Komentáře
Karolina Brodníčková: Strašení neziskovkami jako zbraň proti opozici
Novinářka Karolina Brodníčková vykresluje neziskovky spojené s opozicí jako podezřelé. Článek stojí na polopravdách, strašení Ruskem a účelovém dehonestování politických soupeřů.
Brodníčková objevila Ameriku: opozice prý „hýčká“ své neziskovky
Karolina Brodníčková na Novinkách přišla s velkým odhalením. Podle ní hnutí ANO, SPD a Stačilo! chtějí zakleknout na neziskovky, ale zároveň si „hýčkají“ ty své. Na první pohled investigace, na druhý pohled laciný předvolební útok. Čtenář dostane jasný obrázek: opozice je nedůvěryhodná, opozice má svoje „kamarádíčky“ a opozice nás táhne směrem k Rusku. Jenže když se na to podíváme blíž, zjistíme, že jde o politickou agitku převlečenou za analýzu.
Transparentní účet jako zaklínadlo
Prvním trumfem autorky je absence transparentního účtu. Čtenář má nabýt dojmu, že kdo nemá transparentní účet, ten cosi tají. Drobný problém: transparentní účet není zákonnou povinností. Nikdo jej spolkům nenařizuje. Je to jen dobrovolný nástroj důvěryhodnosti, který některé organizace využívají a jiné ne. Mnoho seriózních neziskovek transparentní účet nemá a přesto odvádí perfektní účetnictví a zveřejňuje výroční zprávy. Brodníčková ale z absence účtu dělá důkaz netransparentnosti. To už je spíš kouzelnická iluze než novinařina.
Hýčkání? Nebo jen spolupráce?
Autorka tvrdí, že opozice si „hýčká své neziskovky“. Ale co to vlastně znamená? Že by dostávaly speciální dotace? Že by měly výjimky ze zákonů? Nic takového článek neukazuje. Jde jen o sugestivní nálepku. Politici prostě spolupracují s některými spolky, chodí na jejich akce, účastní se konferencí. To dělají všichni napříč politickým spektrem. Když to dělá opozice, je to „hýčkání“. Když to dělá vládní strana, je to „spolupráce s občanskou společností“. Čistá ukázka dvojího metru.
Zahraniční finance jako stigma
Tady se Brodníčková opřela do opozice nejsilněji. V článku přímo jmenuje Institut českého venkova vedený Sterzikem, spolek Svatopluk nebo Společnost pro obranu svobody projevu.
Všichni prý působí podezřele, protože buď nemají transparentní účet, nebo mají k dispozici IBAN pro platby ze zahraničí. Tak jednoduché to je: IBAN = důkaz zahraničního vlivu.
Jenže ve skutečnosti je logika úplně jinde. Hnutí Stačilo! ve svém programu prosazuje, aby neziskovky financované ze zahraničí a zároveň politicky činné měly povinnost se označovat podobně jako v USA podle zákona FARA. Nejde o zákaz, jde o otevřenost: lidé mají právo vědět, kdo financuje organizace, které zasahují do politiky. A právě to se velké části neziskového sektoru nelíbí.
Sterzik, který kandiduje za Stačilo! a vede Institut českého venkova, dává k dispozici IBAN i pro platby ze zahraničí. Brodníčková to prezentuje jako důkaz něčeho podezřelého. Ale proč? Člověk v tísni má IBANy a bere miliardy ze zahraničí – a tam to problém není. Když má IBAN menší spolek, najednou je to prý „netransparentní“. Vítejte ve světě dvojí optiky.
Stejné je to se Svatoplukem a Společností pro obranu svobody projevu.
Tyto spolky tvrdí, že zákonům vyhoví a žádné zahraniční peníze nemají. Ale článek je přesto maluje jako hrozbu. Proč? Protože spolupracují s opozičními politiky. To je celé. Není to důkaz, je to jen účelová nálepka.
Ve výsledku se zahraniční finance používají jako stigma. U mainstreamových organizací jsou zahraniční miliardy „humanitární pomoc“. U opozičních spolků stačí i pouhá možnost platby ze Slovenska – a už se to vykreslí jako skandál.
Rusko jako strašák do skříně
Když dochází argumenty, přichází na řadu stará dobrá karta: Rusko. Návrhy opozice prý připomínají ruský zákon o „zahraničních agentech“. Hotovo. Čtenář ví, co si má myslet – opozice = Putin. Přitom politici, kteří podobný zákon navrhují, se sami odkazují na americký zákon FARA, který je o něčem úplně jiném. Ale o tom se Brodníčková nezmíní. Rusko zní v titulku prostě líp.
Strašení hospici a dětskými spolky
A aby to bylo ještě emotivnější, dostaneme před oči i katastrofické scénáře. Co když zákon dopadne na hospice nebo dětské kroužky? Ještě žádný zákon není na stole, nikdo neví, jak by vypadal, ale už se kreslí hrůzostrašné obrázky o umírajících pacientech a zrušených kroužcích. To není analýza, to je strašení lidí.
Účel je jasný: opozice jako hrozba
Když článek čtete celý, je jasné, že nejde o neziskovky. Jde o opozici. Smyslem je vyvolat dojem, že ANO, SPD a Stačilo! chtějí zničit občanskou společnost, kryjí si „svoje“ spolky a táhnou nás do ruské náruče. Jenže důkazy chybí, zůstávají jen polopravdy, sugestivní obraty a emotivní strašáci.
Závěrem
Podle logiky Karoliny Brodníčkové už zítra opozice zakáže neziskovky, pozítří vyhlásí diktaturu a příští týden pověsí na každou radnici Putinův portrét. Realita je ale mnohem prostší: vede se politická debata o transparentnosti financování neziskového sektoru. To je vše. Jenže místo férové diskuse dostáváme článek, který má jediný účel – dehonestovat opozici a chránit ty „správné“ neziskovky.
-
Kategorie
Analýzy, komentáře -
Hity
224 krát
