Na blogu Seznam Médium se Jan Ziegler otevřeně zamýšlí nad omezením volebního práva. Jeho článek vyvolal diskuzi, v níž padaly návrhy na kvízy, vylučování a hodnocení voličů podle příjmů. Demokracie po česku?

Na blogovací platformě Seznam Médium se Jan Ziegler vytasil s textem, který by si zasloužil samostatný výstavní pavilon v muzeu ústavních omylů. Pod názvem „Politici slibují šílenosti, které by zničily naši zemi, je potřeba omezit volební právo“ tam Ziegler s naprostou vážností přemítá, proč by lidé s menšími příjmy, nižším vzděláním nebo závislí na státu měli raději zůstat doma – a ideálně si to voličské právo zamknout do trezoru spolu s občankou.

Svoboda? Jen pro ty správné

Zatímco politici slibují „šílenosti“, Ziegler přichází s revoluční myšlenkou: zrušme všeobecné volební právo. Protože když lid nevolí tak, jak by si přál pan bloger, není to problém demokracie – ale problém voličů. Ti prý nerozumí státu, jsou málo vzdělaní, málo majetní a nedejbože závislí na dávkách. A co s takovým „materiálem“? No přece omezit, vytřídit, přetestovat.

Ziegler by patrně nejraději zavedl volební průkaz pouze pro živnostníky, právníky a ty, kdo přečetli aspoň dvě knížky od Václava Klause. Ostatní mohou zůstat doma. Nebo si volit na nečisto. Bez dopadu.

Volební kvíz jako vstupenka do civilizace

Jeho nápad se ujal a novou volební teorii rozvinul do větší dokonalosti diskutér Jiří Danihel. Volič si prý ve volební místnosti vytáhne kvíz. Pokud odpoví správně, smí volit. Pokud ne, volí sice taky, ale jeho hlas se nezapočítá. Nebo třeba jen napůl. Nebo mínusově. Demokracie podle Zieglera a spol. se tak mění v reality show – Hlas Česka. Porotci: blogeři, komentátoři a daňoví experti.

Představte si to: „Dobrý den, přišel jsem volit.“
„Výborně. Ale nejdřív: Kolik poslanců má Sněmovna? Co je to zákon o veřejných zakázkách? Jak se jmenoval ministr financí v roce 1923?“
„Nevím.“
„Děkujeme, běžte domů. A příště si to líp promyslete.“

Lidé na dávkách? Pryč s nimi!

Ziegler přitom není sám. V diskusi se rychle sešli ti, kteří už dávno vědí, že demokracie nefunguje, pokud se účastní i ti „nesprávní“. Sociálně slabí, exekvovaní, důchodci – prý hrozba státu. Tito lidé totiž, představte si, volí podle toho, co jim politici slíbí. Skandál! To má snad být demokracie?

Pavel Novák, další „myslitel“ pod článkem, navrhuje rovnou vyřadit všechny, kdo „neplatí daně v Česku“ – tedy třeba české pendlery pracující v zahraničí. A když už jsme u toho – co takhle i ty, kdo nenosí sako, nebo pijí kafe s mlékem?

Důchodci, pozor! Jste na řadě.

Jan Ziegler by možná starým lidem ještě nechal hlas, pokud „celý život poctivě pracovali“. Jinými slovy: volební komise by měla být vybavena nejen kvízem, ale i čtečkou pracovních smluv a přístupem do evidence daní. Pokud někdo, byť rok zůstal doma s nemocným dítětem – škrtnuto. Kdo byl někdy v exekuci – škrt. Kdo šel předčasně do penze – škrt. Ať se naučí být správným občanem!

Klaus, Rašín a duch minulosti

Aby Ziegler dodal svému blogu intelektuální šmrnc, cituje Václava Klause a Aloise Rašína. To vždy funguje – bez ohledu na kontext. Rašín prý už tehdy tušil, že Češi očekávají příliš od státu. Inu, v roce 1922 to možná byla pravda. Dnes je ovšem „všemocný stát“ snem jen pro ty, kdo neumí přežít na trhu bez pomoci. Třeba některé firmy žijící z veřejných zakázek. Ale o jejich volebním právu se nějak nemluví.

Tak kam to celé vede?

Zieglerův text není o reformě volebního systému. Je to výkřik elitářského zoufalství nad tím, že demokracie občas nedopadne podle očekávání. Místo debaty o zodpovědnosti politiků či mediální manipulaci se hledá zástupný cíl: chudí, staří, nemocní, nevzdělaní. Vítejte ve světě, kde už nestačí svoboda – musíte být „způsobilí“.

A úplně na závěr...

Jak trefně poznamenal diskutér Hlušička:
„Když blázinec, tak blázinec, jako u nás v kravíně.“