Rozhovory & debaty
Boris Šťastný na XTV: Svoboda v ohrožení, Motoristé odmítají komunisty
Svoboda je pro Borise Šťastného zásadní, ale jen do určité míry. Na XTV vysvětlil, proč odmítá komunisty, eutanazii i evropské sledování lidí.
Ústřední téma: Svoboda a její hranice
Rozhovor na YouTube kanále XTV představil doktora Borise Šťastného nejen jako zakladatele sítě Alzheimer Home, ale také jako lídra kandidátky Motoristů v podzimních volbách v Praze. Během konverzace s moderátorem Lubošem Xaverem Veselým se ukázalo, že ústředním motivem celého povídání byla otázka svobody a jejích hranic.
Na úvod se moderátor zeptal, zda podle Borise Šťastného žijeme ve svobodné zemi. Odpověď byla jasná: „už moc ne“. Jako příklad posledního prostoru, kde se ještě dá svobodně mluvit, zmínil právě XTV. Diskuse se následně stočila k návrhu Evropské unie monitorovat mobilní telefony všech lidí pod záminkou ochrany před dětskou pornografií.
Podle Šťastného jde o „strašidelnou věc“, o „bohapusté fízlování“, které může zničit celou společnost. Vyjádřil obavy, že podobný krok by mohl otevřít cestu k dalšímu omezování svobody slova a možná i k pokusům o napojení na televizní kanály. Motoristé proto slibují, že proti takové legislativě budou bojovat na všech úrovních, a to jak v českém parlamentu, tak i v rámci Evropské unie. Připomněl, že Listina základních práv a svobod sice zaručuje ochranu soukromí, včetně přenášených zpráv, avšak dodatkem, že podrobnosti stanoví zákon – a právě zde vidí prostor pro zneužití.
Kouření, svoboda a odpovědnost
Moderátor Xaver do rozhovoru vnesl i téma, které mělo působit jako provokace: zákaz kouření v restauracích. Připomněl Šťastného dřívější podporu ochrany nekuřáků a položil otázku, zda by právo majitele restaurace rozhodovat o kuřáckém prostředí nebylo také výrazem svobody.
Boris Šťastný přiznal, že jeho pohled se s časem proměnil. Uvedl, že v době, kdy byl aktivním politikem, zákaz kouření v Poslanecké sněmovně nepodporoval a zákon byl přijat až po jeho odchodu z politiky. Dnes už považuje věc za vyřešenou, a to nástupem alternativ, jako jsou bezdýmné a méně škodlivé výrobky.
Zásadní pro něj ovšem zůstává princip ochrany zaměstnanců. Ti podle jeho slov nemají být vystaveni šedesáti rakovinotvorným látkám v uzavřeném prostoru bez ochrany. Stejně jako ve zdravotnických zařízeních, školách či bankách, platí tento argument i pro restaurace, kde lidé pracují. Připomněl, že svoboda jednotlivce končí tam, kde začíná svoboda druhého, a proto není možné ohrožovat zdraví jiných osob. Společnost podle něj dospěla k určitému konsensu a téma kouření již nepovažuje za aktuální.
Motoristé proti spolupráci s komunisty
Jedním z nejdůležitějších momentů rozhovoru bylo vyjádření k možné spolupráci Motoristů s komunisty. Boris Šťastný odpověděl bez zaváhání a několikrát zopakoval, že Motoristé, stejně jako on sám, zásadně odmítají jakoukoli účast nebo podporu vlády, v níž by byli komunisté.
Komunisty označil za zlo, kterému se nedá věřit, a jejich ideály za naprosto neslučitelné s principy Motoristů. Podle něj by bylo lepší zůstat v opozici nebo přenechat vládnutí stávající koalici, než připustit, aby komunisté rozhodovali o budoucnosti České republiky. Zdůraznil, že Motoristé nikdy nepůjdou s komunisty ani k jednacímu stolu.
Boris Šťastný a jeho postoj k eutanazii
Závěr rozhovoru se věnoval lékařskému tématu, které je Borisi Šťastnému velmi blízké – otázce eutanazie. Jako zakladatel Alzheimer Home má s péčí o nevyléčitelně nemocné pacienty každodenní zkušenost. Přestože by se mohlo zdát, že právě tato zkušenost by jej mohla vést k pochopení eutanazie, jeho stanovisko je jednoznačně odmítavé.
Šťastný se vyslovil proti jak aktivní vyžádané eutanazii, tak asistované sebevraždě. Je přesvědčen, že úlohou státu je pomáhat lidem léčit se, nikoli je zabíjet. Stejně tak považuje za poslání lékaře léčit, nikoliv ukončovat život. Podle něj existuje dostatek prostředků v paliativní péči, která dokáže pacientům zajistit důstojný odchod.
Zmínil, že byl spoluautorem návrhu takzvaného dříve vysloveného přání. Tento institut umožňuje člověku předem rozhodnout o způsobu své léčby v okamžiku, kdy už nebude schopen o sobě rozhodovat. Takové přání může být úředně ověřeno nebo vysloveno ošetřujícímu lékaři a uloženo do zdravotnické dokumentace, kterou se pak musí zařízení řídit. Šťastný zdůraznil, že toto přání je maximum, kam může společnost v této otázce zajít, a že se zásadně liší od eutanazie.
Na rozdíl od eutanazie totiž dříve vyslovené přání znamená pouze odmítnutí léčby – například antibiotik, resuscitace nebo podpory přístrojů. Nikdy však nezahrnuje aktivní zásah vedoucí k ukončení života. Jako další důvod pro odmítnutí eutanazie uvedl proměnlivost psychického i fyzického stavu vážně nemocných. Lidé podle něj často procházejí fázemi bolesti a beznaděje, které však mohou být vystřídány nadějí a mnohdy i nečekaným uzdravením.
Svoboda jako hlavní téma voleb
Rozhovor na XTV ukázal Borise Šťastného jako politika, pro kterého je klíčová svoboda – ať už jde o obranu soukromí před návrhy Evropské unie, otázku odpovědnosti v souvislosti s kouřením, jasné odmítnutí komunistů nebo jeho pohled na eutanazii. Motoristé se pod jeho vedením profilují jako hnutí, které chce chránit základní lidská práva a bránit jejich erozi.
Pro Borise Šťastného platí, že svoboda jednotlivce končí tam, kde začíná svoboda druhého. A právě tento princip se stal leitmotivem jeho vystoupení, které dává nahlédnout do hodnot, s nimiž Motoristé vstupují do nadcházejících voleb.
Celý rozhov ke zhlédnutí na XTV
-
Kategorie
Rozhovory a debaty -
Hity
314 krát
