Komentáře

NATO míří na Východ: Čína jako nový geopolitický soupeř
NATO míří na Východ – tiše, ale nepochybně. Červnový summit v Haagu sice oficiálně mlčel o Číně, ale rozhodnutí navýšit obranné výdaje až na 5 % HDP a ostrá slova generálního tajemníka Rutteho jasně ukazují, kam se pozornost aliance přesouvá. Čína se stává novým strategickým cílem, a to i přes diplomatické snahy vyhnout se přímé konfrontaci.
Zatímco červnový summit NATO v Haagu oficiálně skončil bez zmínky o Číně, atmosféra, výroky lídrů i geopolitické posuny napověděly mnohé. Největší vojenská aliance světa sice veřejně nesáhla po čínské kartě, ale její nové směřování dává jasně najevo, koho vnímá jako budoucího protivníka.
NATO míří na Východ. Čína se stává novým „systémovým rivalem“
Pět procent na zbrojení. A ještě dál?
Klíčovým výsledkem summitu byla ambiciózní dohoda zvýšit obranné výdaje členských států až na 5 % HDP do roku 2035. To je více než dvojnásobek současného cíle. Zatímco oficiální deklarace byla zdrženlivá, generální tajemník NATO Mark Rutte mluvil na okraj summitu zcela otevřeně. Označil Čínu, spolu s Íránem, Severní Koreou a Ruskem, za součást „hrozivé čtyřky“, která podle něj ohrožuje stabilitu Západu.
Tato rétorika má daleko k diplomatické zdrženlivosti. Je to signál, že NATO pod vedením nové garnitury směřuje k tvrdšímu geopolitickému střetu – tentokrát mimo tradiční euroatlantický prostor.
Indo-pacifičtí partneři couvají
Zajímavým momentem byla neúčast lídrů Japonska, Jižní Koreje a Austrálie, kteří měli být na summitu jako tzv. indo-pacifičtí partneři. Jejich rozhodnutí zrušit účast je všeobecně vnímáno jako tichý protest proti rostoucím ambicím NATO zasahovat i do východní Asie.
Od summitu v Madridu v roce 2022, kdy NATO poprvé označilo Čínu za „systémovou výzvu“, se aliance netají snahou přenést svou strategii i do oblasti Indo-Pacifiku. Cílem je navázat těsnější spolupráci s Austrálií, Japonskem, Jižní Koreou a Novým Zélandem pod praporem tzv. „řádu založeného na pravidlech“ – tedy v praxi západní hegemonie.
Macron varuje, USA tlačí
Francouzský prezident Emmanuel Macron přišel na bezpečnostní konferenci v Singapuru se znepokojivým prohlášením: pokud Čína nepřesvědčí Severní Koreu k odchodu jejích vojsk z Ruska, NATO se může zapojit do dění v jihovýchodní Asii. Slova, která by ještě nedávno byla nemyslitelná.
Spojené státy mezitím otevřeně směřují svou pozornost k Tchaj-wanu a tlačí své spojence v Asii k navýšení výdajů. Smlouva AUKUS mezi USA, Británií a Austrálií, v jejímž rámci má Austrálie získat jaderné ponorky za 240 miliard dolarů, zvyšuje napětí a podle Pekingu ohrožuje rovnováhu sil v regionu.
Čína: NATO je nástrojem dominance
Z pohledu Číny nejde jen o vojenské manévry. NATO je podle ní především nástrojem Spojených států, jak si udržet vliv v Evropě a omezit spolupráci mezi Pekingem a evropskými zeměmi. Kritizuje také pokusy NATO legitimizovat svou přítomnost v Asii pod záminkou „kolektivní bezpečnosti“.
Čína zároveň nabízí alternativní bezpečnostní rámec založený na multilaterální spolupráci – prostřednictvím ASEANu, Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) či nově vytvořené Globální bezpečnostní iniciativy. Její přístup se vyhýbá blokovému myšlení a staví na diplomacii.
Na křižovatce: konfrontace, nebo spolupráce?
NATO možná v Haagu zamlčelo jméno Číny, ale její stín nad summitem nelze přehlédnout. Aliance rozšiřuje své působení, navyšuje zbrojení a přesouvá strategický zájem na Východ. Zatímco Západ hovoří o „pravidlech“ a „hodnotách“, mnohé země globálního Jihu i východní Asie vnímají tuto rétoriku jako zástěrku pro staré geopolitické zájmy.
Svět stojí na rozcestí. Na jedné straně militarizace a konfrontace, na druhé straně pokus o nový model spolupráce. Otázka nezní jen „Západ versus Východ“, ale: přežije 21. století jako století míru – nebo vstoupíme do nové studené války, tentokrát s jinými aktéry?
-
Kategorie
Analýzy, komentáře -
Hity
283 krát