Rozhovory & debaty
Debata v Bruntále: Konečná a Švihlíková o Green Dealu a vládě
Setkání Kateřiny Konečné a Ilony Švihlíkové v Bruntále přivedlo k jednomu stolu výrazné osobnosti levicové scény, které vystoupily na debatě pořádané hnutím Stačilo! Tématem byla kritika současné vlády, zbrojních zakázek, dopadů Green Dealu i odlivu zisků z české ekonomiky. Zazněly konkrétní návrhy na změnu – od posílení domácí ekonomiky až po mobilizaci nevoličů.
Debata v Bruntále: Konečná a Švihlíková o Green Dealu a vládě
Odpolední setkání v Bruntále se stalo dějištěm živé politické a ekonomické debaty, uspořádané hnutím Stačilo!, které si klade za cíl vrátit levicovou politiku do Poslanecké sněmovny. Akce, které se zúčastnila řada občanů, zahájila lídryně moravskoslezské kandidátky hnutí Kateřina Konečná, jež poděkovala organizátorům i přítomným za to, že dali přednost veřejné diskusi před zahradními pracemi.
Zvláštní pozornost věnovala uvítání ekonomky Ilony Švihlíkové, pro niž to byla v Bruntále první veřejná debata. Konečná zdůraznila, že ačkoli Švihlíková už v minulosti navštívila bruntálský zámek, nikdy zde neměla příležitost promluvit na veřejnosti. Vyjádřila radost, že se ji podařilo přesvědčit k účasti: „I Bruntál si zaslouží levicové ekonomky.“
Na pódiu se kromě Konečné a Švihlíkové představili také další kandidáti hnutí Stačilo!: Ivan Strachoň, Leo Luzár, Pavel Kalenda a Martin Mikuš. Zvláštní zmínku si vysloužil také Martin Špalek, místostarosta Města Albrechtice, který měl komentovat situaci ohledně slíbené povodňové pomoci, která se podle Konečné „úplně nepovedla“.
Tvrdá kritika vlády: Důchodci, samoživitelky a zbrojní zakázky
Kateřina Konečná otevřela debatu ostrou kritikou současné vlády. Zdůraznila, že stát podle ní selhává v péči o důchodce, osoby se zdravotním postižením a samoživitelky. Vláda údajně neustále opakuje, že „na nic nemá“ a je nucena škrtat. Přesto však dokázala zavázat Českou republiku k výdajům ve výši 5 % HDP na obranu, což podle Konečné znamená 40 000 Kč ročně na každého občana – peníze směřující do „nesmyslných zbrojních zakázek“ a k podpoře vojenskoprůmyslových komplexů.
Hnutí Stačilo! se chce těmto krokům postavit a prosazovat nástroj referenda. Podle Konečné v České republice zoufale chybí již 35 let a je nezbytný především pro rozhodování o zásadních otázkách jako náklady na Green Deal či obranné výdaje. Ty už podle ní „neufinancuje ani stát, který má nerostné bohatství, ropu a zemní plyn v neomezeném množství“. Cílem hnutí je podle ní říci jasné „stačilo“, protože občané by neměli platit za politické „kšefty“.
Švihlíková: Zdravotní péče, mzdy a ztráta suverenity
Ekonomka Ilona Švihlíková navázala na kritiku a upozornila, že novou vládu čeká „hromada práce“, aby napravila důsledky posledních čtyř let. Upozornila na propad reálných mezd způsobený inflací, zhoršující se dostupnost zdravotní péče – například dlouhé čekací doby na zubaře a pediatry – i na hrozbu spojenou s emisními povolenkami, které mohou výrazně zatížit domácnosti, zejména v dopravě, vytápění a bydlení. Dopady těchto opatření mohou být podle ní devastující především v menších obcích a na venkově.
Jako ekonomku ji frustruje, že Česká republika se světu stále prezentuje pouze jako „levná pracovní síla“. Tento přístup podle ní zemi nevede k prosperitě, ale drží ji v roli „kolonie“. Zmínila také škodlivé změny v zákoníku práce, které poškozují zaměstnance, omezení příspěvků na bydlení a příliš krátký politický horizont – často jen jedno až dvouleté plánování – místo dlouhodobé ekonomické vize.
Podle Švihlíkové v České republice chybí oficiálně deklarovaný národní zájem. Tato absence umožňuje, aby jiné země mohly snadno prosazovat své vlastní priority jako „zájmy ČR“. Za „choré“ označila vnímání délky dožití jako problému namísto příležitosti. Zároveň kritizovala, že se práce i lidé v českém prostředí málo cení.
Odliv zisků: Česká republika jako zdroj pro zahraničí
Švihlíková rovněž vyvrátila opakované tvrzení o nízké produktivitě práce v ČR. Poukázala na obrovský odliv zisků do zahraničí, který podle ní dosahuje stovek miliard korun ročně – a to nezávisle na ekonomickém cyklu. „My jsme jako hlavní pilíř sociálního smíru v Německu,“ uvedla s ironií, a připomněla, že ačkoli se v Česku vyrábí hodně, peníze zde nezůstávají a neodráží se ani na mzdách, ani na životní úrovni obyvatel.
Dotazy občanů: Školství, daně, euro i BRICS
V navazující diskusi padla celá řada dotazů od publika. Jeden z prvních se týkal školství – konkrétně povinné angličtiny od první třídy a návrhů na návrat výuky ruštiny do škol. Další z přítomných navrhl zavedení nulové DPH na kojeneckou výživu a dětské pleny, aby stát „nevydělával na dětech“.
Kateřina Konečná se připojila k volání po reformě školství, zkritizovala stávající inkluzi a vyzvala ke sjednocení výukových plánů a omezení působení „politických neziskovek“ ve školách bez souhlasu rodičů a zřizovatelů. Podpořila také nulovou DPH na české potraviny, což by podle ní mohlo ušetřit rodinám desítky tisíc ročně a zároveň podpořit domácí zemědělce a zpracovatelský průmysl. Jako příklad nespravedlnosti uvedla, že řetězce jako Kaufland platí v ČR nulovou daň ze zisku, zatímco české firmy by odváděly stovky milionů korun.
Ilona Švihlíková doplnila, že ČR ztrácí zpracovatelské kapacity a je silně závislá na dovozu, například v oblasti vepřového masa. Vyzvala k podpoře českých řetězců, například Coop, a prosazování lokálních potravin do škol a nemocnic. Zemědělství označila za strategický sektor, který potřebuje více úcty a systematickou podporu. Kritizovala také dvojí metr EU, kdy domácí zemědělci musí plnit přísné normy, zatímco dovoz ze zemí jako Ukrajina nebo státy Mercosuru těmito pravidly vázán není.
Ekonomie jako ideologie a odliv dividend z finančního sektoru
Další otázky se týkaly ideologického pojetí ekonomie. Švihlíková označila současný neoliberální přístup za „náboženství“, které se řídí dogmaty a ignoruje realitu. Studenti se podle ní nedostávají do kontaktu s různými ekonomickými školami a chybí důraz na hospodářské dějiny.
Odliv dividend a nedostatek domácích firem rozvedla v souvislosti s privatizací devadesátých let. Upozornila, že problém je zvlášť silný ve finanční sféře, kterou téměř zcela ovládají zahraniční skupiny. Zahraniční banky podle ní nefinancují české projekty a představují hlavní zdroj odlivu zisků. Volala po posílení role finanční správy, podpoře českých subjektů a zadržování hodnoty uvnitř země. Vyzdvihla příklad tří českých bank – Fio, Trinity a Max Bank – které vznikly ze záložen a dokázaly si udržet české kořeny.
Povodňová pomoc: Ministerstvo mlčí, škody rostou
Ivan Strachoň a Martin Špalek přiblížili situaci ohledně povodní. Uvedli, že škody přesáhly 40 miliard korun, avšak slíbených 15 miliard ze státního rozpočtu nebylo plně doručeno. Podle Martina Špalka se od ukončení nouzového stavu zastavily práce na úpravách říčních koryt a chybějí peníze na opravy. Konečná označila ministra financí za „úvěrového podvodníka“, který peníze určené na povodně využil jinde – na obranu, školství či emisní povolenky – a vyzvala k trestněprávní i hmotněprávní odpovědnosti politiků.
Green Deal a klimatická politika: Pokus na lidech?
Ilona Švihlíková kritizovala Green Deal jako „obrovský pokus na lidech a celé ekonomice“, realizovaný bez veřejné diskuse a bez dopadových studií. Podle ní nejvíce dopadne na obyvatele malých sídel a vlastníky nemovitostí, které čekají vysoké náklady na přizpůsobení se novým podmínkám.
Martin Mikuš, zástupce sdružení Klimatická Inteligence (Klintel), označil Green Deal za národohospodářskou a politickou záležitost, nikoli ekologickou. Cílem je podle něj „deindustrializace Evropy“ a přerozdělení financí. Tvrdil, že vliv člověka na klima je menší než 5 %, zatímco vliv Slunce přesahuje 83 %.
Budoucnost ČR: Euro, BRICS a zahraniční politika
V závěru se diskutovalo o možnostech mezinárodní spolupráce. Martin Cuchánek se zeptal na perspektivu partnerství s BRICS v případě, že EU přestane poskytovat dotace. Ilona Švihlíková vyjádřila naději na oživení spolupráce v rámci V4 a hledání pragmatických spojenců, například v Rakousku či Chorvatsku, pro vyvíjení protitlaku. Současnou českou zahraniční politiku, která podle ní „vyrábí nepřátele místo přátel“, označila za katastrofální a apelovala na návrat k pragmatismu.
Přijetí eura Švihlíková jednoznačně odmítla. Upozornila, že by tím Česká republika přišla o monetární suverenitu a de facto vstoupila do politické unie, což si podle ní nepřeje.
Mobilizace nevoličů jako klíč k politické změně
Na dotaz ohledně korespondenční volby Kateřina Konečná odpověděla, že klíčem k politické změně není technická úprava volebního systému, ale mobilizace půl až jednoho milionu nevoličů. Ti by podle ní měli přijít k volbám a vyjádřit nesouhlas se současnou vládou. Na závěr poděkovala přítomným za účast, pozvala je na další akce hnutí Stačilo! a apelovala na šíření informací a aktivní účast na volbách.
Odpolední setkání Kateřiny Konečné a Ilony Švihlíkové v Bruntále přineslo živou politickou a ekonomickou debatu. Tématem byla ostrá kritika vlády, Green Dealu, povodňové pomoci i odlivu zisků z české ekonomiky. Debata přinesla konkrétní návrhy na změnu a mobilizaci nevoličů.
📌 Přečtěte si také:
-
Kategorie
Rozhovory a debaty -
Hity
369 krát
