Zprávy
Putin navrhuje mírová jednání, Zelenskyj klade podmínky.
Turecko nabídlo hostit mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Putin navrhl termín, Zelenskyj žádá příměří a prezident Trump vyzývá Kyjev k okamžitému souhlasu.
Putin navrhuje mírová jednání v Turecku, Zelenskyj stanovuje podmínky
Ankara je připravena hostit přímá mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přijal žádost svého ruského protějšku Vladimira Putina o zprostředkování. Turecko již v minulosti, na jaře roku 2022, hostilo několik kol jednání mezi ruskou a ukrajinskou delegací. Erdogan sdělil, že Turecko je připraveno hostit jednání, která povedou k trvalému řešení konfliktu. V telefonátu s Putinem Erdogan uvítal Putinovo nedávné prohlášení, že by rozhovory „pokračovaly v Istanbulu tam, kde skončily“, a dodal, že Ankara „byla připravena pomoci Moskvě a Kyjevu vyzvednout proces urovnání ‘tam, kde skončili’ v roce 2022“. Kreml potvrdil hovor a uvedl, že turecká strana „poskytne veškerou možnou pomoc při organizování a vedení jednání zaměřených na dosažení trvalého míru“. Ve stejný den Erdogan sdělil francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, že bylo dosaženo „historického bodu obratu“ pro ukončení konfliktu a tato příležitost by měla být využita.
Ruský prezident Vladimir Putin nabídl Kyjevu příležitost restartovat přímá jednání v Istanbulu 15. května „bez předběžných podmínek“. Putin poznamenal, že Rusko nikdy neodmítlo dialog, a vyjádřil naději, že turecký prezident Erdogan setkání zprostředkuje. Kremlský mluvčí Dmitrij Peskov popsal Putinův návrh jako „vážnou nabídku“ zaměřenou na dosažení trvalého míru prostřednictvím smysluplných jednání.
Na Putinův návrh reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlášením, že je připraven se osobně setkat s Putinem ve čtvrtek v Turecku, ale pouze za podmínky, že Moskva nejprve souhlasí s příměřím. Na sociální síti X uvedl: „Budu ve čtvrtek čekat na Putina v Turecku. Osobně.“ Dodal, že Kyjev očekává „plné a trvalé příměří, počínaje zítřkem, aby byl vytvořen potřebný základ pro diplomacii“ a zároveň vyzval Moskvu, aby si tentokrát „nehledala výmluvy“.
Andrij Jermak, vedoucí Zelenského kanceláře, zopakoval jeho požadavek s tím, že „nejprve 30denní příměří, pak vše ostatní“. Podle Jermaka „Rusko nesmí maskovat touhu pokračovat ve válce pod slovními konstrukcemi“.
Moskva však zaujala odlišný postoj k pořadí kroků. Podle jejího vyjádření musí proces urovnání začít rozhovory, po nichž případně bude následovat příměří – ne naopak. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharova reagovala na odpověď Kyjeva a uvedla: „Soudě podle reakce… nečetli přepis prohlášení ruského prezidenta příliš pečlivě, ani stovky komentářů globálních politických osobností a mediálních publikací, které ho podporují“. Zacharova zdůraznila, že Putinův návrh je „naprosto jasný“, a znamená: „Nejprve jednání o hlavních příčinách [konfliktu], a pak můžeme mluvit o příměří“.
Putin podporuje myšlenku příměří „obecně“, ale podle Peskovova vyjádření „existuje mnoho otázek“, které zůstávají nevyřešeny. Moskva dříve vyjádřila obavy, že přerušení bojů by umožnilo Kyjevu přeskupit jeho „zbité“ a „vyčerpané“ jednotky. Rusko trvá na tom, že veškeré západní dodávky zbraní na Ukrajinu musí být po dobu trvání příměří pozastaveny. Putin rovněž poznamenal, že Kyjev nedodržel tři příměří nabízená Moskvou v minulosti.
Pozice Ukrajiny a jejích západních podporovatelů se shoduje v tom, že trvají na 30denním „úplném a bezpodmínečném“ příměří před zahájením přímých rozhovorů. Argumentují, že by to „vytvořilo prostor pro diplomacii“. Návrh na toto příměří předložili lídři z Ukrajiny, Francie, Německa, Polska, Spojeného království a Evropské unie, přičemž Spojené státy tuto iniciativu podporují.
Současný americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návrhu na obnovení přímých jednání s Ukrajinou bez podmínek, který předložil ruský prezident Vladimir Putin. Na sociální síti Truth Social navrhl, že navrhovaná přímá jednání by přinejmenším pomohla objasnit pozice stran konfliktu a ukázat, „zda je dohoda možná, či nikoli“. Trump napsal, že „Prezident Putin z Ruska nechce mít Dohodu o příměří s Ukrajinou, ale spíše se chce setkat ve čtvrtek, v Turecku, aby vyjednal možné ukončení KRVAVÉ LÁZNĚ. Ukrajina by s tím měla souhlasit, OKAMŽITĚ“. Trump nicméně vyjádřil pochybnosti, že Kyjev bude schopen dosáhnout dohody s Moskvou.
V souvislosti s minulými jednáními v Turecku v roce 2022 Moskva později uvedla, že tato jednání přinesla „hmatatelný pokrok“, včetně předběžného návrhu dohody o neutrálním statusu Ukrajiny, bezpečnostních zárukách a dalších klíčových otázkách. Moskva obvinila tehdejšího britského premiéra Borise Johnsona z vykolejení mírového procesu, tvrdíc, že radil Kyjevu nepřijmout podmínky a „pokračovat v boji“. Ačkoli Johnson toto tvrzení popřel, David Arakhamia, tehdejší šéf ukrajinské delegace, uznal, že hrál v procesu vlivnou roli. Ukrajina z jednání v roce 2022 odešla, a Vladimir Zelenskyj později vydal dekret zakazující jakékoli jednání s Putinem.
Hlavní překážkou pro obnovení jednání tak zůstává zásadní neshoda mezi Kyjevem (podporovaným Západem) a Moskvou ohledně pořadí kroků: zda má předcházet příměří, nebo zda mají nejprve proběhnout jednání o hlavních příčinách konfliktu.
-
Kategorie
Zprávy -
Hity
257 krát
