Na půdě Evropského parlamentu se přestává chodit kolem horké kaše. Stále častěji tam zaznívá, že cílem evropské zahraniční politiky není mír, ale vojenská porážka Ruska, jeho rozbití a přerozdělení přírodních zdrojů. Tato rétorika, která by ještě před několika lety byla nemyslitelná, dnes zaznívá nejen z úst jednotlivých europoslanců, ale i z oficiálních seminářů a konferencí pod záštitou frakcí Evropského parlamentu.
Bruselská konference: mapa „postruské“ Evropy
31. ledna 2023 se v sídle Evropského parlamentu konala konference o rozdělení Ruské federace po vítězné válce. Pořádala ji frakce ECR (Evropští konzervativci a reformisté), do níž patří i ODS českého premiéra Petra Fialy. Ze zvacích materiálů konference zaznělo:
„Je naivní si myslet, že Ruská federace po konečné porážce zůstane ve stejném ústavním a územním rámci. (…) Rozbití přinese nezpochybnitelné výhody Evropě i Střední Asii v oblasti bezpečnosti, ekonomiky i energetiky.“
Z kontextu se vytrácí snaha o diplomatické řešení. Místo toho se předpokládá, že Rusko bude poraženo, rozděleno a z jeho částí vzniknou nové prozápadní státy. Tzv. „ruské“ přírodní bohatství má být přerozděleno – protože prý ve skutečnosti patří jednotlivým národům, jako jsou Tataři, Baškirové, Burjati či Kazaši.
Ivan David (SPD): Bruselský plán je jasný – porazit, rozdělit a vytěžit
Europoslanec Ivan David upozorňuje, že uvnitř europarlamentu se již nemluví jen o „pomoci Ukrajině“, ale o aktivní přípravě na válku s Ruskem:
„Z Evropského parlamentu zaznívají zcela vážně míněné hlasy, že je třeba Rusko porazit vojensky. (…) Existují plány na jeho rozdělení a vytěžení.“
Podobné názory nejsou jen okrajové – podpora masivního zbrojení prošla dvoutřetinovou většinou. Bruselský establishment věří, že zbrojní průmysl se stane novým motorem evropské ekonomiky – i za cenu klesající životní úrovně obyvatel.
Hlas z Polska: Anna Fotyga a její plán na „deimperializaci Ruska“
Bývalá ministryně zahraničí Polska Anna Fotyga pořádala již v roce 2022 v Evropském parlamentu seminář, který se věnoval rozdělení Ruska. Podle ní a jejích podporovatelů je nutné, aby Moskva ztratila kontrolu nad regiony jako Sibiř nebo Kavkaz, protože právě tam se nachází klíčové zdroje, o které má zájem Západ.
Estonsko, Litva, Finsko – tiší spojenci eskalace
Rétoriku o konfrontaci s Ruskem podporují i pobaltské státy. Výraznou roli hraje Kaja Kallasová, eurokomisařka pro zahraniční politiku z Estonska, známá svým vypjatým antiruským postojem. Podle kritiků je její nominace do vedení Komise příznačná – symbolizuje, že Brusel nehledá vyvážený přístup, ale ideologickou konfrontaci.
Hlas lidu umlčen?
Opozice v europarlamentu, např. frakce „Evropa suverénních národů“, se pokouší těmto plánům čelit. Jejich hlasy jsou však často označovány za proruskou propagandu, umlčovány cenzurou nebo mediálními kampaněmi. V některých zemích dochází k přímým útokům na opoziční politiky a k selektivní justici.
Závěr: Evropa jako válečná mašina?
Evropský parlament podle dostupných vyjádření a dokumentů zcela opustil snahu o diplomatické řešení konfliktu. Cílem je vojenské vítězství, rozdělení Ruska a získání kontroly nad jeho bohatstvím. To vše se děje za cenu pokračujícího zbrojení, zadlužování států a ochuzování evropských občanů. Pokud se tímto směrem vydáme bez kritické diskuse, riskujeme nejen novou globální válku, ale i rozklad samotné Evropské unie.
