Historie
Vyvraždění obce Ležáky: Krvavá stopa heydrichiády v srdci Čech
Dnes si připomínáme vyvraždění obce Ležáky, jednu z nejtragičtějších událostí českých moderních dějin. Vyhlazení Ležáků 24. června 1942 bylo krutou odpovědí nacistů na odboj a dosud zůstává symbolem odvahy i bolesti.
Vyvraždění obce Ležáky: Krvavá stopa heydrichiády v srdci Čech
Přesně čtrnáct dní po vypálení Lidic, se Ležáky staly druhou obcí na našem území, kterou nacistický režim zcela srovnal se zemí. Tento čin byl brutální reakcí na atentát na Reinharda Heydricha a současně varováním, že nacistická mašinérie se nezastaví před ničím.
Ležáky, malá osada ukrytá v údolí říčky Ležák na Chrudimsku, měly před válkou pouhých osm domů a mlýn. Právě svou odlehlostí a soudržností místních lidí se staly vhodným místem pro ukrytí vysílačky Libuše, kterou používala parašutistická skupina Silver A. Ti spolupracovali s domácím odbojem a zajišťovali spojení s exilovou vládou v Londýně. Když byl 27. května 1942 uskutečněn atentát na Heydricha, rozběhly se po celé zemi krvavé represe.
Po zradě Karla Čurdy, člena parašutistické skupiny, se gestapo dostalo na stopu celé odbojové sítě na Pardubicku. Dne 20. června byl zatčen správce lomu Hluboká, a o den později i ležácký mlynář Jindřich Švanda. Oba byli mučeni a jejich výpovědi vedly gestapo přímo do Ležáků.
Ve středu 24. června 1942 osadu obklíčilo asi 150 mužů 20. záložního policejního pluku „Böhmen“. Obyvatelé byli sebráni, mnozí přímo ze školních lavic, a převezeni do vily Zámeček v Pardubicích. Domy byly následně vyrabovány a zapáleny. Večer téhož dne bylo všech 33 obyvatel starších 15 let popraveno. Dospělí muži i ženy bez rozdílu, včetně několika teenagerů.
Tragický osud potkal i ležácké děti. Večer byly převezeny do Prahy a následně do tábora v Lodži, kde proběhla jejich selekce. Jedenáct dětí bylo nakonec zavražděno – podle všeho v plynové komoře v Chełmnu. Jen dvě dívky, Jarmila a Marie Šťulíkovy, byly vybrány k poněmčení a později se po válce vrátily zpět do vlasti.
Po válce nebyly Ležáky nikdy obnoveny. Na jejich místě vzniklo pietní území a památník, který nese jasné poselství – že odvaha, oběť a utrpení nemohou být zapomenuty. Architekt Ladislav Žák navrhl pietní místo jako prostor ticha a pokory. Na místech původních domů dnes stojí tzv. hrobodomy – kamenné pomníky ve tvaru půdorysů obydlí s vyrytými jmény obyvatel. Nad osadou se tyčí dřevěný kříž, vztyčený symbolicky na kopci Zárubka už v roce 1945.
Každoročně v červnu se v Ležákách konají pietní akty, které připomínají nejen zločin, ale i sílu lidské odvahy v beznadějných časech. Památník Ležáky dnes spravuje státní organizace Památník Lidice a návštěvníkům nabízí stálou expozici s názvem „Ležáky – osada, která nemlčela...“. K vidění je replika vysílačky Libuše, mlýnské kolo ze Švandova mlýna i model původní vesnice.
Ležáky zůstávají navždy mementem – nejen o hrůzách nacistické okupace, ale také o tiché statečnosti obyčejných lidí, kteří se rozhodli nepodrobit a pomoci v boji za svobodu. Jejich osud si zasluhuje nejen pietu, ale i hluboké porozumění. Protože historie, která nemluví, se může opakovat. Ležáky nemlčely. A nesmíme mlčet ani my.
-
Kategorie
Historické milníky a osobnosti. -
Hity
31 krát
