Rozhovory & debaty
Rozhovor s plukovníkem Douglasem McGregorem: Pohled na ukrajinský konflikt, západní politiku a globální vztahy
Rozhovor s plukovníkem McGregorem přináší ostrou kritiku války na Ukrajině, Západu i Zelenského. Vysvětluje, proč konflikt podle něj nemá pro USA žádný smysl.
Plukovník McGregor: Zelenskyj selhal, válka nemá smysl
V nedávném rozhovoru na YouTube kanálu Daniel Davis / Deep Dive hostil Daniel Davis plukovníka Douglase McGregora, vysoce vyznamenaného válečného veterána a generálního ředitele organizace Our Country Our Choice, aby s ním rozebral aktuální dění kolem ukrajinského konfliktu. Rozhovor se zaměřil na nejnovější vývoj, různé pohledy na situaci a širší geopolitické souvislosti.
Plukovník McGregor v úvodu konstatoval, že se zdá, že se tříletá válka na Ukrajině blíží ke svému závěru a že v mnoha částech světa narůstá napětí. Diskuse začala u nedávného příměří vyhlášeného Ruskem – již druhého v krátkém čase – které mělo korespondovat s 80. výročím konce druhé světové války. Podle McGregora tím ruský prezident Putin chtěl vyslat jasný signál: že je připraven spolupracovat s prezidentem Trumpem na nalezení řešení. Putin opakovaně tvrdí, že nemůže zcela zastavit ofenzivu a umožnit tak protivníkovi přezbrojení, reorganizaci a doplnění sil. McGregor je přesvědčen, že Trumpův výrok o tom, že Putin si ve skutečnosti nepřeje konec války, je zásadně mylný.
McGregor rovněž podotkl, že Putinovo uznání Dne D – významné operace, která pomohla Sovětům připravit se na jejich vlastní rozsáhlou ofenzivu v červnu 1944 – není zanedbatelné. Navrhl, že by bylo vhodné, kdyby prezident Trump zvážil podobné gesto, které by připomínalo sovětskou ofenzivu z 22. června 1944. Ta posunula sovětské síly o stovky kilometrů a připravila půdu pro konečnou porážku nacistického Německa. Takový krok by podle něj mohl signalizovat Putinovi, že Spojené státy berou vážně jeho historické vnímání a sentiment. McGregor zdůraznil, že Rusové jsou vážní lidé a pro ně má konec druhé světové války mimořádný význam. Příměří sice podle něj může krátkodobě pomoci „přátelům v Kyjevě“, ale jejich situace je beznadějná a s prodlužováním války to bude stále zřejmější. McGregor je přesvědčen, že Rusové na Ukrajině soustředili dostatek sil k zahájení zničující ofenzivy, která by konflikt zásadně ukončila.
V rozhovoru zaznělo, že mírové návrhy narážejí na značný odpor jak v západních zemích, tak i mezi některými americkými politickými kruhy. Německo údajně vyzvalo Ukrajinu, aby odmítla Trumpův návrh kvůli otázce území. Politické zprávy tvrdily, že Rusko „zpevňuje svůj postoj k otázce území“, ale McGregor to odmítl s tím, že Moskva pouze opakuje to, co říká od začátku války i před jejím vypuknutím. Vyjádřil se kriticky k tomu, zda někdo na Západě skutečně sleduje, co Rusové říkají. Podle něj se „globalistická třída politických elit v Berlíně, Paříži a Londýně“ nezajímá o pravdu, ale je imunní vůči realitě, logice i racionálním argumentům. McGregor se domnívá, že Putinovo příměří ke Dni D nebylo určeno nikomu jinému než Spojeným státům, které vnímá jako klíčového hráče v NATO a v Evropě. Evropané jsou podle něj „okrajoví a nepodstatní“. Zmínil tichou vzpouru uvnitř francouzské armády, kde mnozí vyšší důstojníci požadují, aby se myšlenka boje na západní Ukrajině, o níž mluví prezident Macron, alespoň projednala v parlamentu. Podle McGregora je boj na západní Ukrajině „šílený“, a pokud by se do něj měli zapojit Britové se svými omezenými silami, bylo by to ještě „fantasknější“. Věří, že tyto vlády nakonec padnou, jakmile se pravda dostane k jejich obyvatelům – a to se podle něj již pomalu děje v Německu, Francii i ve Velké Británii.
Za jediné místo, kam pravda nepronikla, označil Kyjev. V reakci na Putinovu nabídku jednostranného příměří označil ukrajinský prezident Zelenskyj tento krok na svém Telegram kanálu za další pokus o manipulaci. Uvedl, že by se mělo počkat do 8. května, aby Putin měl během své přehlídky klid, zatímco Ukrajina si váží lidských životů, nikoli přehlídek. Dodal, že není důvod čekat, protože palba by neměla ustat na pár dní, ale natrvalo. Zelenskyj požaduje okamžité, úplné a bezpodmínečné příměří na nejméně 30 dní, které by bylo garantované, důvěryhodné a mohlo by sloužit jako základ pro diplomacii.
McGregor na Zelenského výrok reagoval s tím, že jeho „neústupnost“ naznačuje, že za 30 dní už nemusí být v úřadu – nebo se může ocitnout „pod pásy ruských tanků směřujících do Kyjeva“. Podle něj je tato možnost reálná, Rusové mají dostatek schopností a jsou pod obrovským tlakem, aby dosáhli svých cílů. Tvrdí, že rozumní lidé v ruském generálním štábu Putinovi radí, aby dosáhl linie řeky, ale zároveň aby byl připraven postupovat až do Kyjeva – což považuje za proveditelné i pravděpodobné. Věří, že pokud Zelenskyj bude trvat na „30denním nesmyslu“, brzy zmizí z politické scény.
Na kritiku, že tvrzení o velké ruské ofenzivě zaznívají již roky bez skutečného výsledku, McGregor odpověděl, že podobné argumenty o ruské neschopnosti zaznívaly od samého začátku invaze. Připomněl, jak v dubnu 2022 mnozí v Mar-a-Lago věřili, že Ukrajinci vítězí, což podle něj „byl vždy nesmysl“. Přiznal, že tehdy mnozí – včetně něj – nepochopili dvě klíčové věci: zaprvé, že Putin nechce zabíjet velké množství Ukrajinců, které považuje za své „pravoslavné slovanské bratry“, a zadruhé, že se snaží minimalizovat ruské ztráty. McGregor označil Putina za „nejhumánnějšího ruského lídra za posledních 300 let“. Oproti tomu Zelenskyj podle něj „dodal masakr“, protože bylo dlouho zřejmé, že Ukrajina nemůže zvítězit – a výsledkem bylo pouze obrovské množství mrtvých. McGregor se podivil, že se v Kyjevě nikdo nepostavil Zelenskému, aby zachránil zbytek země.
McGregor uvedl, že Putin dosud projevoval značné sebezdržení, ale nyní se blíží okamžik, kdy by toto zdrženlivé chování mohl ukončit. Pokrok směrem k řece a případné obsazení Kyjeva se podle něj stávají reálnou možností, protože Rusové mají pocit, že dostatečně dlouho vyčkávali, zpomalovali ofenzivu a dávali protivníkovi mnoho příležitostí. Věří, že Moskva po celou dobu doufala, že Spojené státy pochopí, že to není ona, kdo konflikt prodlužuje, ale Zelenskyj. McGregor souhlasí s Trumpem, který opakovaně říká, že chce „zastavit zabíjení“. Domnívá se, že toho lze dosáhnout jedině tak, že USA přestanou Zelenského a jeho režim – který označil za „hanebný“ a „postavený na hromadě lží“ – podporovat. Věří, že ukončení pomoci je „pravděpodobně to nejlepší a nejmorálnější“, co mohou Spojené státy udělat pro přežití zbývajících Ukrajinců.
Rozhovor se poté zaměřil na kritiku některých amerických politiků. Byl zmíněn republikánský senátor, který situaci označil za „noční boj s Ruskem, Čínou a Íránem“ a tvrdil, že Putin porušil každý slib daný Trumpovi. Senátor uvedl, že Putin si chce ponechat všechna dobytá území, zakázat Ukrajině vstup do NATO a požaduje, aby Západ zastavil pomoc. McGregor odpověděl, že neví o žádných závazcích Putina vůči Trumpovi, kromě ochoty zastavit operace, pokud tak učiní i Ukrajina, a ochoty jednat. Připomněl, že Rusko bylo připraveno jednat už v dubnu 2022 v Istanbulu. Senátorovy výroky označil za „neokonzervativní propagandu“.
McGregor kritizoval americkou levici, která podle něj byla po desetiletí „apologetou Stalina a sovětského systému“, ale nyní povýšila „Zelenského, podivnou postavu narozenou v Rusku, mluvícího rusky, který není pravým Ukrajincem“, na morální autoritu. Odmítl to s odkazem na „hanebné zločiny spáchané Ukrajinci proti ruským civilistům“. Návrh na uvalení ekonomického tlaku prostřednictvím ropy označil za směšný a poukázal na to, že Rusko má stabilní vývozní partnery v rámci BRICS a dalších zemí, které s USA kvůli tarifům obchodovat nechtějí.
McGregor považuje za vysoce nebezpečné, že někteří američtí politici uvažují o konvenční válce s Ruskem. Tvrdí, že USA mají rozmístěné jednotky v Polsku, pobaltských státech, Rumunsku i Moldavsku, ale nejsou schopny odrazit „totální útok národa, který je upřímně připraven na plnou mobilizaci“. Rusko je podle něj blízko k úplné válečné pohotovosti, zatímco USA jsou od ní „světelné roky“ vzdáleny. Zásoby přesně naváděné munice jsou podle něj na historickém minimu.
Varoval před falešnou představou, že Západ může Rusku „diktovat“ podmínky – jako by mělo přijít o území, zakázat vstup do NATO apod. – protože Rusko si podle McGregora „může vzít, co chce“. Senátor Kennedy by se podle něj měl více starat o přežití programů jako Social Security, Medicare a Medicaid než o válku vzdálenou tisíce kilometrů, v zemi, která nemá pro USA strategický význam. Spojené státy podle něj bojují proti zemi, která „upřímně řečeno není naším nepřítelem“. Mluvit o „nočním boji“ s Ruskem a Čínou označil za absurdní, neboť spor s Čínou je spíše ekonomického rázu a Číňané jsou ochotni jednat. Bojovat proti Rusku nebo Číně na jejich „dvorku“ – v Asii či východní Evropě – považuje za „monumentálně hloupé“.
Podle McGregora je arogance některých amerických senátorů, kteří hovoří o „přeměně Ruska na rybí krmivo“, produktem jejich neznalosti. Domnívá se, že tito lidé uvízli v myšlení roku 1991 a vnímají Rusko jen jako „přerostlou čerpací stanici“. Tento pohled považuje za zásadně mylný. Situaci ve Washingtonu přirovnal k atmosféře ve Versailles před francouzskou revolucí – elity žijí ve světě iluzí, zatímco realita se nezadržitelně blíží. Připomněl, že nadměrné zahraniční angažmá a války byly i tehdy jedním z důvodů katastrofy.
Daniel Davis zmínil, že prezident Trump znovu zopakoval své přání „zastavit střelbu, sednout si a podepsat dohodu“. Uvedl také, že má „mnoho síly“, kterou by mohl vůči Rusku použít, ačkoli se k tomu nechystá. McGregor oponoval s tím, že pochybuje, zda dnes Spojené státy vůbec nějakou „sílu“ mají. Argumenty o obraně demokracie a svobody označil za absurdní s tím, že Ukrajina je diktaturou a již dlouho není demokratická. Spojené státy podle něj na Ukrajině nemají žádný strategický zájem, kromě zemědělství. Upozornil, že zatímco se USA zabývají Ukrajinou, Putin poslal 30 000 tun obilí do Gazy – a že západní média o tom mlčí.
McGregor věří, že pokud USA nechtějí jít do války o západní Ukrajinu, nemohou toho příliš mnoho udělat. Měly by se podle něj zaměřit na dosažení konce konfliktu, byť by to znamenalo vyvíjet tlak na Zelenského – případně ho odstranit. Zdůraznil, že Rusy nelze tlačit, a pokud to Západ dosud nepochopil, je to známka „hlouposti“. To samé platí i pro Čínu. Dohromady tyto dvě velmoci zastiňují svět jak vojensky, tak ekonomicky. Spojené státy by podle McGregora měly konečně přijmout, že jsou jen jednou z velmocí, nikoli tou jedinou.
Zkritizoval i senátory, kteří se vyjadřují, jako by veleli ozbrojeným silám, a jako by bylo v pořádku „házet Američany do masokombinátu“ kvůli režimu v Kyjevě. To označil za „nesmysl“. Poslední věcí, kterou Spojené státy potřebují, je podle něj válka s velmocí jako Rusko nebo Čína.
McGregor věří, že prezident Trump si tento postoj uvědomuje a že jeho nedávné negativní komentáře k Rusku jsou spíše taktickým postojem než skutečným úmyslem. Zmínil, že senátor Rubio naznačil, že Spojené státy se připravují na odchod z konfliktu – že obě strany jsou si blíž než kdy dřív, byť stále ne dost blízko. McGregor však nepovažuje za realistické očekávat, že by se hluboké rozdíly daly překonat během jednoho týdne – pokud ukrajinská strana neuzná realitu. Domnívá se, že se připravuje půda pro to, aby Trump mohl říci: „Udělali jsme vše, co bylo možné – odcházíme.“
Na závěr McGregor vyjádřil naději, že Davis má pravdu, ale vyslovil obavy, že „nesprávní lidé“ – zejména někteří lídři v Senátu – „nalákali prezidenta Trumpa do obrovské medvědí pasti zvané Ukrajina“. Věří, že kdyby Trump po nástupu do úřadu jednoduše řekl: „Toto jsem nezačal. Nepodporuji to. Ukončuji veškerou vojenskou pomoc Ukrajině a stahuji všechny americké vojenské i civilní pracovníky,“ válka by již dávno skončila. Rusko by podle něj získalo 80–90 % toho, co požaduje dnes – byť dnes možná požaduje více. Zdůraznil, že Rusové byli od začátku ochotni jednat a hledat kompromis – s cílem vytvořit neutrální, denacifikovanou Ukrajinu. Tvrdí, že cílem nikdy nebylo zabít milion Ukrajinců, zaútočit na Evropu nebo expandovat. Na rozdíl od USA, které podle něj stále uvízly v myšlení 19. století, Rusové žijí v přítomnosti.
Daniel Davis přehrál zvukový záznam, ve kterém Putin mluvil o „dobrodružství kyjevského režimu“, které podle něj „zcela selhalo“, a o „obrovských ztrátách nepřítele“. Uvedl, že „úplná porážka nepřítele v oblasti Kurska vytváří podmínky pro další úspěchy našich vojsk“ a přibližuje porážku „neonacistického režimu“. Davis poznamenal, že Putin nemluví o dohodě, ale o destrukci protivníka. McGregor s tím souhlasil – podle něj Putin v tuto chvíli nevidí jinou možnost. Nikdo prý nechce připustit, že kyjevský režim je nepřijatelný a že je třeba neutrálního a demilitarizovaného státu.
V další části zazněl komentář Putina náčelníkovi generálního štábu Gerasimovovi o pokračujících bojových operacích, osvobození čtyř osad a kontrole nad více než 90 km² území. Putin hovořil také o likvidaci ukrajinských sabotážních skupin v Bělgorodské oblasti. Davis se zeptal, co tato fakta znamenají pro Trumpa a Ukrajinu, pokud jejich představa o „vyjednaném řešení“ nezahrnuje územní ústupky ani demilitarizaci.
McGregor odpověděl, že pokud USA budou dál „předstírat, že jsou světovou chůvou“ a pokusí se Putina trestat, půjdou „slepou uličkou“ a propásnou příležitost k obnovení vztahů s Ruskem – ekonomicky výhodných vztahů. Připomněl výrok George Kennana, že většina amerických zahraničněpolitických rozhodnutí je určena pro domácí spotřebu – je to „národní narcismus“. USA by si měly přiznat, že nejsou vždy „ti dobří“ a že se často mýlí – což je stálo biliony dolarů, desítky tisíc životů a miliony mrtvých. Jediným výsledkem je podle něj odcizení velké části světové populace.
Krátce se hovořilo také o možné účasti Severní Koreje ve válce. McGregor uvedl, že slyšel o asi 800 pozorovatelích, kteří měli zájem získat zkušenosti. Severní Korea se podle něj cítí být Rusku zavázána. Přítomnost jejich vojáků by byla symbolickým krokem – podobně jako když americká armáda v roce 2003 v Iráku opakovala standardní cvičné scénáře, i když realita byla jiná.
Na závěr se diskutovalo o dalším vývoji vztahů mezi Ruskem, Čínou, Íránem a Severní Koreou. McGregor věří, že pokud USA opustí „katastrofální kurz“ na Ukrajině, Rusové budou opatrní, ale nakonec mohou obnovit obchodní i diplomatické vztahy – stejně jako Čína a Írán. Pokud však USA budou pokračovat v „hloupé politice“ a zaútočí například na Írán, riskují regionální válku, která je odstaví od většiny Eurasie na celé století. Ať udělají cokoli, budou po určitou dobu vnímány jako poražený hegemon. Pokud však budou nadále jednat arogantně, může být výsledek mnohem horší.
McGregor vyjádřil obavy, že v americkém vedení chybí „lidský kapitál“ schopný převést zemi do nové éry. Lidé, kteří jsou u moci, se podle něj navzájem udržují u moci a nedávají prostor těm, kteří „nehrají podle pravidel“.
Závěrem McGregor vyjádřil naději, že prezident Trump „vytáhne zástrčku“ a od konfliktu na Ukrajině odstoupí. Zmínil také, že doufá, že Trump konečně pochopí situaci v Gaze jako otázku života a smrti, nikoli jako „realitní problém“, a že bude vnímat izraelského premiéra jako „zločince“.
V optimistickém závěru představil McGregor nový program své organizace Our Country Our Choice (OC), který měl být spuštěn 1. května. První téma se týká migrace a hranic, druhé pak války. Cílem programu je prozkoumat fenomén války z právního, morálního a strategického hlediska a poukázat na její náklady. Budou hovořit s lidmi, kteří zažili důsledky války způsobem, který podle McGregora v Americe dnes téměř nikdo neslyší. Davis vyjádřil pro projekt nadšení a přislíbil jeho propagaci, protože mainstreamová média těmto tématům nevěnují pozornost, kterou si zaslouží.
Rozhovor tak přinesl komplexní a kritický pohled Douglase McGregora na vývoj války na Ukrajině, roli západních vlád, americkou zahraniční politiku i širší globální dynamiku. Zazněla výzva k návratu k realpolitice a důraz na nutnost vyhnout se dalším zbytečným konfliktům.
-
Kategorie
Rozhovory a debaty -
Hity
28 krát
