Komentáře
Kauza zimního stadionu v Havířově. Město zaplatilo desítky milionů za díru v zemi.
Kauza zimního stadionu v Havířově odhaluje zmařený projekt, který město stál desítky milionů. Opozice mluví o nečisté dohodě a chybějící kontrole veřejných peněz.
Kauza zimního stadionu v Havířově: Miliony zmizely, ledová plocha nikde
Případ zmařeného projektu hokejové haly v Havířově nabývá rysů veřejně financovaného fiaska. Město utratilo desítky milionů korun, ale ledová plocha nevznikla. Opoziční KSČM varovala od počátku.
Od slibů k demolici
V roce 2021 se v Havířově objevil ambiciózní plán: spolek HC Wolves Český Těšín, později přestěhovaný i do Havířova, nabídl městu, že na pozemku po bývalé zvláštní škole v Mánesově ulici postaví moderní sportovní halu s ledovou plochou. Město jim prodalo pozemky a budovu školy za necelé 4 miliony korun. Podmínkou bylo, že do dvou let dojde k demolici staré budovy a výstavbě nové haly.
Projekt měl být podle investorů zaměřen na mládežnický hokej, rekreační sport a veřejné bruslení. To vše znělo dobře – až na to, že zastupitelé schválili prodej bez jakékoliv konkrétní projektové dokumentace, časového harmonogramu nebo vyčíslení rozpočtu. Žádná veřejná soutěž, žádné finanční zajištění investora. Jen důvěra v to, že „nějak to dopadne“.
Když došly peníze
Jak se ukázalo, nedopadlo to. V květnu 2023 byla sice dokončena demolice školy, ale investoři město oficiálně informovali, že nemají peníze na výstavbu haly. Spoléhali přitom na dotace od Národní sportovní agentury (NSA) i Moravskoslezského kraje, které jim ale nikdo nepřislíbil – a jak později vyplynulo, ani o ně formálně nikdy nežádali.
Projekt se tak rozplynul. Namísto toho, aby město využilo smluvních sankcí – například milionové pokuty za nedodržení dohody – přistoupilo na tzv. dohodu o narovnání. Investorům bylo vráceno 3,4 milionu za pozemky a k tomu dalších 40 milionů jako náhrada za zhodnocení pozemku demolicí. Celkově tedy Havířov vyplatil 43,4 milionu korun za pozemek, který znovu vlastní a na němž není nic než srovnaný terén.
Bez dokladů, bez odpovědnosti
Právník Michal Kuk z organizace Frank Bold k tomu podotýká, že město jednalo „nestrategicky a shovívavě“. Podle něj nemůže být neobdržení dotace považováno za nepředvídatelnou okolnost, která by opravňovala k odstoupení od smlouvy bez sankcí. A navíc: demolice školy měla být vyčíslena znaleckým posudkem až zpětně – tedy půl roku po jejím provedení a těsně před klíčovým hlasováním zastupitelstva.
Na žádost o doložení konkrétních účetních nákladů město nikdy nereagovalo. Jediné, co zastupitelé viděli, byl onen posudek na 68 milionů korun. Veřejnost se tak dodnes nedozvěděla, kolik demolice skutečně stála.
KSČM: Varovali jsme od začátku
Opoziční zastupitelé, zejména z řad KSČM, se od začátku stavěli proti celému projektu. Předseda klubu zastupitelů KSČM Ing. Eduard Heczko v oficiálním vyjádření uvedl, že již při projednávání prodeje varovali před tím, že HC Wolves je pouze spolek bez kapitálu, a že město riskuje veřejné prostředky. Budova bývalé školy přitom mohla být podle původního záměru přestavěna na sociální zařízení.
KSČM hlasovala proti prodeji pozemků i proti dohodě o narovnání. „Zůstává ve mně pocit, že se zpočátku jednalo o ušlechtilý záměr mít druhou ledovou plochu a ve finále o ne zcela čistou transakci,“ uvedl Heczko. Strana dále kritizuje, že zastupitelé neměli přístup k podkladům a že město se rozhodlo na základě jednostranných informací.
Zbouráno, ale bez využití
A jaký je výsledek? Pozemek v Mánesově ulici zůstává prázdný. Místo toho město připravuje výstavbu nové tréninkové hokejové haly v jiné lokalitě – na ulici Tajovského. Podle náměstka primátora Bohuslava Niemiece (KDU-ČSL) je tato lokalita výhodnější, protože navazuje na stávající sportovní infrastrukturu. Výstavba však tentokrát proběhne z městských peněz.
Zastupitelka Milada Halíková (KSČM) však poukazuje na to, že právě kvůli plánované hale byla v Mánesově ulici zbytečně zbourána funkční budova školy s bazénem, která mohla být využita pro sociální či školské účely. „A teď se dozvídáme, že tento prostor zůstane volný a hala se bude stavět jinde,“ uvedla na jednání zastupitelstva.
Ticho z radnice, otázky zůstávají
Město se k celé kauze odmítá podrobněji vyjádřit. Redakce iROZHLAS.cz která se o kauzu zajímá, opakovaně žádala o vysvětlení i podklady k vyplaceným částkám. Bez odezvy. Stejně tak není jasné, co s pozemkem v Mánesově ulici vlastně bude. Podle zástupců radniční koalice se zatím diskutuje o „blíže nespecifikovaném ekonomickém využití“ – bez konkrétních návrhů.
Odpovědnost nese vedení města v čele s ANO
Za rozhodnutí o prodeji pozemků bez řádné dokumentace, stejně jako za následnou dohodu o narovnání, která vedla k vyplacení více než 40 milionů korun investorům, nese politickou odpovědnost vedení města Havířov. To je dlouhodobě v rukou hnutí ANO, které město řídí a má ve vedení klíčové pozice včetně primátora Ondřeje Baránka. Právě on jako tehdejší náměstek pro ekonomiku podepisoval argumenty, že záměr investora selhal kvůli růstu cen stavebních prací – a přesto souhlasil s odpuštěním sankcí a vyplacením kompenzací bez doložených nákladů. Opoziční zastupitelé z KSČM i dalších stran opakovaně upozorňovali, že vedení města nejednalo transparentně a nedostatečně hájilo veřejný zájem.
Závěr: Drahá lekce (ne)zodpovědnosti
Projekt druhé ledové plochy, který měl být chloubou Havířova, skončil jako memento nedomyšlených investic. Bez haly, bez transparentnosti a bez odpovědnosti. Zatímco investoři získali 40 milionů korun za demolici, město má zpět pozemek – tentokrát s účetním šrámem a politickou ostudou. Opoziční KSČM se k případu vrací jako k příkladu selhání vedení města a volá po větší kontrole hospodaření s veřejnými penězi.
-
Kategorie
Analýzy, komentáře -
Hity
253 krát
