Komentáře
Dostupné bydlení pro rodiny: Stát má prostředky, ale chybí vůle
Podpora rodin a dostupné bydlení pro rodiny v Česku upadají. Stát přitom peníze má, jen si občanů neváží
Dostupné bydlení pro rodiny: Jak stát selhává a co navrhuje hnutí Stačilo!
Kde jsou priority státu? Mladé rodiny na ně čekají marně
V České republice se opakovaně řeší, že chybějí peníze na základní životní potřeby obyvatel – ať už jde o podporu rodin, dostupné bydlení pro mladé, kapacity ve školkách nebo kvalitní zdravotní péči. Přesto se zdá, že se tato témata odsouvají na vedlejší kolej. Otázka podpory rodin a řešení krize dostupného bydlení se tak stává čím dál palčivější – a to nejen v rovině individuálních příběhů, ale i z hlediska širších demografických trendů.
Česká republika loni zaznamenala nejnižší porodnost od roku 1918. Tak dramatický propad nelze jednoduše svést na změnu životního stylu mladých lidí nebo jejich neochotu vázat se. Pod povrchem se totiž skrývá hlubší příčina – ztráta důvěry v to, že stát dokáže rodinám zajistit dostatečné zázemí. Mladí lidé vnímají, že se na stát nemohou spolehnout. A právě nedostatečná podpora rodin a neřešené dostupné bydlení se stávají klíčovými překážkami, které oddalují nebo zcela znemožňují jejich rozhodnutí založit rodinu.
Stát místo pomoci volí nezájem a plýtvání
Zatímco rodiny si lámou hlavu, jak zvládnout hypotéky, nájmy, školky nebo lékařské výdaje, stát mnohdy vystupuje jako nezúčastněný pozorovatel. Sociální jistoty se vytrácejí, solidarita se mění v prázdnou frázi a stále více lidí se ocitá v situaci, kdy musí spoléhat sami na sebe – nebo na veřejné sbírky a improvizované formy pomoci. Obrazy rodičů sbírajících víčka na léčbu dítěte či mladých párů nucených brát si nevýhodné půjčky nejsou výjimečné – staly se každodenní realitou.
Tento obraz je o to bolestnější, když si uvědomíme, že státní rozpočet není prázdný. Jen je špatně rozdělován. Miliardy korun se každoročně rozkutálejí ve státních zakázkách, u externích konzultantů nebo v předražených IT systémech, které nakonec nefungují. Místo podpory rodin tak stát vyhazuje peníze oknem – a přitom tvrdí, že na mladé, nemocné či seniory zkrátka nezbylo. Výsledkem je oprávněný pocit, že stát své občany vnímá jako obtíž, nikoli jako prioritu.
Nedostatek bytů? Ne neschopnost, ale rozhodnutí
Otázka dostupného bydlení je pro mladé rodiny často nepřekonatelným problémem. Ceny nemovitostí i nájmů rostou, zatímco příjmy mladých lidí se zvyšují jen pomalu – a často nestačí ani na základní standard. Bez pomoci rodiny či dědictví je sen o vlastním bydlení pro většinu zcela mimo dosah. A stát? Mlčí. Místo aktivní bytové politiky zůstává pasivní, ponechává trh napospas spekulantům a developerům, a ignoruje sociální rozměr problému.
Přitom by řešení existovalo. Zřízení státního stavebního holdingu, který by systematicky budoval cenově dostupné bydlení, by mohlo být klíčem ke změně. Nejde o utopii, ale o praktický krok, který by umožnil mladým rodinám najít důstojné a finančně dosažitelné bydlení – bez doživotního zadlužení. Taková investice by navíc měla obrovský multiplikační efekt: oživení ekonomiky, zvýšení porodnosti i posílení důvěry v instituci státu.
Rodinná politika jako zrcadlo hodnot
Není pravda, že by podpora rodin byla příliš nákladná nebo nesystémová. Naopak – právě investice do rodin je nejefektivnější cestou k dlouhodobé stabilitě a prosperitě. K tomu je ale třeba změnit smýšlení. Namísto rozhazování veřejných peněz na zbytečnosti by měl stát začít investovat tam, kde to má skutečný smysl – do lidí. Komplexní prorodinná a propopulační opatření, jako jsou dostupné služby, podpora zaměstnávání rodičů, jistoty v nemoci i stáří, jsou základem zdravé společnosti.
Zůstává ale otázkou, zda je vůle. Zda skutečně existuje politická odvaha přehodnotit priority a přestat poslouchat „obchodníky se strachem“, kteří tvrdí, že nic nejde. Skutečností je, že všechno jde – pokud stát uzná, že jeho občané nejsou přítěží, ale jeho smyslem.
Je čas říct stačilo
Rostoucí frustrace veřejnosti ukazuje, že pokračování současné politiky už není možné. Podpora rodin a dostupné bydlení nejsou okrajová témata – jsou to základní kameny důvěry ve stát. A právě tato důvěra je dnes zásadně otřesena. Pokud se Česká republika chce vyhnout ještě hlubší krizi, musí stát přestat ignorovat potřeby vlastních občanů.
Nastal čas říct „stačilo“. Stačilo plýtvání. Stačilo přehlížení. Stačilo výmluv. Občané si zaslouží stát, který jim naslouchá a který ví, že bez skutečné podpory rodin nebude ani budoucnost. Bez toho zůstane Česká republika zemí, kde se lidé bojí mít děti, protože vědí, že na to budou sami.
Autor: Jakub Kašpar, kandidát hnutí Stačilo! v kraji Vysočina. Převzato z fb profilu kandidáta, Redakčně upraveno.
-
Kategorie
Analýzy, komentáře -
Hity
227 krát
