalem Koudelkou. Na základě knihy „Cirkus Fiala“ uvedl, že šlo o vztah nejen intimní, ale i finanční. Zeman označil prezidenta Petra Pavla za laika v bezpečnostních otázkách, a právě proto by se podle něj měl prezident ptát více než ostatní. Spoléhat se na „laický pocit“ považuje za alarmující.
Energetická bezpečnost, Petr Kolář a ztracené drony
V pasáži věnované energetice Zeman ocenil přípravy vlády Andreje Babiše na dostavbu Dukovan, ale ostře kritizoval neprofesionalitu vlády Fialovy, zejména ve spojení s „ostudou se 7. květnem“. Upozornil na nevyřešené otázky ohledně notifikace od Evropské komise a soudního sporu s francouzskou EDF.
Za „sraba“ označil někdejšího diplomata a současného poradce prezidenta Petra Koláře, kterého obvinil z oportunismu kvůli jeho nerealizované prezidentské kandidatuře a milionovým poradenským zakázkám pro ČVUT. Dodal, že s Kolářem se nebaví.
Zeman kritizoval i současnou ministryni obrany za to, že nedokázala realizovat nákup izraelských dronů, což jí původně slíbila. Připomněl, že již v roce 2015 varoval, že bezpilotní prostředky budou klíčovým prvkem moderní války, což se v konfliktu na Ukrajině podle něj zcela potvrdilo.
Válka na Ukrajině: Potřeba diplomatického řešení a varování před eskalací
V oblasti zahraniční politiky se Miloš Zeman vyslovil pro diplomatické řešení války na Ukrajině. Podle něj je nutné zastavit „nesmyslné zabíjení tisíců mladých mužů“, protože konflikt nemá vojenské řešení. Varoval před „naivními“ nadějemi na vítězství Ukrajiny a „nebezpečnými“ nadějemi na vítězství Ruska.
Za vhodné prostředníky k mírovému vyjednávání označil alternativní aktéry jako Čínu, papeže či Turecko. Klíčové podle něj je co nejdříve zorganizovat setkání Donalda Trumpa a Vladimira Putina na neutrální půdě. Ekonomická situace v Rusku se podle Zemana navzdory sankcím nezhoršuje, ale naopak dochází k mírnému růstu.
Na návrh německého kancléře Friedricha Merze, aby německé zbraně útočily hluboko na ruské území, reagoval Zeman s obavami z možné eskalace a potenciálního použití taktických jaderných zbraní. Odmítl i návrh na zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP, který by byl podle něj zcela neefektivní. Připomněl, že jeho vláda dosáhla cíle dvou procent HDP, což považuje za rozumnou hranici. Pochybuje i o efektivitě nákupu letounů F-35 a popřel existenci multiplikačního efektu zbrojního průmyslu, na který se odvolávají premiér Fiala a ekonomka Danuše Nerudová.
Hodnocení vlády a obavy o demokracii
Zeman ostře kritizoval výsledky vládnutí Petra Fialy, který podle něj vede vládu „amatérů“. Jako důkaz uvádí poslední místa České republiky v dostupnosti bydlení a v poklesu reálné mzdy v rámci celé Evropské unie. Připomněl také neustále nízkou popularitu premiéra v průzkumech veřejného mínění.
Obavu vyjádřil z možného zneplatnění výsledků parlamentních voleb, inspirovaného příklady z Rumunska, Francie či Německa. Reagoval i na výrok soudce Daxe o „atomové bombě“ z Ústavního soudu. Varoval před snahami BIS a prezidenta Pavla předjímat či dokonce diskvalifikovat politické síly s jiným postojem k NATO nebo EU, což by bylo narušením volební soutěže. Zdůraznil právo občanské neposlušnosti jako jeden z pilířů demokratického státu.
Budoucnost V4 a reforma Evropské unie
Co se týče Visegrádské čtyřky, Zeman uvedl, že i když není zcela zničena, je v současnosti „málo funkční“. Za hlavní důvod považuje postoj současných české a polské vlády. Věří však, že s nově zvoleným polským prezidentem Karolem Navrodným se může spolupráce obnovit – za předpokladu, že i Česká republika získá novou vládu otevřenou visegrádskému formátu. Po volbách proto podporuje koalici hnutí ANO a SPD.
Ačkoli se Zeman sám považuje za „eurofederalistu“, tvrdě kritizoval současnou Evropskou unii za její „byrokratickou a nevolenou“ podobu. Navrhuje reformu, v níž by Komise měla pouze servisní funkci a rozhodovací pravomoc by měla výhradně Evropská rada složená z volených lídrů států. Ostře se vyslovil proti Green Dealu, který označil za škodlivou ideologii, a navrhl jeho zrušení „jedním škrtem pera“ podobně jako Donald Trump odstoupil od pařížské klimatické dohody.
Zelenskyj jako symbol statečnosti
Na závěr rozhovoru potvrdil Zeman své rozhodnutí udělit státní vyznamenání Volodymyru Zelenskému. Přestože kritizuje Zelenského za podporu banderovců na Ukrajině, oceňuje jeho postoj z počátku války, kdy navzdory nabídce evakuace zůstal ve své zemi a čelil ruské agresi. Připomněl přitom svou vlastní zkušenost z roku 1968, kdy i jeho vlast čelila invazi sovětských vojsk.
Miloš Zeman tak v rozhovoru pro „Aby bylo jasno“ opět ukázal svou schopnost ostře a otevřeně formulovat názory k zásadním otázkám politiky, bezpečnosti i mezinárodních vztahů. V jeho projevu rezonuje hluboká nedůvěra k současné vládě, ale i apel na návrat zdravého rozumu, odpovědnosti a diplomatických řešení v době globální nejistoty.
Celý rozhovor můžete sledovat na Aby bylo jasno
-
Kategorie
Rozhovory a debaty -
Hity
340 krát
