Komentáře
Hlasování o nedůvěře Evropské komisi: Dnešní zkouška EU
Dnešní hlasování o nedůvěře Evropské komisi: Kdo ustojí zkoušku transparentnosti?
Evropský parlament dnes rozhoduje o historickém hlasování o nedůvěře Evropské komisi. Hlasování, které vyvolala kauza Pfizergate, může otřást důvěrou v unijní instituce.
Jde o první takový krok od roku 2014 a i když šance na úspěch nejsou podle odborníků příliš vysoké, už samotné projednávání návrhu znamená výrazný průlom a narušení dosavadních zvyklostí v bruselské politice. Návrh představuje výjimečný test politické odvahy a schopnosti Unie čelit vlastním slabinám v oblasti transparentnosti a odpovědnosti.
Iniciativa vzešla z Česka: Ondřej Dostál a Kateřina Konečná v čele
Za celou iniciativou stojí český europoslanec Ondřej Dostál, který spolu s předsedkyní KSČM a lídryní hnutí Stačilo! Kateřinou Konečnou odstartoval sběr podpisů mezi europoslanci hned po květnovém rozsudku soudu v tzv. kauze Pfizergate. Ačkoli návrh oficiálně podal rumunský europoslanec Gheorghe Piperea, oba návrhy – jeho i ten Dostálův – vznikly nezávisle, ale v podobném duchu a poté se vzájemně podepsaly. Pipereova podpora z pravicových frakcí ECR a ESN se spojila s přibližně třiceti podpisy z Dostálovy skupiny, což přineslo potřebných 73 podpisů – o jeden více, než stanovuje unijní práh pro zahájení takového řízení.
Ondřej Dostál popsal celý proces jako výsledek spolupráce českých, slovenských a německých europoslanců, kteří se rozhodli reagovat na rozsudek evropského soudu kritizující Evropskou komisi za netransparentnost. Kateřina Konečná připomněla, že se již při jmenování von der Leyenové obávala netransparentnosti a že dnešní situace pouze potvrzuje oprávněnost těchto výhrad.
Kauza Pfizergate jako důvod pro hlasování o nedůvěře Evropské komisi
Hlavním důvodem celé iniciativy je kontroverzní případ Pfizergate, který se týká utajené komunikace mezi předsedkyní Evropské komise a šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou. Tato výměna textových zpráv, která údajně probíhala během vyjednávání o miliardových zakázkách na covidové vakcíny, nebyla nikdy zveřejněna, a Komise opakovaně odmítla zpřístupnit jejich obsah veřejnosti.
Rozsudek evropského soudu, který padl v květnu, označil postup Komise za nezákonný, když zamítla žádost novinářky o přístup k těmto zprávám. Pro Ondřeje Dostála to znamená zásadní pochybení a selhání transparentnosti. Vyslovil se proti jakékoli toleranci takového chování bez ohledu na politickou orientaci. Podle něj není možné, aby šéfka Komise, která prohrála soud a tajila informace o největší farmaceutické zakázce v dějinách Unie, nadále zastávala svůj post.
Kateřina Konečná dodává, že von der Leyenová neměla nikdy důvěru dostat a dnešní hlasování je pouze vyvrcholením jejího nekompetentního a netransparentního působení. Podle ní je nepřijatelné, aby v čele Komise stál člověk, který Evropu vede ke stagnaci. Nikola Bartůšek, další z českých europoslanců podporujících návrh, považuje kauzu za natolik závažnou, že by měla být důvodem k okamžitému odvolání předsedkyně, zejména vzhledem k neochotě Komise zveřejnit veškeré dokumenty.
Debata v Evropském parlamentu: Předehra plná napětí a obvinění
Před samotným hlasováním proběhla v pondělí ve Štrasburku debata, která se však podle slov Ondřeje Dostála a Kateřiny Konečné nesla ve znamení manipulace a snahy potlačit kritické hlasy. Oba čeští europoslanci označili debatu za ostudnou a zrežírovanou. Prostor k vyjádření dostali pouze předsedové jednotlivých frakcí, zatímco ostatní poslanci, včetně těch, kteří návrh iniciovali, byli vyloučeni z přímé diskuse.
Ursula von der Leyenová dostala desetiminutový prostor bez oponentury, během něhož se pokusila kauzu bagatelizovat. Prohlásila, že při nákupu vakcín neexistovala žádná tajemství ani skryté klauzule a označila celý proces za historický úspěch. Zároveň však napadla své kritiky a signatáře návrhu na vyslovení nedůvěry jako extremisty a „Putinovy přátele“. Tato slova okamžitě vyvolala rozhořčené reakce, neboť mezi signatáři jsou jak levicoví, tak pravicoví politici, a řada z nich má k Putinovu režimu dlouhodobě kritický postoj.
Kateřina Konečná na to reagovala s tím, že von der Leyenová raději nálepkuje než argumentuje. Připomněla také, že právě kvůli soudnímu sporu ohledně zmíněných SMS zpráv nemůže mít šéfka Komise důvěru, a že její pokračování v agendě Green Dealu je dalším důkazem odtrženosti od reality běžných Evropanů.
Čeští europoslanci: Rozděleni v názorech na důvěru Komisi
Postoj českých europoslanců k zítřejšímu hlasování není jednotný. Podporu návrhu na vyslovení nedůvěry potvrdili Ondřej Dostál a Kateřina Konečná, stejně jako Nikola Bartůšek a Ivan David, jejichž frakce stojí mimo hlavní proud evropské politiky. Podle nich je čas vyvodit odpovědnost a otevřít cestu k větší kontrole Komise.
Naopak tři europoslanci z ODS, přestože jsou členy frakce ECR, se postaví proti návrhu. Ondřej Krutílek označil iniciativu za partyzánskou akci a kritizoval její načasování, přičemž varoval, že podobné kroky oslabují jednotu EU. Veronika Vrecionová jeho postoj podpořila.
Silnou podporu má von der Leyenová u europoslanců z Evropské lidové strany, ke které patří i čeští zástupci Luděk Niedermayer, Jan Farský a Tomáš Zdechovský. Přestože někteří z nich mají k činnosti Komise výhrady, zejména v otázkách Green Dealu, nedůvěru jí vyslovit nechtějí. Farský označil hlasování za politické divadlo a varoval před nestabilitou, zatímco Zdechovský zdůraznil, že jeho trpělivost není neomezená, ale zatím nedozrál čas k tak razantnímu kroku.
Dvě třetiny potřebné k pádu Komise: Může návrh uspět?
Podle pravidel musí návrh na vyslovení nedůvěry získat podporu alespoň dvou třetin z celkového počtu 720 europoslanců. Pokud by návrh prošel, vedlo by to k okamžité rezignaci celé Komise včetně všech 25 komisařů a vysoké představitelky EU pro zahraniční věci Kaji Kallas. Následoval by komplikovaný proces výběru a schvalování nových eurokomisařů.
Šance na úspěch jsou však podle většiny pozorovatelů minimální. Ursula von der Leyenová má podporu nejsilnější frakce EPP i jejích spojenců ze Socialistů a liberálů z Renew. Tyto tři skupiny dohromady disponují dostatečným počtem hlasů k zablokování návrhu. Přesto však samotné hlasování získává na symbolickém významu a přitahuje pozornost celé Evropy.
Symbolický význam hlasování o nedůvěře Evropské komisi
Přestože návrh pravděpodobně nebude schválen, jeho předkladatelé mu přikládají zásadní význam. Kateřina Konečná ho označila za velký zlom v dosavadní politice Evropské unie. Ondřej Dostál jej popsal jako „malé referendum“ o důvěře, zodpovědnosti a přístupu ke korupci. Podle něj jde o první krok k narušení neprůstřelnosti bruselské mašinérie a výzvu k větší otevřenosti a sebereflexi.
Jak dodává, právě proto, že „nevěděli, že se to nedá,“ rozhodli se to udělat. Bez ohledu na výsledek zítřejšího hlasování se tedy dá říci, že evropská demokracie dostává v těchto dnech svůj důležitý test. A ten nebude měřen jen počtem hlasů, ale především odvahou postavit se zaběhlým strukturám a hájit principy, na nichž má Unie stát – důvěru, transparentnost a odpovědnost.
-
Kategorie
Analýzy, komentáře -
Hity
292 krát
