Sledujte: Komentáře - Analýzy - Reportáže - Záznamy - Live streaming - Alternativní médium

Evropa a Ukrajina hnědne

 

Ukrajina hnědne neuvěřitelným způsobem a Evropa jí k tomu pomáhá, přestože má plnou hubu úcty k obětem holokaustu, to pokrytectví je naprosto úděsné," bezpečnostní analytik Jan Schneider v pořadu "Aby bylo jasno" hovořil na téma současného rusko-ukrajinského konfliktu a analyzoval některé výroky ruského prezidenta Putina, které zazněly v nedávném rozhovoru s americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem.

Souhlasil s jeho tvrzením, že Rusko nemůže být na Ukrajině poraženo, a vysmál se západním technologiím, jako jsou letouny F-35, které mají zajistit bezpečnost.

Schneider analyzoval výroky ruského prezidenta Vladimira Putina z rozhovoru, který před pár dny vedl bývalý moderátor americké stanice Fox News Carlson. Zde v rámci rusko-ukrajinského konfliktu Putin označil za důležitý rok 2008, kdy NATO prohlásilo, že jsou otevřeny dveře Ukrajině a Gruzii. Putin uvedl, že Američané tehdy zatlačili na Francii, Německo a další evropské státy, aby souhlasily. "Myslím, že to tak bylo ze strany ukrajinské reprezentace nehorázné, protože v roce 2008 byla Ukrajina z ústavy neutrálním státem čili jakékoli jednání o vstupu do NATO bylo protiústavní, to se málokdy zdůrazňuje," připomněl Schneider.

Hovořil o tom, že NATO dělalo vše pro to, aby Rusy vyprovokovalo. "Když NATO začalo kontaktovat ruské hranice, bylo to dávno přes čáru. Geopolitická zásada je, že každý stát má právo dělat, co se mu líbí s přihlédnutím k tomu, aby se sousední stát necítil ohrožen ve své bezpečnosti. Když se na Ukrajině objevily laboratoře, Ukrajina se vzdala své neutrality, kterou měla v ústavě. Když pomineme provokování Ruska tím, že byla potlačovaná ruština, potlačována práva ruskojazyčného obyvatelstva, byly zakazovány konkurenční politické strany, byla zakazována média. A to nemluvíme o obrovském vzestupu neonacismu, který konstatovaly prestižní časopisy Spojených států, to není prostě žádná ruská propaganda. Rusko bylo cíleně provokováno," uvedl bezpečnostní analytik.

Vladimir Putin v rozhovoru vzpomínal na debatu s prezidentem Clintonem, na kterém se ho měl ptát, zda by Rusko bylo přijato do Severoatlantické aliance, kdyby o to požádalo. Clinton mu měl nejdříve říct, že ano, ale o pár hodin později po domluvě se svým týmem mu měl sdělit, že nyní to není možné. Schneider vzpomněl slova bývalého amerického ministra zahraničí Henryho Kissingera: "Rusové, resp. ještě Sovětský svaz, zaskočili NATO několikrát právě touto žádostí. V podstatě tomu vůbec nic nebránilo. Ostatně, tuším, Henry Kissinger tomu byl nakloněn spíš, než aby do NATO vstupovaly středoevropské státy. Čili on tušil, jaká hra se tu hraje, bral Rusko jako potenciálního spojence, chápal, že geopolitika se zásadně přeformátovala vzestupem Číny. Historie ukáže, že tento názor byl správný," pokračoval Schneider. "Třicet let systematického tlaku na Rusko přineslo tento výsledek a Kissinger to věděl, předpovídal to," dodal opakovaně.

Ruský prezident také v rozhovoru několikrát zdůraznil, že cílem speciální operace na Ukrajině je denacifikace. Podobnou optikou se na na situaci dívá také Schneider. "Evropa hnědne. Americký časopis Forward vydal dokumentaci o tom, kolik jmen, památníků bylo na Ukrajině pojmenováno skutečně po válečných zločincích. Bohužel to není výmysl Putina, bohužel je to pravda. Ukrajina hnědne neuvěřitelným způsobem a Evropa jí k tomu pomáhá, přestože má plnou hubu úcty k obětem holokaustu, to pokrytectví je naprosto úděsné," konstatoval bezpečnostní analytik.

Znepokojuje jej v této souvislosti informace z médií, že Památník Terezín a Památník Lidice budou letos pořádat daleko méně akcí spojených s pietami, protože na to nejsou peníze. "Možná nejsou peníze proto, že se podporují banderovci. Ta tendence hnědnutí Evropy tady bohužel je a toto já vidím jako takové ty drobné projevy, když se ty hranice posouvají," všímá si Schneider.

Šéf Kremlu v rozhovoru také popřel, že by Rusko mělo zájem na invazi do Polska, Lotyšska nebo kamkoli jinam. Zároveň uvedl, že politici zemí NATO straší vlastní obyvatelstvo imaginární ruskou hrozbou. Ani tato jeho slova Schneider nezpochybňuje: "Z takového nezúčastněného pohledu to přesně tak vypadá. Jak říkám, ty použité síly a prostředky odpovídají skutečně tomu, co deklaroval, to znamená ochránit ruskojazyčné obyvatelstvo na Donbase," glosoval Putinovy výroky.

Má Putin pravdu i v tom, že Rusko nemůže být na Ukrajině poraženo? "Když se podíváte na Afghánistán, na Irák, kde západní technologie ztroskotaly. Podívejte se, co se stalo v Gaze, kde použili naprosto primitivní prostředky proti sofistikovaným F-35 milovaným ministryní obrany Janou Černochovou, lítaly po obloze naprosto bezmocně. Vidíte, že západní sofistikovaná technika je naprosto k ničemu. Když si vezmete tu rozlohu Ruska, ty jejich zdroje, kdo všechno tam vojensky ztroskotal, myslím, že je to snadná odpověď. Rusko se dá dobýt, ale ne ovládnout," doplnil Jan Scneider.

K přemýšlení o složitosti geopolitické situace a roli technologie ve válečném konfliktu, jak uvádí Jan Schnaider s příklady z Afghánistánu, Iráku a Gazy, je důležité také posuzovat historické a současné události v širších souvislostech. Případ Kanady, kde byl na zasedání parlamentu oceněn ukrajinsko-kanadský veterán druhé světové války Jaroslav Hunka, slouží jako připomínka, že vliv a důsledky konfliktů přesahují hranice jednotlivých zemí a kontinentů.

My jen doplníme, že nejde jen o Ukrajinu a Evropu, hnědne také Kanada, kde na zasedání parlamentu uvítali kanadského občana ukrajinského původu Jaroslava Hunku a ocenili ho jako "ukrajinsko-kanadského veterána druhé světové války, který bojoval za nezávislost Ukrajiny proti Rusům, a ukrajinského a kanadského hrdinu". Přitom Hunka byl členem 14. granátnické divize SS, útvaru vytvořeného z haličských dobrovolníků ukrajinského původu, který bojoval na straně nacistického Německa proti Rudé armádě.

Tento incident poukazuje na znepokojivou tendenci některých západních zemí přehlížet kontroverzní aspekty historie, pokud to slouží jejich politickým cílům v současném geopolitickém konfliktu s Ruskem, což naznačuje ochotu adorovat i tak kontroverzní postavy jako jsou členové nacistických jednotek, dokud jsou považováni za spojence proti společnému nepříteli.

Ukrajinský konflikt, NATO, Jan Schnaider, Vladimír Putin, Neonacismus

Publish modules or show menu, search form, social, contact info to the "dialog" position.