Rozhovory & debaty
TV Barrandov: Debata Zdechovský vs. Konečná plná ostrých slov a obvinění z lží
V pořadu Téma týdne na TV Barrandov se střetli europoslanci Tomáš Zdechovský a Kateřina Konečná. Debata plná obvinění, hádek a ostrých výroků nenechala nikoho chladným.
Praha – Televizní pořad Téma týdne na TV Barrandov se v posledním díle proměnil v dramatickou a místy velmi vyhrocenou debatu mezi českými europoslanci Kateřinou Konečnou (KSČM) a Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL). Ačkoliv úvodní slova moderátora slibovala diskusi zaměřenou na jednotu a pravidla Evropské unie, realita studia rychle ukázala pravý opak. Místo konstruktivní debaty se z pořadu stal ostrý slovní duel, v němž zazněla řada osobních výpadů i obvinění z manipulace a lží. Hlavními tématy byly mise europoslanců na Slovensku a aktuální česká politická aféra známá jako BitcoinGate.
Slovensko, eurofondy a „banánová republika“
Debata začala otázkou míry ingerence Evropské unie do vnitřních záležitostí členských států. Na přetřes přišla i nedávná mise europoslanců na Slovensko, vedená právě Tomášem Zdechovským. Ten odmítl nařčení slovenských médií, která ho označila za „ideologického inspektora“ či „politického nájemného vraha“. Zdechovský uvedl, že cílem mise nebylo diktovat, ale kontrolovat využití eurofondů, a připomněl, že podpora EU je podle dat Eurostatu na historickém maximu. Dále dodal, že pokud někdo nemá co skrývat, nemá důvod se těchto misí obávat.
V závěru své úvodní řeči poznamenal, že oficiální závěry mise nebudou příliš odlišné od jeho předběžných dojmů. V kontroverzním závěru také uvedl, že pokud se někomu nelíbí být součástí EU, může se inspirovat zeměmi jako Švýcarsko či Norsko a spolupracovat s BRICS.
Kateřina Konečná na to ostře zareagovala. Odmítla vizi České republiky jako „malého hráče“ a vyzvala k aktivnějšímu vyjednávání v rámci EU. Kritizovala Zdechovského, že Slovensko označil za „banánovou republiku“ a jeho účast v delegaci nazvala „osobním PR divadlem“. Upozornila, že se od jeho výroků distancoval i další český europoslanec Ondřej Knotek. Zdechovský její výtky odmítl a uvedl, že dané označení použil až na základě skutečností zjištěných během jednání.
Současně zmínil výhrůžky smrtí, které kvůli misi obdržel, a obvinil slovenského ministra vnitra Eštoka z eskalace situace. Zvláště ostře se ohradil vůči výrokům premiéra Roberta Fica, který ho po atentátu označil za „nájemného vraha“. Kritizoval Konečnou, že se vůči těmto výrokům na Slovensku nijak nevymezila a naopak se Slovensku „omlouvala“.
Slovní přestřelky a obvinění z proruské propagandy
Diskuse následně eskalovala do osobní roviny. Tomáš Zdechovský vyčetl Kateřině Konečné, že by se měla omluvit ukrajinským pracovníkům ve zdravotnictví v Moravskoslezském kraji, na které dle něj opakovaně útočí. Označil ji za šiřitelku proruského narativu.
Konečná tato slova kategoricky odmítla. Prohlásila, že Zdechovský lže a vytváří nenávistnou atmosféru. Požadovala důkazy a veřejnou omluvu, jinak prý debata nemůže pokračovat. Obvinila Zdechovského z šíření urážlivých výroků na sociálních sítích, zveřejňování „odporných fotografií“ a označování jí samotné za „proruskou kolaborantku“.
Konečná rovněž poukázala na to, že ačkoliv čelí výhrůžkám smrtí, nepotřebuje policejní ochranu, na rozdíl od některých představitelů vládní koalice. „Já mohu po Ostravě chodit bez kordonu těžkooděnců,“ prohlásila.
Zdechovský trval na svém tvrzení, že Konečná šíří proruské postoje a opakovaně útočí na Ukrajince. Moderátor se pokusil situaci uklidnit a vyzval účastníky debaty, aby podpořili svá tvrzení konkrétními důkazy.
Dvojí metr Evropské komise a stín Lisabonské smlouvy
Debata se následně přesunula k otázkám suverenity členských států EU. Kateřina Konečná zkritizovala Lisabonskou smlouvu, která podle ní přenesla příliš mnoho pravomocí na Evropskou komisi. Ta dle jejího názoru uplatňuje „dvojí metr“ – například kritizuje Slovensko za změny ve veřejnoprávních médiích, zatímco přehlíží obdobné kroky v Polsku pod vládou Donalda Tuska.
Zmínila také případ údajné politické perzekuce ve Španělsku, který podle ní zůstává bez zájmu Bruselu. Kritiku zaměřila i na frakci Evropské lidové strany (EPP), kde působí Tomáš Zdechovský.
Zdechovský tato obvinění odmítl. Uvedl, že Evropský parlament o situaci ve Španělsku jednal, a to formou kritické mise. Připustil, že v Polsku existovaly problémy se soudní mocí a veřejnoprávními médii, ale trval na nutnosti systematického přístupu ke každé zemi zvlášť.
Jako příklad nefunkční svobody médií zmínil Maďarsko, kde podle něj nelze natočit reportáž o zámečku otce premiéra Viktora Orbána.
Ursula von der Leyen a vliv neziskových organizací
Diskuze se dotkla i předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen. Konečná označila její roli v problému netransparentnosti za klíčovou. Kritizovala ztracené SMS zprávy ohledně vakcinačních kontraktů a poukázala na to, že vliv neziskových organizací v zákulisí evropské politiky je podle ní enormní – především v otázkách jako je Green Deal, který označila za „majetkový přesun“. Zdechovský částečně přitakal ohledně netransparentnosti, nicméně připomněl, že právě on ve výboru pro rozpočtovou kontrolu inicioval vyšetřování financování neziskovek. Konečná jeho slova potvrdila a dodala, že byla svědkem toho, jak zástupci některých ekologických organizací seděli u trialogů a diktovali europoslancům pozměňovací návrhy.
Diskuse se pak stočila k vakcinám. Tomáš Zdechovský zpočátku konstatoval, že Ursula von der Leyen „v době, kdy umíraly opravdu tisíce lidí na oddělení kvůli covidu, tak vyjednala nejlepší podmínky“, zároveň však zdůraznil, že nebyly transparentní. Následně europoslankyně Kateřina Konečná dodala, že: „Doteď kupujeme vakcíny, které nepotřebujeme, vylíváme je do kanálu a stojí to daňové poplatníky v České republice peníze.
BitcoinGate: Ostudná kapitola české politiky?
V druhé části pořadu se řešila kauza BitcoinGate, tedy podezření na legalizaci výnosů z trestné činnosti prostřednictvím daru kryptoměn přijatého ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem. Zdechovský označil Konečnou za „lhářku roku“, neboť podle něj o kauze v Bruselu nikdo nemluví.
Konečná však trvala na opaku a uvedla, že se o kauze píše ve světových médiích včetně Politica. „Tohle se opravdu neděje nikde jinde na světě, jenom pod vládou pěti demolice tady v České republice,“ prohlásila a požadovala demisi vlády.
Zdechovský připustil, že Blažkovo jednání může mít trestněprávní důsledky, ale označil jej za „amatérismus“ a nikoliv systémové selhání. Zdůraznil, že případ je vyšetřován NCOZ a že v roce 2013 nebyla odborná znalost o kryptoměnách na dnešní úrovni. Odmítl však, že by vláda selhala jako celek.
Konečná nesouhlasila a mluvila o „propojené korupční chobotnici“, která zahrnuje nejen Pavla Blažka, ale i další vládní představitele. Podle ní kauza poškodila důvěru veřejnosti v právní stát a prestiž České republiky v zahraničí. „10,5 milionu lidí utrpělo nesmírnou ostudu,“ uvedla.
Závěrečná slova: Napětí zůstává
Pořad uzavřel moderátor s konstatováním, že debata obou europoslanců bude muset pokračovat na jejich oblíbených sociálních sítích. Kateřina Konečná se omluvila divákům za divoký průběh diskuse, a dodala: „S lháři se prostě někdy diskutuje těžce,“ čímž znovu narážela na Zdechovského.
Ten naopak poděkoval za pozvání a ujistil diváky, že transparentnost a kontrola ze strany EU má v jeho práci své pevné místo.
Pořad ke zhlédnutí v archívu TV Barandov
📌 Přečtěte si také:
-
Kategorie
Rozhovory a debaty -
Hity
885 krát
