Komentáře
Návrat německých choutek: Od třicátých let k jaderným ambicím 21. století
Německé choutky na jaderné zbraně se znovu hlásí o slovo. Evropa by měla zbystřit, historie se totiž až podezřele opakuje.
Znepokojivé ozvěny minulosti
Když v roce 1933 převzal Adolf Hitler moc, svět se jen pomalu probíral z hrůz první světové války. Německo, poražené a ponížené Versailleskou smlouvou, tehdy zbrojilo s fanatismem – a s jediným cílem: vrátit se na výsluní světové moci silou. Následky známe. Dnes, v roce 2025, se Německo opět ocitá v pozici, kdy někteří politici otevřeně uvažují o jaderném arzenálu. A Evropa, která si stále nalhává, že je vše jiné než tehdy, opět klidně přihlíží.
„Německý sen“ nikdy neskončil
Článek Seznam Zpráv „Německý sen o jaderné bombě je zpět“ podrobně mapuje nejen historické pokusy Spolkové republiky o získání jaderné zbraně, ale i dnešní neklidné návraty tohoto tématu do veřejného prostoru. Už v 60. letech vysoce postavení němečtí politici – včetně Franze-Josefa Strausse nebo kancléře Adenauera – uvažovali o vlastním jaderném zbrojení, a to navzdory mezinárodním závazkům. Německo mělo i dostatek plutonia. Některé scénáře dokonce počítaly s tím, že by Berlín vyměnil chemické zbraně za jaderné technologie Francie.
Nové kulisy, stejné ambice
Dnes, o několik generací později, se na scéně objevují jména jako Jens Spahn (CDU) či Katarina Barleyová (SPD), kteří volají po „evropském“ – a tím fakticky německém – jaderném arzenálu. Argument? Nedůvěra vůči Spojeným státům a jejich závazkům v rámci NATO. Tento „rozumný realismus“ je ve skutečnosti staronová touha po evropské dominanci, kterou Německo vidí – jak jinak – především ve svém vlastním čele.
Evropská slepota
Zarážející není ani tak fakt, že se tyto myšlenky znovu objevují. Dějiny nám jasně ukázaly, že Německo nikdy zcela nerezignovalo na své mocenské ambice. Skutečně nepochopitelné je ale ticho evropských partnerů. Francie se už dávno smířila s tím, že její vlastní jaderný deštník je nedotknutelný (a exkluzivně v rukou prezidenta). Británie se po brexitu vymanila z kontinentálního rámce. A ostatní – včetně Česka – dělají, že se jich to netýká.
Jaderný sen jako symbol
Německé choutky na jadernou bombu nejsou jen otázkou bezpečnosti. Jsou otázkou identity. Představa, že Německo – morální hegemon současné EU – bude disponovat zbraní hromadného ničení, otřásá základy evropského míru. Je to návrat logiky 30. let v nové podobě: Evropa pod vedením jednoho státu, tentokrát ne v hnědé uniformě, ale v obleku se zeleným odznakem klimatické odpovědnosti.
Závěr: Budeme opět čekat, až bude pozdě?
Historie se neopakuje, ale rýmuje se. A rýmuje se nebezpečně přesně. Německé volání po jaderné zbrani není náhodné. Je to logický vývoj německého komplexu síly, který po desetiletích potlačení znovu vystrkuje drápy. A pokud Evropa nebude bdělá, skončí znovu pod těmi drápy.
-
Kategorie
Analýzy, komentáře -
Hity
279 krát
