Komentáře

Zvýšení platu ředitele ČT: Luxus za koncesionářské peníze, který platíme všichni
Zvýšení koncesionářských poplatků má jasného vítěze. Nový ředitel ČT pobírá o 57 tisíc víc než jeho předchůdce. Veřejná služba, nebo dobře placený klub manažerů?
Zvýšení platu ředitele ČT: Luxus za koncesionářské peníze, který platíme všichni
Zvýšení platu ředitele ČT se ukazuje jako jeden z důvodů, proč došlo na jaře ke zvýšení koncesionářských poplatků. Nový šéf televize si totiž výrazně polepší. Když se letos na jaře zvedal měsíční poplatek za Českou televizi z 135 na 150 korun, obhajovalo se to modernizací, rozšířením služeb a zachováním kvality veřejnoprávního vysílání. Dnes už ale víme, co byla ona „modernizace“ v praxi: plat nového generálního ředitele. Hynek Chudárek, čerstvě dosazený do čela ČT, si polepší o 57 tisíc korun měsíčně oproti svému předchůdci. Dohromady si přijde na 346 tisíc. A to ještě bez ročního bonusu ve výši desetinásobku jeho platu.
Koncesionář není divák. Koncesionář je dojná kráva
Zákonem vynucený koncesionářský poplatek byl v očích veřejnosti dlouho brán jako forma občanské solidarity s veřejnoprávním médiem. Jenže dnes připomíná spíš daň, která se občanům bere bez záruky, že za ni dostanou něco smysluplného zpět. Zatímco důchodci počítají každou korunu a rodiny škrtají z rozpočtu zbytné výdaje, veřejnoprávní elita si navyšuje gáže stylem, za který by se nemuseli stydět ani manažeři energetických gigantů.
Chudárkův plat je odvozen od průměrné mzdy v ČT – konkrétně jde o její šestinásobek. Kdo by čekal, že vedení půjde občanům příkladem v době šetření a hledání úspor, ten byl zjevně příliš naivní. Česká televize místo toho dává jasný vzkaz: „Nešetříme, přidáváme. A zaplatíte to vy.“
Průhledná motivace? „Reforma“ pro vyvolené
Novela mediálního zákona, která zvýšení poplatku umožnila, byla prezentována jako „nutné přizpůsobení realitě“. Skutečná realita je však jiná. Nejde o zajištění kvalitního obsahu, ale o zajištění komfortu managementu. Zatímco běžný zaměstnanec televize si v průměru vydělá okolo 57 tisíc korun, Chudárkovi přistane na účet částka šestinásobná – s výhledem na masivní roční bonus.
Jaká bude jeho odměna za „komunikaci s radou, hospodaření a úroveň vysílání“? Zkušenosti ukazují, že jde o gumová kritéria, která lze ohnout podle libosti. A kdo je vlastně hodnotí? Rada ČT, která si svého ředitele sama zvolila. Tady se nesoutěží o důvěru diváků, ale o loajalitu uvnitř uzavřeného systému.
Změna bez změny: Nová tvář, staré poměry
Hynek Chudárek není nováček. V televizi už působil jako obchodní ředitel a je součástí stávajícího systému. Jeho zvolení nepřineslo obrat, ale pokračování v zaběhnuté praxi. Volba proběhla až v šestém kole, kdy z konkurzu odstoupil programový ředitel Milan Fridrich. Jinými slovy: konkurence byla slabá a vůle po změně ještě slabší.
S rozpočtem osm miliard korun má ČT potenciál být skutečnou veřejnou službou. Místo toho se však proměňuje ve firmu s vlastními zájmy, vlastní logikou a vlastními odměnami – které nemají s realitou většiny občanů nic společného.
Na závěr: Drahý luxus, který platíme všichni
Koncesionářské poplatky byly dlouho obhajovány jako nástroj nezávislosti médií. Dnes se však stávají nástrojem pohodlí a samolibosti vrcholného vedení. A právě proto roste veřejná nedůvěra nejen vůči médiím samotným, ale i vůči politickým elitám, které tuto praxi tiše podporují.
Zvýšení platu generálního ředitele ČT je víc než jen číslo na výplatní pásce. Je to symbol a vzkaz. A ten zní jasně: „My nahoře si přidáme. Vy dole to zaplaťte.“
-
Kategorie
Analýzy, komentáře -
Hity
229 krát