Komentáře
Blahobyt na papíře, hlad ve školách: realita českých rodin
Blahobyt na papíře, hlad ve školách – tak vypadá realita dnešní České republiky. Vláda mluví o prosperitě, zatímco tisíce rodičů nemají peníze na školní obědy pro své děti.
Vláda premiéra Petra Fialy mluví o „době prosperity“ a „blahobytu“, v realitě ale tisíce rodičů po celé republice zápasí s tím, aby svým dětem zaplatili obyčejný školní oběd. Zatímco ministři se předhánějí v projevech o úspěších hospodářské politiky, v českých jídelnách zůstávají prázdná místa. Ne proto, že by děti neměly chuť k jídlu, ale proto, že jejich rodiče už na pravidelnou stravu jednoduše nemají.
Oběd jako luxusní zboží
Příběh osmileté Terezy ze středních Čech, kterou její matka po ztrátě zaměstnání kvůli vážné nemoci nemohla přihlásit do školní jídelny, je jen jedním z mnoha. Popsal jej server Novinky.cz,
když upozornil na rostoucí počet rodin bez prostředků na školní stravování. Teprve díky podpoře projektu Women For Women se Tereza mohla vrátit mezi spolužáky, kde jí dnes talíř teplého jídla vrací nejen energii, ale i pocit důstojnosti.
Obědy v českých školách dnes stojí třicet až padesát korun, u starších žáků vycházejí i na více než tisíc korun měsíčně. V době, kdy ceny potravin rostou rychleji než mzdy, se z každodenního jídla stává pro mnoho rodin finančně nedostupný luxus. Počet žádostí o podporu stoupl meziročně o patnáct procent, nejvýrazněji v Praze, která je oficiálně považována za nejbohatší region Česka.
Statistiky i lidské příběhy
Za první tři čtvrtletí letošního roku bylo díky projektům financovaným dárci a ministerstvem školství podpořeno šestnáct tisíc dětí, přičemž zapojeno je více než jedenáct set škol. Čísla jsou alarmující sama o sobě, ale ještě více vypovídají konkrétní osudy. Čtyři sestry vychovávané ovdovělou matkou, chlapec žijící u babičky důchodkyně, nebo dospívající dívka, jejíž zdravotní i psychický stav se zlepšil jen díky pravidelnému jídlu ve škole.
To vše se odehrává v zemi, jejíž vláda se chlubí stabilitou veřejných financí a prorůstovými opatřeními. Realita ale ukazuje, že pod nablýskanou fasádou „Fiolova blahobytu“ existuje tvrdý kontrast – tisíce dětí, které jsou vyřazeny z kolektivu a odkázány na charitativní pomoc, aby mohly jíst stejně jako jejich spolužáci.
Stín nad vládní rétorikou
Když premiér Fiala hovoří o „úspěšném zvládnutí krize“ a o tom, že české rodiny se mají lépe než dříve, nelze přehlížet fakt, že stále více rodičů si nemůže dovolit ani základní potřeby. Mít dítě, které hladoví ve školní třídě, není jen osobní tragédie jednotlivých rodin, ale také vizitka politické garnitury, která se rozhodla investovat energii do marketingu místo do skutečných řešení.
Nárůst chudoby v oblasti tak základní, jako je školní stravování, nelze omluvit ekonomickými cykly ani vágními sliby o budoucí prosperitě. Pokud vláda nedokáže zajistit, aby každé dítě v Česku mělo zajištěný alespoň teplý oběd denně, jakou má vůbec morální legitimitu hovořit o blahobytu?
Blahobyt na papíře, hlad ve školách
Česká realita se čím dál víc vzdaluje vládní rétorice. Statistiky rostoucí inflace, vysokých cen potravin a energií se sčítají s příběhy rodičů, kteří musejí dětem vysvětlovat, proč nemohou jít se spolužáky do jídelny. Je to příběh o nerovnosti, o selhání státu a o tom, že „Fiolův blahobyt“ je jen prázdná fráze, kterou realita českých rodin denně vyvrací.
-
Kategorie
Analýzy, komentáře -
Hity
208 krát
