Rozhovory & debaty
Trestnost propagace komunismu: Heller vs. Roun v ostré debatě
Rozhlasová debata o trestnosti propagace komunismu ukázala hluboký střet dvou neslučitelných pohledů – mezi poslancem Hellerem a mluvčím KSČM Rounem
Trestnost propagace komunismu: Debata Hellera a Rouna odhalila ideologickou propast
Rozhlasová debata Pro a proti Lucie Vopálenské nabídla mimořádně vyhrocený střet dvou radikálně odlišných názorových táborů. Tématem byla plánovaná novela trestního zákoníku, jež má výslovně postavit propagaci komunismu na roveň nacismu a učinit ji trestně postižitelnou. Na jedné straně stál poslanec KDU-ČSL Šimon Heller, na druhé Roman Roun, mluvčí Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM). Jejich výměna odhalila nejen ideologické rozdíly, ale i odlišné pohledy na minulost a současnost české společnosti.
Trestnost propagace komunismu očima Šimona Hellera
Šimon Heller se ve vysílání postavil za novelu paragrafu 403 trestního zákoníku, která má zpřesnit a rozšířit možnosti postihování podpory nacistické a komunistické ideologie. Podle něj jde o krok k národnímu vyrovnání s totalitní minulostí, které v 90. letech podle jeho názoru neproběhlo dostatečně – na rozdíl od důsledné denacifikace v poválečném Německu.
Komunistickou stranu Československa (KSČ) označuje bez váhání za „zločinnou organizaci“, čímž se odvolává na zákon č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu. Ve stejném duchu podle něj spadají pod tento popis i všechny navazující organizace.
„Komunismus přinesl ve světě daleko více obětí než nacismus, a proto je v mnohém ještě daleko horší,“ tvrdí Heller. Ideologii komunismu označuje za „vymyšlený bláhový režim“, jehož následkem byly „miliony a miliony mrtvých“. Zdůrazňuje, že jeho postoj není předvolební strategií, ale dlouhodobým přesvědčením, které zastává od roku 2012.
Zavírání lidí za vlastní názor, omezení svobody pohybu a potlačování opozice – to vše jsou podle Hellera reálné projevy komunistické moci, proti kterým je třeba se vymezit i legislativně. Novela by tak měla umožnit například postih za veřejné šíření symboliky a propagace představitelů komunistického režimu – například prodej triček s Leninem.
KSČM odmítá trestnost propagace komunismu
Roman Roun, mluvčí KSČM, se proti novele razantně ohradil. Odmítá, že by komunistická ideologie byla zločinná, a označuje takové tvrzení za výsledek „kapitalistického převratu v roce 1989“. Zařazení komunismu na roveň nacismu považuje za „neskutečnou hanebnou interpretaci“, která podle něj zcela pomíjí historický kontext i oběti komunistického odboje.
Roun upozorňuje, že více než 25 000 členů KSČ položilo život v boji proti nacistické okupaci, a stejně tak připomíná poválečné budování země pod vedením komunistů.
Dnešní KSČM prezentuje jako „demokratickou komunistickou stranu Čech a Moravy“, která je legálně registrovaná a jejíž stanovy schválilo Ministerstvo vnitra. Komunismus sám označuje za ideologii „nejsociálnější společnosti“, jež odmítá vykořisťování a sociální nerovnosti. „Komunismus nikdy neexistoval,“ zdůrazňuje Roun s tím, že ideál rovnostářské společnosti se nikdy plně nerealizoval.
Také upozorňuje, že v řadě evropských zemí fungují komunistické strany legálně, některé se dokonce podílejí na vládě, a že komunismus nikdy nebyl mezinárodním tribunálem postaven na úroveň nacismu.
Vyhrocená debata o trestnosti propagace komunismu
Debata se nevyhnula ostrým osobním výpadům. Heller obvinil Rouna z neschopnosti pojmenovat komunistické představitele jako „lumpy“ a zpochybnil oprávněnost jeho účasti ve veřejnoprávním médiu jako zástupce „zločinného režimu“.
Roun mu to vrátil slovy o „fanatickém antikomunismu“ a moderátorku Lucii Vopálenskou označil za zaujatou. V debatě padly i výrazy jako „krvavé prasárny kapitalismu“, jimiž Roun narážel na ekonomické sebevraždy či válečné konflikty vedené západními zeměmi.
Na otázky týkající se distancování od zločinů minulého režimu Roun odpověděl, že se strana distancovala „několikrát“ na svých webových stránkách, a označil opakované dotazy za manipulativní. Zdůraznil však, že osobně je proti trestu smrti a že KSČM usiluje o „socialistickou demokratickou společnost svobodných a rovnoprávných občanů“.
Propagace komunismu a její možný postih: Co novela změní?
Co se týče praktických dopadů novely, Roman Roun se domnívá, že její dopad na činnost KSČM bude nulový. Podle něj strana nepropaguje násilí ani neporušuje zákony. Přesto však očekává, že snahy o umlčení levice budou „větší a větší“. V případě, že by novela skutečně narušila svobodu činnosti strany, nevylučuje soudní obranu.
Heller naopak očekává, že novela projde Parlamentem hladce a obstojí i případný přezkum Ústavního soudu. Je připraven akceptovat jeho rozhodnutí jako závazné.
Debata o komunismu jako zrcadlo české společnosti
Rozhlasová debata tak nejen otevřela diskusi o konkrétní právní úpravě, ale znovu odkryla hluboké ideologické štěpení české společnosti. Konflikt mezi „odmítači minulosti“ a „obhájci odkazu KSČ“ přetrvává více než třicet let po sametové revoluci – a nyní znovu rezonuje v parlamentních sálech i v éteru veřejnoprávních médií.
Debata mezi Hellerem a Rounem ukazuje, že otázka, jak nahlížet na "komunistickou" minulost a zda ji právně postihovat jako rovnocennou nacismu, je pro Česko stále živá a citlivá.
Celý rozhovor na Český rozhlas
-
Kategorie
Rozhovory a debaty -
Hity
600 krát
