Historie
Začátek tábora Auschwitz: 14. červen 1940 a první transport vězňů
Dnes si připomínáme začátek tábora Auschwitz, ke kterému došlo 14. června 1940, kdy nacisté deportovali první skupinu 728 vězňů z Tarnowa. Tento den je považován za počátek fungování koncentračního tábora, který se stal symbolem systematické genocidy.
Začátek tábora Auschwitz: 14. červen 1940 a první transport vězňů
První oběti: 728 Poláků z Tarnowa
Téhož dne roku 1940 deportovali nacisté z věznice v Tarnowě první skupinu 728 polských občanů. Mezi nimi byli vojáci zářijové kampaně, členové podzemního odboje, středoškoláci, vysokoškolští studenti i malá skupina polských Židů. V táboře dostali vězni čísla od 31 do 758. Tím byl položen základ nacistického systému teroru, jehož symbol se Osvětim stala.
Pietní akt uctil oběti i přeživší
K letošnímu výročí se na půdě Památníku Auschwitz-Birkenau sešli přeživší, státní představitelé, diplomaté, zástupci církví, romské komunity, samospráv i široké veřejnosti. Pietní akt proběhl pod záštitou prezidenta Polské republiky a připomněl nejen historické události, ale i jejich důsledky pro současnost.
Ředitel muzea Auschwitz dr. Piotr Cywiński při této příležitosti uvedl:
„Musíme si připomínat nejen den deportace, ale i ty, kteří přežili a po válce začali vytvářet paměť tohoto místa. V době, kdy opět čelíme nestabilitě a polarizaci, je právě jejich odkaz pro naši současnost nesmírně důležitý.“
Slova varování před opakováním historie
V průběhu vzpomínkové ceremonie zazněly výzvy k zachování lidské důstojnosti a boji proti nenávisti. Předseda polského Sejmu Szymon Hołownia připomněl, že zlo nezačíná komorami smrti, ale slovy:
„Zlo začíná nenávistnými výroky, tolerancí lži, apatií. V dnešním světě si nemůžeme dovolit dehumanizaci, dělení lidí na lepší a horší.“
Uctění památky u bloku smrti
Státní hymna zazněla před blokem 11, u tzv. Zdi smrti, kde byly položeny věnce a zapáleny svíčky. Účastníci si tímto gestem připomněli všechny, kdo v Osvětimi zahynuli v důsledku nacistické ideologie, jejímž symbolem se stalo cynické heslo „Arbeit macht frei“ nad bránou do tábora.
Biskup Roman Pindel při mši svaté v Harmężích k tomu dodal:
„Zaměnit pravdu za práci, jak to učinil nápis nad branou, je výrazem cynismu těch, kteří zneužili naději a víru k tomu, aby ospravedlnili vraždu.“
Paměť jako závazek
Součástí vzpomínky bylo i položení věnců u budovy bývalého Polského tabákového monopolu, kde byli vězni původně internováni. Uctění památky proběhlo také prostřednictvím výstavy výtvarných děl bývalého vězně Mariana Kołodzieje, zachycujících hrůzy tábora.
Paměť na Osvětim není pouhou historickou reflexí. Je varováním – mementem, že totalitní zlo nevzniká náhle, ale roste z nenávisti, netečnosti a lhostejnosti. Právě proto má připomínání 14. června nadčasový význam.
Externí odkaz na oficiální stránku muzea Auschwitz-Birkenau
📌 Přečtěte si také:
-
Kategorie
Historické milníky a osobnosti. -
Hity
128 krát
