Zákon o omezení protikorupčních úřadů rozpoutal největší protesty na Ukrajině od začátku války. Zelenskyj ustupuje, armáda mluví o zradě.

Protesty na Ukrajině sílí. Začíná proces odstranění Zelenského?

Zákon, který zásadně omezuje nezávislost klíčových protikorupčních úřadů na Ukrajině, vyvolal nebývalou vlnu nevole napříč celou zemí. Protesty v ulicích, otevřená kritika ze strany vojáků, znepokojení Evropské unie a mlčení z prezidentské kanceláře – to vše vytváří výbušnou směs. Do toho přicházejí spekulace o možném cíleném scénáři, jehož výsledkem má být sesazení prezidenta Volodymyra Zelenského. Náhoda, nebo koordinovaný proces?

Protikorupční struktury pod politickým tlakem

Sporný zákon č. 12414, podepsaný prezidentem Zelenským 22. července, přenáší klíčové kompetence dosud nezávislých institucí – Národního protikorupčního úřadu (NABU) a Specializované protikorupční prokuratury (SAPO) – pod kontrolu generálního prokurátora. To podle odborníků znamená faktické zrušení jejich nezávislosti.

Ředitelé obou institucí prezidenta ještě před podpisem veřejně žádali, aby zákon vetoval. Argumentovali nejen odbornými, ale i politickými důsledky – včetně hrozby ohrožení evropské integrace Ukrajiny. Evropská komise reagovala mimořádně ostře a vyzvala k vysvětlení. Podle ní jde o krok, který podkopává reformní proces a důvěryhodnost Ukrajiny jako kandidáta na členství v EU.

Vlna protestů bez precedentu od začátku války

Ihned po zveřejnění zákona se zvedla vlna protestů. V Kyjevě, Lvově, Oděse, Dnipru a dalších městech vyšly do ulic stovky až tisíce lidí. Média hovoří o největších protivládních demonstracích od února 2022. Demonstranti požadovali zrušení zákona, který podle nich legitimizuje vládní zásahy do práce nezávislé justice.

Organizace protestů byla podle pozorovatelů velmi profesionální. Připravené transparenty, koordinace na místě, přítomnost mladých lidí z městských oblastí, a co je pozoruhodné – na rozdíl od předchozích demonstrací se protestujícím policie a vojenské hlídky spíše vyhýbaly. V zemi, kde za protest může následovat povolávací rozkaz na frontu, to není samozřejmé.

Z protestů navíc zaznívá emotivní a osobní kritika. Jedna z účastnic demonstrace nesla plakát s portrétem svého padlého manžela – vojáka, který zemřel při obraně Bachmutu. Na ceduli stálo: „Můj muž padl zbytečně. Zklamal jste.“ Tato slova mířila přímo na prezidenta. Podobných projevů zklamání přibývá. Mnozí, kdo dříve stáli za Zelenským, dnes otevřeně říkají, že jim zničil ideály, za něž bojovali a umírali jejich blízcí.

Mlčení z Bankové ulice

Prezidentská kancelář na rostoucí nevoli veřejnosti dlouho nereagovala. Zelenskyj sice ve svém nočním projevu hovořil o potřebě „očistit“ protikorupční infrastrukturu od vlivů nepřátelské propagandy, nicméně o samotném zákoně ani protestech se nezmínil. Reakce působila vyhýbavě – jako by šlo o téma, které má zůstat pod pokličkou.

K obratu došlo až ve chvíli, kdy tlak veřejnosti i mezinárodních partnerů zesílil natolik, že další mlčení přestalo být udržitelné. Prezident Zelenskyj nakonec oznámil, že podpoří vznik nového zákona, který má garantovat nezávislost protikorupčních institucí. S návrhem podle dostupných informací přišlo více než 40 poslanců a v nejbližších dnech má být předložen parlamentu. Opožděná reakce ale důvěru veřejnosti nezískala zpět.

Kritika z armády: Zrada ideálů Majdanu?

Největším překvapením je, že odpor nepřichází pouze z řad aktivistů, ale i z armády. Vojáci, kteří nesou tíhu obrany země, otevřeně kritizují prezidenta. Operátor dronu vystupující pod přezdívkou Architekt uvedl, že „Zelenského vláda znovu ukázala svou pravou tvář“ a připomíná mu dobu masivní korupce za prezidenta Janukovyče.

Velitel praporu Národní gardy označil rozhodnutí parlamentu a prezidenta za „fatální chybu“, která podle něj může vést k potlačení opozice. Další vojáci, kteří se účastnili revoluce Euromajdan, mluví o „zraku spravedlnosti“, kterou měl stát hájit. Vyjadřují obavy, že se opakuje historie – tentokrát s jinými herci, ale stejným výsledkem.

Západní partneři v rozpacích

Evropská unie reagovala promptně a tvrdě. Evropská komise označila zákon za ohrožení právního státu a důvěry v reformní proces. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová telefonicky kontaktovala prezidenta Zelenského a žádala vysvětlení. Část europoslanců už otevřeně mluví o ohrožení další pomoci i samotného přístupového procesu.

Moskevské výstrahy a informační vakuum

Na vývoj reagovalo i ruské vedení. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že jde o vnitřní záležitost Ukrajiny, ale zároveň poznamenal, že obavy Západu z rozsahu korupce jsou zcela opodstatněné. Naznačil, že značná část západní pomoci mohla být zpronevěřena.

Ukrajinská vojenská rozvědka (GUR) zároveň varuje, že veřejné napětí může být zneužito nepřátelskými informačními strukturami. Cílem má být diskreditace státních institucí, polarizace společnosti a oslabení západní podpory. Nelze vyloučit ani možnost provokací nebo destabilizačních operací, upozorňuje GUR.

Spekulace o řízeném scénáři

V některých veřejných a expertních kruzích se stále více mluví o tom, že vše nemusí být jen náhoda. Objevují se úvahy, že Zelenský se stal přítěží pro určité zahraniční kruhy, které by rády viděly v čele státu někoho jiného – méně zatíženého skandály, více nakloněného kompromisům. Nejčastěji se v tomto kontextu zmiňuje jméno bývalého generála Valerije Zalužného.

Zmiňované struktury, které stály u zrodu předchozích „barevných revolucí“, údajně nezmizely, jen přenesly své aktivity pod nové instituce. Systém veřejného nátlaku, postupné delegitimizace a „řízených protestů“ tak může být opět v akci – tentokrát proti bývalému miláčkovi médií, který se stal politicky nepohodlným.

Křižovatka: reformní Ukrajina, nebo Ukrajina bez důvěry?

Ukrajina se znovu ocitá na rozcestí. Válka s Ruskem pokračuje, společnost je vyčerpaná a zároveň čím dál méně ochotná tolerovat politické machinace. Prezident Zelenskyj byl dlouho symbolem odporu, ale poslední vývoj ukazuje, že i hrdinové mohou ztratit kredit. A důvěru.

Otázkou zůstává: bude se příští etapa ukrajinského vývoje odehrávat v režii současného prezidenta, nebo se připravuje změna vedení? A bude ta změna řízena lidmi, kteří chtějí demokracii – nebo těmi, kteří ji dokážou velmi přesvědčivě předstírat?