Zprávy
Rozhodnutí Ústavního soudu o koalicích: Nepřiznané koalice nejsou protiústavní. VIDEO
Rozhodnutí Ústavního soudu o koalicích přineslo jasný verdikt. „Nepřiznané“ subjekty jako Stačilo! či SPD neporušují ústavní pořádek, potvrdil soud jednomyslně.
Rozhodnutí Ústavního soudu o koalicích před volbami
Brno se stalo dějištěm klíčového právního verdiktu, který krátce před volbami vzbudil mimořádnou politickou i právní pozornost. Plénum Ústavního soudu jednomyslně odmítlo (usnesení sp. zn. Pl. ÚS 36/25) ústavní stížnosti politické strany Volt Česko. Ta se domáhala zrušení kandidátních listin hnutí Stačilo! a Svoboda a přímá demokracie (SPD), když tvrdila, že jde o „nepřiznané“ koalice, jež obcházejí zákon o volbách do Parlamentu a narušují rovnost politické soutěže.
Podstata sporu se točila kolem takzvané aditivní uzavírací klauzule. Samostatná politická strana potřebuje pro vstup do skrutinia získat pět procent z celkového počtu hlasů. Koalice dvou subjektů však potřebuje osm procent a koalice tří a více dokonce jedenáct procent. Volt Česko argumentoval, že subjekty jako Stačilo! a SPD jsou materiálně koalicemi, avšak aby se vyhnuly přísnějšímu prahu, formálně se za koaliční neoznačily.
Rozdílný přístup soudů a otázka ústavnosti
Volt ve svých stížnostech poukazoval na nejednotnou judikaturu. Krajské soudy, které se věcí zabývaly, přistupovaly k výkladu odlišně. Většina soudů dospěla k závěru, že koalice je vymezena čistě formálně a není možné zkoumat její materiální znaky. Některé soudy sice připustily, že Stačilo! či SPD by mohly být materiálně považovány za koalice, ale s ohledem na princip minimalizace zásahů do volebního procesu a krátkost času před volbami odmítly jejich kandidátní listiny zrušit.
Ústavní soud, jehož soudcem zpravodajem byl Milan Hulmák, potvrdil, že postup krajských úřadů i většiny soudů byl správný a ústavně konformní. Zdůraznil, že zákonodárce v § 31 odst. 1 zákona o volbách do Parlamentu vymezil pojem koalice pomocí formálních znaků. Za koalici se proto považuje pouze ta volební strana, kterou všechny subjekty jednoznačně jako koaliční na kandidátní listině označí.
Formální vymezení koalic a právní jistota
Podle soudu je formální pojetí klíčové pro zajištění jednoznačnosti a předvídatelnosti volebního procesu. Připuštění zkoumání existence „nepřiznaných“ koalic by do procesu vneslo nejistotu a množství sporů. Registrační řízení u krajských úřadů má přitom omezený časový rámec a formální povahu, není proto uzpůsobeno složitému materiálnímu posuzování bez jasného a předvídatelného zákonného rámce.
Ústavní soud odmítl i tvrzení Volt Česko, že současná právní úprava zakládá nerovnost šancí. Připustil, že „přiznané“ koalice čelí vyššímu prahu v podobě osmi či jedenácti procent. Zároveň však upozornil, že „nepřiznané“ koalice mají svá rizika a nevýhody.
Nevýhody „nepřiznaných“ koalic
Za hlavní nevýhodu soud označil oblast financování a parlamentního práva. Pokud je kandidátní listina vedena jako listina jedné strany, státní příspěvky na mandát či činnost politického institutu náleží pouze této straně. Spolupracující subjekty tak ztrácejí přímý veřejnoprávní nárok na financování, což je činí méně výhodnými a více ohroženými.
Druhý zásadní rozdíl se týká parlamentního práva. Politické strany kandidující na listinách jiné strany nemohou podle § 77 odst. 1 jednacího řádu Poslanecké sněmovny založit vlastní poslanecký klub. Mohou se sice sdružit v klubu podle odstavce 2, ten však nemá nárok na poměrné zastoupení v orgánech Sněmovny ani na finanční příspěvek z jejího rozpočtu. Zároveň je k jeho ustavení nutných deset poslanců, zatímco pro „řádný“ klub stačí tři.
Ústavní soud proto uzavřel, že výběr mezi oběma formami spolupráce je svobodným rozhodnutím politických stran. Každá varianta nese specifické výhody a nevýhody a jejich vyhodnocení je součástí politické strategie. Formální pojetí koalic žádný subjekt systémově nediskriminuje a neporušuje princip svobodné politické soutěže. Rozhodnutí pléna soudu bylo jednomyslné.
Reakce Kateřiny Konečné: vítězství práva a státu
Verdikt Ústavního soudu s úlevou přivítalo hnutí Stačilo!. Jeho předsedkyně Kateřina Konečná uvedla, že rozhodnutí očekávala, neboť soud potvrdil všechny argumenty, které hnutí předkládalo už před krajskými soudy. Podle ní se jedná o vítězství práva a právního státu. Ocenila zejména rychlost a jednoznačnost rozhodnutí i fakt, že šlo o jednomyslný verdikt. Zdůraznila, že soud jasně konstatoval, že hnutí Stačilo! nic neporušilo.
Konečná vyjádřila radost z toho, že soud rozhodl ještě před volbami a zklidnil tak napjatou situaci. Podle jejích slov mají volby rozhodovat voliči, nikoli soudy. Předsedkyně zároveň zdůraznila, že soud potvrdil, že Stačilo! je standardní politickou stranou, a vyjádřila přání, aby tím skončily všechny „nálepky a urážky“.
Ve svém vyjádření rovněž kritizovala stěžovatele, stranu Volt Česko, kterou označila za „pro bruselský, kdoví kým placený“ subjekt. Podle ní si Volt pouze potřeboval udělat PR kampaň. Upozornila přitom, že Volt sám kandiduje s lidmi z jiných politických stran, tedy používá praktiky, které vyčítal Stačilo!. Z jejího pohledu by se proto nyní měla prověřit spíše činnost samotného Voltu.
Dopad verdiktu na budoucnost
Rozhodnutí Ústavního soudu má zásadní význam nejen pro blížící se volby, ale i pro budoucí výklad volebního práva. Podle Kateřiny Konečné soud dal jasnou odpověď na jakékoli možné žaloby, které by mohly následovat po volbách. Nejvyšší správní soud by na ně podle ní neměl brát zřetel, protože ústavní pořádek je nyní v otázce koalic jednoznačně vymezen.
Rozhodnutí Ústavního soudu o koalicích tak definitivně vyjasnilo pravidla politické soutěže a ukázalo, že hranice mezi „přiznanými“ a „nepřiznanými“ koalicemi je pevně stanovena formálním pojetím, které chrání stabilitu volebního procesu i rovnost politické soutěže.
-
Kategorie
Zprávy -
Hity
171 krát
