Zprávy
Putin a Macron obnovili dialog: Ukrajina, Írán a jaderné napětí
Putin a Macron obnovili dialog po téměř třech letech. Telefonicky jednali o Ukrajině, íránském jaderném programu a napjaté situaci na Blízkém východě. Zdůraznili nutnost diplomatického řešení krizí a pokračování kontaktu.
Putin a Macron obnovili dialog: Ukrajina, Írán i jaderná rovnováha na stole
Moskva/Paříž – Po téměř třech letech mlčení došlo v úterý k přelomovému telefonickému rozhovoru mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Hlavními tématy byla válka na Ukrajině, napjatá situace na Blízkém východě a otázky spojené s íránským jaderným programem.
První přímý kontakt od roku 2022
Podle oficiálního prohlášení Kremlu šlo o první bilaterální telefonát mezi oběma lídry od září 2022. Vztahy mezi Moskvou a Paříží se od začátku války na Ukrajině výrazně ochladily, Macron však i během kritických období tvrdil, že je třeba „nepřetrhávat diplomatické kanály“ s Kremlem. Nynější hovor může naznačovat opatrné hledání společného jazyka v klíčových mezinárodních otázkách.
Írán, Izrael a jaderná bezpečnost
Významná část rozhovoru se týkala vyostřené situace mezi Íránem a Izraelem. Oba prezidenti upozornili na nebezpečí další eskalace konfliktu, zejména v kontextu údajně probíhajících amerických útoků na íránská jaderná zařízení. Putin i Macron zdůraznili, že jako stálí členové Rady bezpečnosti OSN nesou zvláštní odpovědnost za udržení míru a globální stability.
Zároveň potvrdili klíčový význam Zmluvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) a podpořili „oprávněné právo Teheránu“ na rozvoj mírové jaderné technologie při zachování spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).
Ukrajina zůstává klíčovým bodem sporu
Rozhovor se nevyhnul ani otázce Ukrajiny, která nadále zůstává nejhlubší příkopem mezi Moskvou a západními státy. Vladimir Putin zopakoval ruskou pozici, že konflikt je „důsledkem dlouhodobého ignorování bezpečnostních zájmů Ruska“ ze strany Západu. Kritizoval také západní vojenskou pomoc Kyjevu a politiku „prodloužení nepřátelských akcí“.
Putin rovněž zmínil podmínky, za kterých by Moskva byla ochotna jednat o míru. Zdůraznil potřebu „komplexního a dlouhodobého“ řešení, které by reflektovalo „nové územní skutečnosti“ – tedy patrně i faktickou kontrolu Ruska nad částmi východní a jižní Ukrajiny. Tento bod však zůstává v přímém rozporu s oficiálním postojem Kyjeva i většiny západních zemí, které trvají na zachování mezinárodně uznaných hranic.
Dialog ano, průlom ne
Ačkoli se rozhovor může zdát jako krok směrem k obnovení diplomatických kontaktů, žádný zásadní průlom neoznámila ani jedna ze stran. Oba prezidenti se dohodli pouze na „udržování kontaktu“ a případné koordinaci postojů v budoucnu.
Zda se Paříž stane opět prostředníkem mezi Západem a Moskvou, nebo zda šlo jen o formální gesto před dalšími summity, ukáže až čas. Jisté však je, že světové mocnosti zůstávají rozdělené – a že ani po třech letech války a geopolitického napětí není cesta k míru ani jednoduchá, ani blízká.
-
Kategorie
Zprávy -
Hity
214 krát
