Komentáře
Brusel chce šmírovat: WhatsApp pod dohledem Bruselu?
Brusel chce šmírovat každou zprávu na WhatsAppu i Messengeru. Nový plán EU, nazývaný Chat Control, má chránit děti, ale ve skutečnosti ohrožuje svobodu a soukromí občanů.
Na Novinkách.cz dnes vyšel velmi znepokojivý článek s titulkem „Brusel chce monitorovat každou zprávu na WhatsAppu i Messengeru“. Návrh, který se tváří jako opatření na ochranu dětí, ale ve skutečnosti otevírá cestu k plošnému dohledu nad soukromou komunikací.
Evropská unie chce, aby poskytovatelé služeb, jako jsou WhatsApp či Messenger, měli zákonnou povinnost prohledávat obsah každé zprávy či souboru, které si uživatelé posílají. Oficiálně má jít o ochranu dětí před kybernetickými predátory a šířením dětské pornografie. Jenže za líbivým heslem se skrývá krok, který v praxi znamená zásadní zásah do soukromí.
Jak má „Chat Control“ fungovat
Podle návrhu by se každá zpráva skenovala přímo v zařízení uživatele, ještě předtím, než ji šifrovaně odešle. Pokud algoritmus vyhodnotí obsah jako nezákonný, aplikace automaticky upozorní úřady. Ty pak mohou zprávy dešifrovat a dále sledovat komunikaci. V důsledku to znamená, že šifrování, na něž se dnes lidé spoléhají, ztrácí smysl. Aplikace by se tak proměnily v digitální poštovní úřady, které každý dopis otevřou a zkontrolují, zda v něm není něco „závadného“.
Ochrana dětí je bezesporu důležitá. Jenže návrh, který plošně monitoruje komunikaci statisíců nevinných lidí, se nebezpečně přibližuje totalitním metodám. Odborníci upozorňují, že systém navíc bude zahlcován falešnými hlášeními a skuteční zločinci jej snadno obejdou prostřednictvím VPN či zahraničních služeb.
Podstata šmírování: český návrh jako varování
Obavy z plošného sledování komunikace v EU nelze chápat izolovaně. Podobné snahy se objevují i v českém prostředí. Velkou kritiku z řad odborníků i uživatelů webů vyvolal návrh vyhlášky z dílny ministerstva vnitra a ministerstva průmyslu a obchodu, podle kterého by měli poskytovatelé internetu povinně zaznamenávat navštívené stránky všech připojených účastníků.
Návrh vyvolal ostrou odezvu nejen mezi IT experty, kteří varovali před porušením práva na soukromí a návratem k praktikám Velkého bratra, ale i mezi širokou veřejností. V anketě Novinek jej odmítla drtivá většina čtenářů – více než 96 procent hlasujících. Diskuze pod článkem pak jasně ukázala, že Češi podobné kroky považují za nehorázný zásah do svobody a varují před tím, že se země začíná nebezpečně přibližovat k modelu dohledu, jaký je běžný například v Číně.
Tento český případ ukazuje samotnou podstatu problému: šmírování se vždy prezentuje jako nástroj pro vyšší dobro – ochranu dětí, boj s kriminalitou nebo posílení bezpečnosti. Ve skutečnosti však jde o plošný zásah do soukromí, který se týká všech, nikoliv jen pachatelů.
Precedens pro budoucí zneužití
Největší obavy vyvolává precedent. Pokud dnes EU pod záminkou ochrany dětí prolomí princip soukromé komunikace, co přijde příště? Kdo zaručí, že algoritmy nebudou časem hledat „nežádoucí názory“, politickou opozici či jiný obsah, který se nebude líbit mocným? Historie zná mnoho případů, kdy sledovací technologie sloužily k potlačování svobody – od špiclování novinářů až po dohled nad opozicí.
Právě proto lidé návrh vnímají jako zavedení plošného dohledu, který je v přímém rozporu s Listinou základních práv a svobod. Kritici jej přirovnávají k tomu, jako kdyby policie bez soudního příkazu otevřela všechny dopisy a kontrolovala, co si lidé píší.
Politici uklidňují, ale důvěra chybí
Oficiální vyjádření českých politiků situaci příliš neuklidnila. Premiér Petr Fiala i ministr vnitra Vít Rakušan sice veřejně tvrdí, že žádný „Velký bratr“ zaveden nebude. Jenže právě skutečnost, že podobné návrhy se opakovaně objevují, podkopává důvěru lidí. Pokud už jednou prolomíme hranici soukromí ve jménu „vyššího dobra“, otevíráme dveře k dalším zásahům do osobní svobody.
Závěr
Celá kauza „Chat Control“ i český návrh na zaznamenávání webové aktivity ukazují, že se Evropa ocitla na rozcestí. Buď zůstane věrná principům ochrany soukromí a svobod, které dlouhá léta deklaruje, nebo se vydá cestou plošného dohledu, který už dnes většina občanů rozhodně odmítá.
Otázka zní: chceme opravdu žít ve společnosti, kde si stát může kdykoliv přečíst naše soukromé zprávy, jen proto, že „něco hledá“? Pokud odpověď zní ne, pak by lidé měli dát jasně najevo, že bezpečnost nemůže být výmluvou pro ztrátu svobody. Jinak se může stát, že pod záminkou ochrany dětí bude šmírován úplně každý.
Psali jsme: Vláda chce sledovat, co čtete na internetu!
-
Kategorie
Analýzy, komentáře -
Hity
226 krát
