Rozhovory & debaty
Profesor Petr Staněk: Přichází multipolární svět, co bude s EU?
Profesor Petr Staněk popisuje, jak multipolární svět mění geopolitiku, ekonomiku a postavení Evropy. Rozhovor doplňuje i komentář Josefa Skály.
Petr Staněk o multipolárním světě a krizi Západu
V nedávném vysílání kanálu Petr Bureš byl divákům a posluchačům představen podrobný rozhovor s profesorem Staňkem, do něhož se zapojil i Dr. Josef Skála. Rozhovor se uskutečnil u příležitosti 80. výročí porážky nacismu a dotýkal se široké škály témat – od geopolitiky a ekonomiky až po zdravotnictví a vědecký pokrok.
Jedním z hlavních témat byla otázka, zda se lidstvo poučilo z historie. Profesor Staněk vyjádřil politování nad tím, že některé kruhy zjevně nepoučitelné jsou. Konkrétně kritizoval šíření neofašistických idejí a snahy o vybudování totalitního státu v rámci Evropské unie, což přirovnal k atmosféře 30. let 20. století. Jako varovný příklad uvedl oslavy jednotek SS a nacistických symbolů v Pobaltí a na Ukrajině, které považuje za smutné znevážení památky těch, kdo bojovali proti fašismu.
Rozsáhlá část rozhovoru byla věnována ekonomickým a geopolitickým proměnám, zejména v kontextu kroků americké administrativy za éry prezidenta Trumpa. Diskutovalo se o jeho snaze o reindustrializaci USA prostřednictvím masivních investic (např. 150 miliard dolarů do výroby čipů) a celních opatření. Upozorněno však bylo, že tyto změny budou velmi nákladné a časově náročné. Čína na americká cla reagovala recipročními opatřeními, včetně zákazu vývozu některých vzácných zemin. Tento krok údajně znemožňuje dokončení amerického projektu stíhačky šesté generace F47. V této souvislosti byla zmíněna také Ukrajina, kde sice ložiska vzácných zemin existují, ale většina z nich nebyla ani v sovětské éře ekonomicky využitelná. Klíčovou roli v celosvětové produkci hraje Čína, která ovládá 91 % kapacit na jejich zpracování.
Dalším diskutovaným tématem bylo sdílení zpravodajských informací. Systém Echelon, spravovaný pěti anglosaskými zeměmi, měl podle některých odhadů způsobit evropským firmám ztráty přes 231 miliard dolarů kvůli zneužívání informací. Výbor Evropského parlamentu, který se touto záležitostí zabýval, byl později rozpuštěn. V současnosti poskytuje Japonsko Ukrajině zpravodajské informace ze svých satelitů, což Rusko komentovalo připomenutím, že Japonsko stále nemá s Ruskem uzavřenou mírovou smlouvu.
Věnovala se také pozornost možnému obchodnímu konfliktu mezi EU a USA kvůli clům na automobily, potraviny a další zboží, který by tvrdě dopadl na státy jako Německo, Itálie či Francie. Trumpova preference jednání s jednotlivými státy místo EU jako celku byla označena za strategickou a souvisí s údajnou nedůvěrou americké administrativy vůči evropským elitám. Tento přístup může znamenat, že USA budou řešit vztahy s Ruskem samostatně.
Ekonomická situace Evropy byla označena za velmi vážnou. Zazněla potřeba navýšit obranné rozpočty, které by měly nahradit americký podíl na financování NATO – jde o stovky miliard eur ročně. Kriticky bylo komentováno přesměrování 395 miliard eur z nevyužitých kohézních fondů na tzv. válečnou unii, což ohrožuje investice do národních projektů. Zadlužení států jako Francie a Británie dosahuje trilionových částek a vysoké zadlužení obyvatelstva dále oslabuje domácí poptávku. Elity podle diskutujících reagují na sociální napětí zpřísněním kontroly, nikoli řešením příčin.
Rozebráno bylo i téma krytí dolaru. Od zrušení zlatého standardu v roce 1973 je dolar světovou měnou spíše z tradice. Zmíněn byl případ, kdy Čína údajně dostala místo zlata wolfram. Naopak Čína, Indie a Rusko zvyšují své fyzické zásoby zlata – v případě Ruska jde o 1890 tun v hodnotě cca 650 miliard dolarů. Měna BRICS by měla být kryta zlatem a surovinami. V této souvislosti zazněla teze, že válka na Ukrajině je mj. motivována snahou USA zajistit si přístup ke skutečným surovinám, které by mohly krýt dolar.
Debata se dotkla i historických paralel, např. s Hitlerovým zadlužením a jeho „řešením“ prostřednictvím války. Podobné myšlenky se údajně objevují i dnes, kdy se hovoří o „zaplacení dluhů“ z budoucího ruského bohatství, pokud by bylo Rusko rozděleno. Tyto ideje podle diskutujících existují v západních finančních kruzích dlouhodobě.
Velkou roli v diskusi hrála myšlenka vzniku multipolárního světa a rostoucí role zemí globální většiny. Citována byla čínská bílá kniha o rovnosti, kulturní identitě, míru a obchodu. Tento přístup byl postaven do kontrastu s evropskou centralizací a potlačováním národních států. Zmíněny byly i nové integrační projekty v Asii, Jižní Americe či Africe. Nový svět podle této vize bude rovnocenný, přičemž Čína, Rusko a USA budou „prvními mezi rovnými“.
Profesor Staněk upozornil také na přehlíženou transformaci přírodního prostředí, kterou zhoršuje mimo jiné solární aktivita. Místo adaptace však státy navyšují výdaje na zbrojení, které loni dosáhly 2,78 bilionu dolarů – z toho samotné USA vynaložily 1 bilion.
Překvapivějšími tématy rozhovoru byly zmizelé biliony dolarů z rozpočtu USA a údajná výstavba 170 podzemních měst, stejně jako zmínky o pokročilých zbraních. Kritizována byla také oficiální propaganda, která podle diskutujících vede k rusofobii a potlačování alternativních technologií (např. auto na vodu nebo thoriový reaktor).
Změna světového řádu byla popsána jako přesun moci od tradičních bankéřů k technologickým firmám podporovaným státem (např. DARPA, čínské fondy). Tento proces má být rychlý a znepokojující pro zástupce tzv. deep state.
Rozebrána byla i vojenská situace na Ukrajině, zejména nedávný útok na Moskvu a možné budoucí bojiště v jižní části Ukrajiny. Zmíněna byla snaha Kyjeva o vstup do EU a maďarské veto. Evropská energetická politika vůči Rusku byla interpretována jako forma tlaku na Maďarsko a Slovensko.
V závěru se hovořilo o nové „železné oponě“ a rostoucí rusofobii, která podle diskutujících deformuje evropskou historii. Uzavření se východu by podle nich znamenalo ekonomickou sebevraždu Evropy.
Z oblasti zdravotnictví zazněla zmínka o proteinu P53, půstu jako možné cestě k jeho podpoře, a kritika současné léčby rakoviny. Byla citována studie z Clevelandu o souvislosti mezi očkováním proti covidu a nadúmrtností. Pozornost byla věnována i vývoji samoreplikujících se vakcín a jejich potenciálním rizikům.
Závěrečné úvahy se týkaly otázky, zda má lidstvo kontrolu nad svým osudem. Padla i zmínka o tzv. vatikánské smlouvě, která podle diskutujících komplikuje odluku církve od státu.
Rozhovor zanechal dojem, že svět prochází zásadními změnami, které zůstávají skryté oficiálním médiím. Mnohé z těchto změn jsou vnímány jako opakování historických chyb, a Evropa podle řečníků směřuje ke ztrátě významu, zatímco země globální většiny budují nový multipolární svět.
Celý rozhovor ke shlédnutí ZDE
-
Kategorie
Rozhovory a debaty -
Hity
406 krát
