Komentáře
Proces s Ivanem Kratochvílem: Soud vyloučil veřejnost
Proces s Ivanem Kratochvílem byl odročen ještě dřív, než začal. Veřejnost vyloučena. Soud rozhodl jednat za zavřenými dveřmi. Kam až zajde česká justice?
Proces s Ivanem Kratochvílem: Soud vyloučil veřejnost
Nezačal jako soud, neskončil jako spravedlnost. Líčení s Ivanem Kratochvílem a spol. bylo odročeno dřív, než mohlo začít. Veřejnost, která dorazila vyjádřit podporu, byla označena za bezpečnostní riziko. A příště? Bez ní.
21. červenec 2025: Den, kdy justice zavřela oči
V pondělí ráno mělo v budově Městského soudu v Praze začít hlavní líčení v jednom z nejcitlivějších politických případů poslední dekády. Pět občanů – Ivan Kratochvíl, Andrea Krulišová, Přemysl Hadrava, Miloš Ouřecký a Vladimír Štádler – čelí obviněním z podpory a propagace terorismu, účasti v teroristické skupině a dalších trestných činů. Obžaloba je staví do role extremistů a hrozí jim až 16 let vězení.
Ale k soudnímu jednání vůbec nedošlo. Soudkyně po krátké poradě přivolala jen obžalované, jejich advokáty a státního zástupce, a bez jakéhokoli úkonu oznámila, že líčení odročuje na 7. srpna – s vyloučením veřejnosti. Důvod? „Hluk na chodbě“ a „nečekaně velký zájem“.
Kratochvíl: "Odmítli jsme hrát jejich hru. A tak nás vypnuli."
V exkluzivním rozhovoru po soudu poskytl Ivan Kratochvíl veřejnosti svůj pohled na situaci. Potvrzuje, že atmosféra u soudu byla napjatá – nikoliv kvůli občanům, ale kvůli agresivnímu chování mainstreamových novinářů.
„Novináři se tam chovali, jako by jim ten prostor patřil. Jednu paní odstrčili, aby se dostali dopředu. Když můj advokát třikrát řekl, že s nimi nebudeme mluvit, stejně se stále pokoušeli o kontakt. Neunesli, že je lidé ignorovali. Jsou zvyklí, že jim všichni lezou do zadku.“
Kratochvíl poděkoval těm, kteří dorazili. Přijeli lidé ze Znojma, z Ostravy, z Kaplice, z Plzně i z východních Čech, jen aby mohli symbolicky vyjádřit podporu.
„Strašně si toho vážím. Měli jsme plnou podporu veřejnosti. Někteří přijeli jen na otočku, poklepali mi na rameno. To drží člověka na nohou.“
Podle něj byla přítomnost veřejnosti hlavním důvodem, proč se soud rozhodl „zatáhnout oponu“ a vyloučit všechny svědky spravedlnosti.
„Soud se nás zalekl. Soud se zalekl lidí. A tak nás vypnul.“
Bez soudního úkonu, bez výzvy ke klidu, rovnou vyloučit
Ivan Kratochvíl připomíná, že soudkyně ani nevyzvala k uklidnění situace. Nepokusila se uklidnit chodbu. Nezajistila přítomnost posil. Nezahájila jednání. Jediné, co udělala, bylo, že vyhlásila odročení a oznámila, že příště už veřejnost nesmí vůbec.
To je moment, který nemůže zůstat bez odezvy.
„Jak je možné, že se soud může rozhodnout vyloučit veřejnost bez jakékoli snahy něco řešit? Ani nezačal jednat. To není právní stát.“
Demokracie bez svědků: Nový standard pro „nepohodlné případy“
V srpnu tak proběhne soud, který nebude veřejný, nebude přístupný, nebude pod dohledem. Bude to první plnohodnotný soudní proces s domobranci, který se odehraje za zavřenými dveřmi. Bez očitých svědků, bez tlaku veřejnosti, bez možnosti občanské kontroly.
A to není výjimka. To je precedens.
Soud bez začátku. Systém bez svědomí.
Obžalovaní nebyli přistiženi při činu. Neexistují důkazy o násilí, organizovaném zločinu nebo přímém ohrožení bezpečnosti. Spornou zůstává už samotná definice „terorismu“. Státní zástupce tvrdí, že posílali peníze na Donbas. Právníci obhajoby tvrdí, že šlo o sbírku na zraněné civilisty. Kratochvíl připomíná, že už jen to, že je členem domobraneckého spolku, je dnes považováno za důkaz viny.
Spolek Českoslovenští vojáci v záloze za mír dlouhodobě vystupoval proti členství v NATO a EU. Právě to stačilo k tomu, aby byl označen jako extremistický, a jeho členové označeni za bezpečnostní riziko.
Odsuzujeme už od Bednářové. Ale za co vlastně?
Případ Ivana Kratochvíla není prvním momentem, kdy se česká justice postavila proti občanům s odlišným pohledem. Už v předchozích letech došlo k několika soudním procesům, které vzbudily obavy z rozšiřujícího se výkladu trestního zákoníku – zejména § 405 o popírání, zpochybňování a schvalování genocidy.
Martina Bednářová, učitelka z Prahy, byla nejprve soudem osvobozena – její komentáře o válce na Ukrajině nebyly podle prvoinstančního rozsudku trestné. Odvolací soud ale verdikt zrušil a případ vrátil k dalšímu projednání. Nejvyšší soud nakonec v roce 2025 osvobozující rozsudek definitivně zrušil. Případ se tak znovu otevřel a učitelku soud odsoudil.
Josef Skála, bývalý místopředseda KSČM, byl v roce 2023 odsouzen za výrok, v němž zpochybnil oficiální výklad katyňského masakru. Trestán byl podmínkou za údajné popírání genocidy, ačkoliv šlo o vyjádření historického názoru v rámci veřejné debaty. Za názor padl rozsudek.
Zdeněk Milata byl rovněž odsouzen, přestože jeho případ působil téměř absurdně: stíhán byl kvůli písmenu „Z“, které měl mít vyobrazené na tričku během pietní akce proti bombardování Jugoslávie. Výrok ani čin, jen symbol, který měl podle soudu vyjadřovat schvalování ruské agrese – a tím údajně genocidu. Odsouzen nebyl za slova, ale za oděv.
Všechny tyto případy spojuje jediná linka: rozmazání hranice mezi politickým přesvědčením a trestním činem. Proces s Ivanem Kratochvílem a jeho spoluobžalovanými je jen dalším krokem. Tentokrát však nejen se zpřísněnými paragrafy, ale i s vyloučením veřejnosti – bez očitých svědků a bez kontroly občanů.
Otevřeme oči, než budou zavřeny i nám
Tento proces není jen útokem na obžalované. Je to signál celé společnosti. Signál, že když veřejnost projeví zájem, je vyloučena. Když občané nesouhlasí, jsou trestáni. A když média ztratí kontrolu, nastupuje režim „bez svědků“.
Zůstane-li veřejnost potichu, další procesy už nebudou potřebovat žádnou přítomnost veřejnosti, žádné novináře, žádné argumenty. Stačí obžaloba.
🗳️ ANKETA: Je podle vás vyloučení veřejnosti z procesu s Ivanem Kratochvílem přijatelné?
Vyloučení veřejnosti: ano, nebo ne?
Je podle vás vyloučení veřejnosti z procesu s Ivanem Kratochvílem přijatelné?
-
Kategorie
Analýzy, komentáře -
Hity
506 krát
