Rozhovory & debaty
Lubomír Zaorálek v předvolební debatě 2025: armáda a bezpečnost
Lubomír Zaorálek (Stačilo) v debatě „Proč pane ministře“ ostře kritizoval vedení armády a vládu, obvinil resort z protiústavních kroků a varoval před ztrátou důvěry v bezpečnostní složky.
V předvolební debatě „Proč pane ministře: Armáda, bezpečnost, platy policistů a hasičů, zahraniční politika | Volby 2025“ se utkali zástupci politických subjektů, které ve zprůměrovaných průzkumech překročily hranici tří procent. Diskuze, vedená v ostrém tempu, se zaměřila na tři zásadní oblasti: přilákání nových lidí do armády a policie, výši obranných výdajů a budoucnost spolupráce zemí Visegrádské čtyřky.
Vedle Lubomíra Zaorálka (Stačilo) se debaty zúčastnili Petr Letocha (STAN), Jan Lipavský (Spolu), Jindřich Rajchl (SPD), Filip Turek (Motoristé), Radek Vondráček (ANO) a Vladimír Votápek (Piráti). Zazněly rozdílné pohledy na to, zda má Česká republika klást důraz na obranu teritoria, modernizaci armádní techniky nebo boj s migrací.
Úvodní slovo Lubomíra Zaorálka a reakce soupeřů
Debata začala názory občanů, kteří vnímali Českou republiku jako relativně bezpečnou, avšak s rostoucími obavami z Ruska, Blízkého východu i migrace, zejména z Ukrajiny. Zazněly také hlasy o podfinancování armády, přestože je považována za odborně silnou.
Lubomír Zaorálek hned ve svém úvodu nastavil ostrý tón, když zdůraznil, že vnitřní a vnější bezpečnost nelze oddělovat. Poukázal na nízký nástupní plat policistů, který činí 30 tisíc hrubého, tedy zhruba 24 tisíc čistého. Především však obvinil ministryni obrany Janu Černochovou z kroků, které podle něj vedly ke ztrátě důvěry ve vedení armády – zmrazení platů, odebrání výhod a oslabení kariérního řádu.
Koaliční politici jako Jan Lipavský (Spolu) a Petr Letocha (STAN) reagovali tvrzením, že vláda naopak dosáhla historického zvýšení mezd u bezpečnostních složek a směřuje k obranným výdajům až 3,5 % HDP. Opozice v čele s Jindřichem Rajchlem (SPD) a Filipem Turkem (Motoristé) kladla důraz na migraci, kterou označila za největší bezpečnostní hrozbu. Radek Vondráček (ANO) upozornil na personální krizi a nemožnost nabídnout mladým lidem atraktivní kariéru v armádě. Vladimír Votápek (Piráti) naopak zdůraznil hrozbu ze strany Ruska a potřebu pevného zakotvení v mezinárodních strukturách.
Lubomír Zaorálek a obvinění ze zneužití armády
Diskuze o personální krizi ukázala zásadní rozdíly mezi účastníky. Odborníci připomněli, že armádě chybí tisíce lidí, především v pozemních silách, dělostřelectvu a mechanizovaném vojsku.
Zaorálek zdůraznil, že hlavní problém neleží pouze v platech, ale v důvěře. Podle něj lidé nevstupují do armády kvůli rozbití kariérního řádu a chaotickému vedení. Připomněl také, že ministryně obrany jmenovala trestně stíhaného člověka do významné funkce, což označil za porušení základních pravidel.
Zároveň přinesl vážné obvinění: armádní oddělení kybernetiky mělo být podle něj využíváno ke sledování opozičních politiků a k útokům na kritiky pod falešnými identitami. Zaorálek to nazval protiústavním skandálem a důkazem, že civilní kontrola armády zcela selhala.
Ostatní politici nabídli odlišná řešení. Radek Vondráček (ANO) slíbil zvýšení nástupního platu bezpečnostních složek na 50 tisíc korun během tří let. Jindřich Rajchl (SPD) kritizoval inflací znehodnocené mzdy a požadoval návrat ke starému služebnímu zákonu. Filip Turek (Motoristé) navrhl systematickou valorizaci navázanou na průměrnou mzdu. Koaliční zástupci se bránili – Letocha (STAN) poukázal na růst nástupní mzdy policistů, Lipavský (Spolu) zdůraznil rekordní nábor 2100 lidí do armády a Votápek (Piráti) hájil vyrovnávání mezd mezi jednotlivými sbory.
Spor o migraci a budoucnost Visegrádu
Silným tématem debaty byla migrace. Zatímco vláda hájila Migrační pakt s tím, že se podařilo vyjednat výjimky a žádné relokace nehrozí, opozice byla jednotně proti. Rajchl a Turek označili pakt za vydírací, protože obsahuje povinnost přijímat migranty, nebo platit pokutu kolem 20 tisíc eur za odmítnutou osobu. Vondráček dodal, že ANO by implementaci odmítlo a hledalo spojence v rámci V4.
Proti tomu Vladimír Votápek (Piráti) tvrdil, že Česká republika má zajištěnou výjimku a že statistiky jasně dokazují, že kriminalita Ukrajinců je srovnatelná s českou populací.
Obranné výdaje a kritika nákupu F-35
Další střet nastal u otázky financování armády. Lubomír Zaorálek označil debatu o dvou či pěti procentech HDP za absurdní a zdůraznil, že se nejprve musí definovat reálné potřeby pro obranu státu.
Ostře kritizoval rozdělení obranného rozpočtu. Podle teorie výstavby armády by polovina prostředků měla směřovat na personál, 20 % na investice a 30 % na provoz. Vláda však podle jeho slov dává na vojáky pouze 27,3 %, zatímco na investice až 38,6 %. Zaorálek tvrdil, že tyto prostředky mizí v zahraničních zbrojovkách, především u amerického výrobce F-35.
Nejostřejší kritika mířila právě na nákup těchto stíhaček. Podle Zaorálka budou do České republiky dodány až za deset let, kdy půjde o stroje staré 45 let, určené primárně k útočným operacím na velké vzdálenosti, nikoliv k ochraně českého vzdušného prostoru. Připomněl, že za poslední čtyři roky se v oblasti protivzdušné obrany neudělalo vůbec nic.
Na to reagoval Jan Lipavský připomenutím, že Česká republika má bilionový dluh na armádních investicích a že F-35 už v Polsku prokázaly schopnost sestřelovat nepřátelské drony. Votápek označil Zaorálkovy argumenty za „pohádky starého zbrojnoše“ a tvrdil, že armáda ví, co potřebuje, protože vychází z aliančních plánů. Rajchl upozornil na údajný podvod při vykázání 2 % HDP na obranu a varoval, že rostoucí výdaje znamenají budoucí škrty v sociální oblasti. Filip Turek dodal, že nákup F-35 je nestrategický a že závislost na zahraniční technice je pozůstatkem starých rozhodnutí.
Závěrečná slova kandidátů
Na konci debaty dostali všichni kandidáti prostor k závěrečnému oslovení voličů. Lubomír Zaorálek vyzval k podpoře hnutí Stačilo, které kandiduje s číslem 25, a prohlásil, že jen tak může skončit současná vláda. Přislíbil důstojný život občanů, dostupné ceny energií a potravin a změnu zahraniční politiky směrem k sousedským vztahům.
Jan Lipavský (Spolu) naopak apeloval na pokračování v investicích do bezpečnosti, posílení členství v NATO a odolnost vůči ruskému vlivu. Rajchl (SPD) a Turek (Motoristé) slíbili boj proti diktátu Bruselu a zastavení předražených zbrojních zakázek. Vondráček (ANO) zdůraznil potřebu racionality, narovnání platů bezpečnostních složek a konec chaotického utrácení.
Celá debata ke zhlednutí zde
-
Kategorie
Rozhovory a debaty -
Hity
206 krát
