Komentáře
Josef Skála: Pomník Beneše zneuctili, plukovník je ideolog
Josef Skála se ostře vymezuje proti hanopisu na pomník Edvarda Beneše i výrokům armádního plukovníka, který podle něj překrucuje osvobození Československa.
Josef Skála: Pomník Beneše zneuctili: Z plukovníka je ideolog
YouTube kanál „Petr Bureš“ přinesl nový příspěvek s Josefem Skálou, který ostře reaguje na aktuální výklady historie – od Benešova odkazu až po roli Sovětského svazu při osvobození Československa.
V nedávno zveřejněném videu se bývalý komunistický politik a publicista Josef Skála vyjadřuje k několika událostem, které podle něj svědčí o přepisování českých dějin. V centru jeho kritiky stojí jak narážky na osobnost prezidenta Edvarda Beneše, tak i současný diskurz o konci druhé světové války.
Hanopis na pomníku Edvarda Beneše? „Ubohost a hanebnost“
Prvním bodem Skálovy reakce je incident spojený s pomníkem Edvarda Beneše na Loretánském náměstí v Praze, nedaleko ministerstva zahraničí. Na pomník měl být připevněn „hanopis“, tedy vysvětlující text líčící Beneše ve velmi kritickém duchu – s náznaky, že se nepokusil zabránit nástupu komunismu a že nečelil zlu.
„To je neskutečná hanebnost a malost,“ říká Skála ve videu. Označuje autory za „známé kazisvěty“ a „bandu ubožáků“, kteří se snaží Benešovo dědictví přepsat podle dnešní ideologické objednávky.
Skála přitom srovnává Benešův odkaz s vnímáním Napoleona Bonaparta ve Francii: „Napoleon způsobil miliony mrtvých, ale jeho jméno nese spousta značek a artefaktů. Nikde k nim nikdo nedoplňuje vysvětlivky o jeho zločinech. Beneš naproti tomu nese jen zlomkovou odpovědnost, a přesto ho dnes někdo hanobí.“
Osvobození nebo okupace? Výroky, které podle Skály překračují hranice
Ještě ostřejší je Skálova reakce na nedávné prohlášení nejmenovaného „ponurého plukovníka“, který údajně vede strategickou komunikaci České republiky. Tento důstojník měl prohlásit, že Sovětský svaz nás v roce 1945 neosvobodil, ale okupoval.
Do diskuse se zapojil i Miroslav Kalousek, jehož Skála nazývá „virtuosem pohotových výroků“. Kalousek podle něj reagoval slovy: „Ať si ten plukovník jde kamsi. My jsme jim (Rusům) do chřstánu vlezli sami.“ Skála to označuje za obraz současné české reprezentace – osmdesát let po znovuzrození národa.
Historická perspektiva: Osvobození za cenu 144 tisíc životů
Skála připouští, že Kalouskova poznámka přeložená „z hrubého jazyka do normálního“ možná nese zrnko pravdy. Československo mělo podle něj po mnichovské zradě „pádný důvod“ zůstat spojencem Sovětského svazu – země, která nás osvobodila za cenu 144 000 padlých vojáků a zhruba dvojnásobku zraněných, mnohdy s doživotními následky.
K výtkám o „lezoucím do chřstánu“ Skála poznamenává, že i západní mocnosti tehdy udržovaly se Sověty „velmi konstruktivní vztahy“. Na podporu tohoto tvrzení cituje dva vysoké představitele americké administrativy z období druhé světové války:
Edward Stettinius, Rooseveltův ministr zahraničí, uvedl, že nebýt „gigantické odvahy a nasazení sovětských vojáků v letech 1942–43“, mohl Hitler porazit Anglii a ovládnout části Afriky i Latinské Ameriky.
George Marshall, za války náčelník spojeného štábu a později autor slavného Marshallova plánu, napsal Rooseveltovi v dubnu 1945:
„Především hrdinství sovětské armády a sovětského lidu zabránilo tomu, aby se druhá světová válka přenesla i na americké území.“
Pro Skálu je kontrast mezi tehdejšími výroky a dnešními postoji alarmující. „Dnes máme plukovníka, který tvrdí, že jsme byli okupováni, a Kalouska, který nás posílá do chřstánu,“ uzavírá Skála tuto pasáž s patrnou hořkostí.
Obrázek zdroj: drobnepamatky.cz
-
Kategorie
Analýzy, komentáře -
Hity
31 krát
