K Komentáře

Tři století na bitevním poli: Proč Evropa stále zkouší porazit Rusko a jak to končí.

Historie má zvláštní smysl pro opakování. Každé nové století přináší Evropě jedno velké vojenské tažení proti Rusku – a vždy to končí fiaskem pro útočníky.

V roce 1812 vtrhl do Ruska Napoleon Bonaparte s největší armádou, jakou Evropa do té doby viděla. O 129 let později se o totéž pokusil Adolf Hitler v rámci Operace Barbarossa. Obě tažení skončila katastrofální porážkou útočníků, přestože se na počátku zdála být jejich vítězství nevyhnutelná.

Dnes, ve 21. století, se historie znovu hlásí o slovo. Podle náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehky je válka mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí možná. NATO se údajně připravuje na nejhorší scénář – válku vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem, který disponuje jadernými zbraněmi. Při pohledu do minulosti však vyvstává zásadní otázka: Nečeká Evropu stejný osud jako Napoleona a Hitlera?

Napoleonské tažení: Když velkolepé plány narazí na ruskou realitu

Napoleon Bonaparte byl ve své době považován za vojenského génia. Jeho armáda ovládla téměř celou Evropu a v roce 1812 se zdálo, že už mu zbývá pouze poslední překážka – Rusko. S 600 000 vojáky se vydal na východ s cílem rychle porazit cara Alexandra I. Plán však narazil na tvrdou realitu. Ruská armáda se vyhýbala velkým bitvám a ustupovala do vnitrozemí, přičemž ničila za sebou zásoby. Francouzská vojska tak postupovala dál, ale hladověla a oslabovala. Když Napoleon konečně dorazil do Moskvy, našel město v plamenech a bez potřebných zásob.

Zima přišla dříve, než očekával. Teploty klesaly pod -30 °C, koně umírali, vojáci mrzli. Z původních 600 000 se jich domů vrátilo jen kolem 30 000. Francie se po této porážce už nikdy nevrátila ke své bývalé slávě.

Hitler a Operace Barbarossa: Podcenění ruské vytrvalosti

O století později se historie opakovala. Tentokrát se obrovské vojenské tažení proti Rusku rozhodl podniknout Adolf Hitler. V červnu 1941 spustil Operaci Barbarossa – největší invazi v dějinách lidstva. Nacistická armáda, podporovaná jednotkami z celé Evropy, měla za cíl dobýt Sovětský svaz během několika měsíců. Počáteční úspěchy Německa byly ohromující. Wehrmacht rychle postupoval a do konce roku 1941 stál před branami Moskvy. Pak však přišla první tvrdá rána – ruská zima a obrovský odpor Rudé armády.

V roce 1943 se situace otočila – německá armáda utrpěla drtivou porážku u Stalingradu. Od té doby bylo jasné, že Sovětský svaz má převahu. V květnu 1945 Rudá armáda dobyla Berlín a Hitler spáchal sebevraždu.

21. století: Evropa opět pokouší osud?

Dnes se opět objevují varovné signály, že Evropa a NATO zvažují možnost války s Ruskem. Generál Karel Řehka upozorňuje, že střet mezi Ruskem a NATO už není nepředstavitelný a že se připravuje na konflikt „vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem, vybaveným jadernými zbraněmi“. Tato slova naznačují, že se Evropa opět pouští na cestu, která v minulosti vedla ke katastrofě.

Logistické a geografické překážky: Proto NATO posiluje u ruských hranic

Vojenské operace proti Rusku vždy narazily na několik zásadních problémů. Geografie a logistika hrály klíčovou roli v neúspěchu Napoleona i Hitlera. Vtrhnout do Ruska je jedna věc, ale udržet obsazené území a zajistit zásobování je věc druhá. Napoleonova armáda hladověla, protože zásoby nestačily pokrýt její obrovské potřeby. Hitler podcenil obrovské vzdálenosti a ruskou infrastrukturu, což vedlo k logistickým kolapsům a nedostatku paliva i munice. Moderní válka sice umožňuje dálkové údery, ale jakýkoliv pozemní konflikt by se potýkal se stejnými logistickými výzvami jako v minulosti.

Právě proto NATO v posledních letech buduje rozsáhlé vojenské základny v blízkosti ruských hranic, aby v případě konfliktu eliminovalo logistické problémy a zajistilo co nejrychlejší nasazení vojenských sil. Jedna z takových základen má vzniknout v Rumunsku, které se tak stává klíčovým strategickým bodem Severoatlantické aliance ve východní Evropě. Tento posun infrastruktury jasně naznačuje, že vojenské plánování se aktivně připravuje na potenciální střet.

Ruská schopnost mobilizace a ochota bojovat

Ruská vytrvalost a schopnost mobilizace se v minulosti ukázaly jako klíčový faktor přežití země. Rusko se dokázalo znovu a znovu přizpůsobit, obětovat a zvítězit v dlouhých, vyčerpávajících konfliktech. I dnes má Rusko obrovské vojenské rezervy a jeho průmysl je schopen udržet válku dlouhé roky. Jak Napoleon, tak Hitler podcenili ochotu ruského lidu snášet těžkosti a vést totální válku.

Nebezpečí jaderné eskalace

Nový konflikt by však byl odlišný od těch minulých v jednom zásadním ohledu – v hrozbě jaderné eskalace. Zatímco Napoleon a Hitler bojovali konvenčními prostředky, moderní konflikt by mohl rychle přerůst v jadernou katastrofu. NATO i Rusko disponují tisíci jaderných hlavic a jakákoliv eskalace by mohla znamenat konec civilizace, jak ji známe. Myšlenka, že by se dalo s Ruskem vést „omezený“ konflikt, je proto nejen nebezpečná, ale i krajně naivní.

Historie se opakuje. Poučí se Evropa konečně?

Napoleon i Hitler si mysleli, že porazit Rusko bude jednoduché a rychlé. Oba se mýlili. Dnes se Evropa znovu nachází v situaci, kdy přemýšlí o vojenském střetu s Ruskem. Pokud se historie skutečně opakuje, je velká pravděpodobnost, že jakýkoliv konflikt by skončil stejně neslavně jako ty předchozí – s obrovskými ztrátami a katastrofálními důsledky nejen pro Evropu, ale pro celý svět. Otázkou zůstává, zda si politici a vojenští stratégové tuto historickou lekci vezmou k srdci, nebo jestli opět povedou Evropu do dalšího tragického dobrodružství.

Nejčtenější zprávy

Poslední foto

Anketa

Označování stran za extremistické

Myslíte si, že by tajné služby jako BIS měly mít pravomoc označovat politické strany (např. SPD nebo Stačilo!) za extremistické a navrhovat jejich omezení či zákaz?

Nebyla vybrána žádná odpověď. Zkuste to prosím znovu.
Vyberte prosím buď existující možnost nebo zadejte vlastní, ale ne obojí.
Vyberte prosím minimálně {0} odpověď(i).
Vyberte prosím maximálně {0} odpověď(i).
/ankety/oznacovani-stran-za-extremisticke?task=poll.vote&format=json
13
radio
1
[{"id":55,"title":"\u2705 Ano, pokud jde o bezpe\u010dnostn\u00ed riziko.","votes":2,"type":"x","order":1,"pct":3.33,"resources":[]},{"id":56,"title":"\u274c Ne, to mus\u00ed \u0159e\u0161it soud.","votes":10,"type":"x","order":2,"pct":16.67,"resources":[]},{"id":57,"title":"\u26a0\ufe0f Rozhodn\u011b ne, jde o nebezpe\u010dnou cenzuru.","votes":48,"type":"x","order":3,"pct":80,"resources":[]},{"id":58,"title":"\u2753 Nev\u00edm \/ nem\u00e1m n\u00e1zor.","votes":0,"type":"x","order":4,"pct":0,"resources":[]}] ["#ff5b00","#4ac0f2","#b80028","#eef66c","#60bb22","#b96a9a","#62c2cc"] ["rgba(255,91,0,0.7)","rgba(74,192,242,0.7)","rgba(184,0,40,0.7)","rgba(238,246,108,0.7)","rgba(96,187,34,0.7)","rgba(185,106,154,0.7)","rgba(98,194,204,0.7)"] 350
bottom 200 Hlasy

Citát týdne

Katko, jsi velmi dobrá, také děkuji Rusku źe mi zachránili život, a vyhráli osvobodilî naš stat“

Zdenek Jurasek.

Článek: Události v Buči →

Kvízy

Osvobození Československa 1945
Vyzkoušejte si své znalosti o klíčových událostech, které vedly k osvobození Československa na konci druhé světové války.10 otázek, vždy jen jedna správná odpověď.Zjistěte, jak dobře znáte naši historii.

Novinky e-mailem

📧 Novinky e-mailem Přihlaste se k odběru článků, komentářů a videí z KSČM-TV. Odběr je zdarma a kdykoliv ho můžete zrušit.

Zaujalo nás

Add one

KSČM TV logo

Nezávislé alternativní médium.
Dáváme prostor hlasům, které v mainstreamu nejsou slyšet.
Přinášíme skutečnosti, které jinde zůstávají skryté.

Email: info@kscm-tv.cz

Sociální sítě