Rozhovory & debaty
BIS, Koudelka a bezpečnostní riziko: Strach místo ochrany státu
Rozhovor Jany Bobošíkové s Radimem Panenkou odhaluje, jak BIS a ředitel Koudelka překračují zákonné hranice, šíří strach a politické narativy, místo aby chránili bezpečnost státu.
Rozhovor o BIS a Michalu Koudelkovi
Týden před volbami přinesl rozhovor Jany Bobošíkové s redaktorem Parlamentních listů Radimem Panenkou ostrou analýzu činnosti Bezpečnostní informační služby. Diskuze se soustředila především na osobu jejího ředitele Michala Koudelky, který je stále častěji spojován s politickým vlivem a šířením strachu, nikoliv s profesionální zpravodajskou prací.
Bobošíková hned v úvodu poznamenala, že BIS je v očích veřejnosti spojována spíše se strachem a politikou než s utajenou ochranou státu. Panenka na to navázal připomínkou, že samotní lidé ze zpravodajských kruhů označují Koudelku za „knížete strachu“, který občany soustavně děsí válkou a ruským nebezpečím.
Překračování hranic a selhávající kontrola
Panenka zdůraznil, že BIS pod Koudelkovým vedením zcela ignoruje zákonné limity a překračuje hranice, které by měla přísně dodržovat. Problémem je i fakt, že politici, kteří mají činnost služby kontrolovat, tak nečiní. Stálá sněmovní komise pro kontrolu BIS podle něj neplní svou úlohu a funguje jako pouhá skupina „kývačů“. Ti bez výhrad schvalují vše, co jim Koudelka předloží, často i bez jakýchkoli písemných dokumentů.
BIS a Koudelka jako politický hráč
Podle Panenky BIS přímo vstupuje do politiky a aktivně podporuje narativ vládních stran, zejména varování před ruským nebezpečím. Zpochybnil také tvrzení BIS o odhalování ruských špionů, jelikož žádní dopadení agenti podle něj neexistují.
Za podezřelé označil i vyhoštění běloruské disidentky, k němuž došlo půl roku před volbami, přestože BIS o její údajné činnosti věděla už dva roky a nijak nereagovala.
Zvláštní kritiku věnoval Koudelkovým výrokům na semináři ve Sněmovně s názvem „Připraveni k boji?“, kde varoval, že pokud se Česká republika nebude bránit, Rusové „budou brutálně vraždit Čechy“. Panenka upozornil, že tento výrok nebyl opřen o žádná konkrétní zjištění služby a sloužil jen jako politické prohlášení na podporu narativů vládní koalice.
Vliv na Hrad a blízké vazby
Dalším tématem rozhovoru byl mimořádný vliv Koudelky na současný Pražský hrad. Panenka upozornil na ředitelku hradního bezpečnostního odboru, paní Princovou, pocházející z prostředí tajných služeb, která je označována za „koudelkovu ženu“. Podle něj má přehled o všem, co se na Hradě děje, a představuje tak nástroj Koudelkova vlivu.
Zmínil i Petra Koláře, přítele prezidenta Pavla, který má být s Koudelkou dlouhodobě propojen a scházel se s ním v domě na Sněmovním náměstí, dříve využívaném StB.
Zeman, Nikulin a první zlom
Panenka připomněl i počátky vztahu mezi Koudelkou a prezidentem Milošem Zemanem. Na začátku měl Koudelka prezidentovu důvěru, jelikož ho doporučil jeho předchůdce Jiří Lang. Spolupráce byla po první dva roky bezproblémová. Zlom však nastal v kauze ruského hackera Nikulina, kdy BIS neinformovala prezidenta o jeho vydání do USA až do chvíle, kdy byl už v letadle.
Podle Panenky dokonce speciální americké armádní letadlo čekalo na pražském letišti týden před rozhodnutím ministra spravedlnosti Pelikána, což ukazovalo na předem dohodnutý postup. Zeman byl podle něj rozhořčen hlavně proto, že byl „naprosto nepřijatelně obejit“.
Novičok, ricin a Vrbětice: sporné kauzy BIS
Rozhovor se následně stočil na kauzy, které vážně otřásly důvěrou v BIS. V roce 2018 se řešila otázka, zda se látka Novičok vyráběla v České republice. BIS tvrdila, že nikoliv, zatímco Vojenské zpravodajství potvrdilo, že byla v malém množství vyrobena pro laboratorní účely a následně zničena. Zemanovo oznámení této skutečnosti vyvolalo kampaň, která ho označovala za ruského agenta, přestože podle Panenky Rusku spíše uškodil, protože informaci zveřejnil dříve, než by ji mohli získat Rusové.
Ještě vážnější byla ricinová kauza z roku 2020. Respekt tehdy zveřejnil informaci, že do Prahy přicestoval ruský agent s úmyslem zavraždit tři politiky. Panenka upozornil, že žádný agent nepřijel a celá kauza byla vymyšlená. Přesto byli zmínění politici umístěni pod ochranu a veřejnost vystrašena. Podle Panenky šlo o nejvýraznější přešlap BIS posledních let, za který měl Koudelka okamžitě skončit. Dodal, že BIS cíleně využívá média, jako jsou Respekt, Deník N nebo Seznam, k únikům informací s cílem tlačit politiky do předem připravených pozic.
V kauze Vrbětice z roku 2014, která byla znovu otevřena v roce 2021, upozornil Panenka na zásadní rozpor. Přestože vláda oficiálně obvinila Rusko z odpovědnosti za výbuchy, BIS ve své tajné zprávě uvedla, že „neexistují důkazy ani svědectví“ o pohybu dvou ruských agentů v areálu. Pod tlakem BIS a Koudelky se však Babišova vláda rozhodla vypovědět desítky ruských diplomatů. Podle Panenky byl premiér dotlačen k oznámení, protože BIS varovala, že informace uniknou médiím a vláda bude vypadat, že kryje Rusy.
Odposlechy prezidenta a sexuální nátlak
Nejvýbušnější část rozhovoru se týkala Koudelkova soukromého života a jeho politické nezranitelnosti. Jana Bobošíková citovala Miloše Zemana z knihy Spyknutí, kde uvedl, že Koudelku nejmenoval generálem nejen kvůli nelegálním odposlechům, ale také kvůli jeho soukromým aférám.
Panenka potvrdil, že BIS skutečně odposlouchávala prezidenta, a to i během jeho pobytu v nemocnici. Podle něj jde o naprosto bezprecedentní případ v demokratickém světě. Ještě vážnější bylo obvinění, že se Koudelka dopustil hrubého sexuálního nátlaku na svou podřízenou. Panenka zdůraznil, že nešlo jen o verbální nátlak, ale o praktiky, „na které slušní lidé ani nepomyslí“.
O této skutečnosti byli za přítomnosti prezidenta Zemana informováni premiér Petr Fiala a ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Zdrojem informací byl mimo jiné i bývalý ředitel BIS a NBÚ Jiří Lang. Přestože šlo o závažné důkazy a svědectví, oba politici nepodnikli žádné kroky. Podle Panenky to dokládá, že Koudelka je vydíratelný a představuje obrovské bezpečnostní riziko.
BIS, Koudelka a strach politiků
Rozhovor uzavřela otázka, proč politici, ať už Andrej Babiš nebo Petr Fiala, nikdy nezasáhli proti BIS a jejímu řediteli. Panenka se domnívá, že důvodem je strach z odhalení vlastních „kostlivců ve skříni“.
Podle něj se BIS stala institucí, která už dávno nepředstavuje záruku bezpečnosti, ale sama o sobě funguje jako riziko pro stát. Proto je nezbytná nejen personální výměna v čele služby, ale především hluboká reforma a restrukturalizace, která by BIS vrátila k jejímu původnímu poslání.
Celý rozhovor ke zhlédnutí na Aby bylo jasno
-
Kategorie
Rozhovory a debaty -
Hity
210 krát
