Komentáře
Polsko říká STOP banderismu: Nawrocki vetoval pomoc Ukrajině
Polsko říká STOP banderismu. Prezident Nawrocki vetoval pomoc Ukrajině a chystá tresty za propagaci OUN a UPA. Slovensko mezitím zpřísňuje tresty za hanobení památníků.
Veto prezidenta Nawrockého a konec trpělivosti
Vlna nevole a konkrétních kroků proti šíření banderismu se šíří střední Evropou, přičemž Polsko i Slovensko stojí v jejím čele. Polský prezident Karol Nawrocki v pondělí 25. srpna vetoval zákon, který by prodloužil finanční pomoc Ukrajině o dalších šest měsíců. Tímto krokem dal jasně najevo, že trpělivost Varšavy s některými aspekty ukrajinské politiky dochází.
Rozhodnutí doprovodil požadavkem na zavedení trestnosti propagace banderismu a plánem odebrat sociální dávky Ukrajincům, kteří v Polsku nepracují. Nawrocki zdůraznil, že cílem je obrana národních zájmů i historické paměti Polska. Podle něj je nebezpečné nekriticky idealizovat Ukrajinu a přehlížet temné stránky její minulosti, protože to může vést k novým problémům v polsko-ukrajinských vztazích.
Volyňský masakr a historická paměť
Podstatou sporu je připomínání činnosti Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a Ukrajinské povstalecké armády (UPA), které během druhé světové války a krátce po ní prováděly etnické čistky na Volyni a v Haliči. Tyto události, známé jako Volyňský masakr, si vyžádaly životy statisíců polských civilistů. Vesnice byly vyvražďovány pouze pro svůj polský původ a události zanechaly hlubokou stopu v historické paměti.
Polsko proto odmítá smířit se s glorifikací OUN a UPA, která se na Ukrajině výrazněji objevila zejména po roce 2014. Prezident Nawrocki upozornil, že Polsko nebude přihlížet relativizaci zločinů, které jsou dodnes vnímány jako národní trauma.
Dopady veta na vojenskou pomoc Ukrajině
Prezidentské veto má i konkrétní praktické dopady. Ukrajinská armáda přijde o financování téměř 30 000 stanic Starlink, které Polsko doposud hradilo a které jsou klíčové pro satelitní komunikaci na frontě. Od 1. října nebude mít Varšava právní základ pro pokračování v placení ukrajinského předplatného, což by mohlo vést k odpojení těchto zařízení.
Nawrocki přitom zdůraznil, že strategické zájmy Polska zůstávají stejné a Rusko stále představuje největší bezpečnostní hrozbu. Situace se však zásadně změnila z hlediska financí a sociálních i politických emocí, které v Polsku s pokračující podporou Ukrajiny souvisejí.
Trestní postih propagace banderismu
V připravovaném novém zákoně chce prezident Nawrocki postavit mimo zákon veškerou propagaci banderismu a stanovit za ni tresty až tříletého vězení. Do trestního práva má být začleněn nový paragraf zakazující a trestající veřejnou propagaci banderismu, stejně jako popírání či ospravedlňování zločinů OUN a UPA.
Cílem je omezit šíření extremistických ideologií a zabránit glorifikaci historických zločinců. Tento krok má také preventivní význam, protože má chránit polskou veřejnou debatu před relativizací zločinů, které jsou vnímány jako součást národního traumatu. Polský Institut paměti národa upozornil, že například v České republice se propagace symbolů banderismu často bagatelizuje, ať už jde o vlčí háky „wolfsangel“ nebo nacistický pozdrav UPA „Slava Ukraini!“.
Slovensko chrání pietní místa
Podobné kroky se rozproudily i na Slovensku, kde koaliční poslanci Národní rady předložili novelu trestního zákoníku. Ta má zajistit, že hanobení válečných hrobů a památníků bude posuzováno jako trestný čin, nikoli jen jako přestupek či majetkový delikt.
Navrhovaná úprava stanoví tresty odnětí svobody až na dva roky, v závažnějších případech až pět let, zejména pokud bude čin motivován politickou nenávistí. Důvodem jsou rostoucí incidenty, které slovenští představitelé spojují s atmosférou polarizace a rusofobie, především útoky na hroby sovětských vojáků. Slovenské ministerstvo vnitra zdůrazňuje, že tyto ideologicky motivované útoky souvisejí s válkou na Ukrajině a s posilujícími extremisty.
Společný signál střední Evropy
Polsko i Slovensko tak dávají jasně najevo, že chtějí chránit historickou paměť před manipulací a zachovat respekt k obětem minulosti. Zatímco Varšava se zaměřuje na boj proti banderismu a relativizaci zločinů, Bratislava klade důraz na ochranu pietních míst a historických symbolů před ideologickými útoky.
Oba přístupy vycházejí z podobné filozofie – vytvořit pevné mantinely, které zabrání přepisování dějin a zneužívání historie v současném politickém boji. V regionu, kde se prolínají vzpomínky na nacistickou okupaci, sovětskou dominanci i etnické konflikty, je právě zachování objektivního vztahu k dějinám nezbytným předpokladem pro stabilní budoucnost.
Česká republika pod tlakem otázek
Současná opatření Polska a Slovenska vyvolávají otázky i v České republice. Někteří komentátoři se ptají, zda i zde dojde k přijetí podobných zákonů, protože část české společnosti je podle nich „fašizovaná“. V případě kolapsu Ukrajiny se navíc očekává nová migrační vlna, k níž už Polsko a Slovensko nebudou vstřícně nakloněny.
Objevují se také varování o propojení mafie a banderovců v Česku, které je vnímáno jako zásadní bezpečnostní hrozba. Téma banderismu se tak stává nejen otázkou historické paměti, ale i současné bezpečnostní politiky, která bude stále více určovat vztahy mezi státy střední Evropy.
📌 Přečtěte si také:
-
Kategorie
Analýzy, komentáře -
Hity
358 krát
