Ivan Kratochvíl v rozhovoru na kanále Petra Bureše vzpomínal na setkání v Příčovech, mluvil o své poezii a knihách, ale také ostře zkritizoval českou vládu a varoval před riziky současné geopolitiky.

V neděli 24. srpna 2025 se na kanále Petra Bureše uskutečnil obsáhlý živý rozhovor s Ivanem Kratochvílem, kterého moderátor uvedl s nadsázkou jako matadora, velkého vlastence, bývalého vojáka, spisovatele, básníka, pěvce milostných písní určených pouze jeho ženě a v odborných kruzích známého jako Homer. Celý pořad se nesl ve znamení upřímnosti, nadhledu a vážných úvah o současném dění v Evropě i ve světě.

Setkání v Příčovech jako zdroj radosti a inspirace

Na úvod Kratochvíl s velkou radostí vzpomínal na akci v Příčovech, kterou popsal jako nádherné rodinné setkání s množstvím krásných lidí, přátelskou atmosférou a přítomností známých osobností z médií. Poděkoval všem, kteří za ním přišli, a zdůraznil, že projevy podpory mu zvedly náladu i sebevědomí. S úsměvem přiznal, že mu doslova „podlamovaly kolena štěstím“.

Moderátor Petr Bureš ocenil, že ani „narušovatelé“ akci nezkazili a připomněl, že svoboda jednotlivce končí tam, kde omezuje svobodu druhého. Kratochvíl doplnil, že drobný incident s neznámou starší paní, která „omylem“ přestřihla nůžkami přívodní kabel s elektřinou, byl přijat spíše s humorem, protože výsledkem bylo zlepšení poslechu oficiálního programu. Účastníci jí prý byli vděční natolik, že by se složili na nové nůžky.

Celkově Kratochvíl hodnotil Příčovy jako velmi pozitivní událost, kde ho potěšily úsměvy a vlídná slova desítek lidí. S humorem dodal, že v jeden den políbil tolik žen, jako už dlouho nepamatuje. Večer zakončil společnou večeří v Sedlčanech, kde se k němu a jeho partnerce Lucce spontánně připojili Lenka Procházková, europoslanec Ivan David i Robin Čumpelík.

Vyprodaný „Skřítek“ a podpora čtenářů

Rozhovor se dotkl i Kratochvílovy literární tvorby. Kniha „Skřítek“ byla totiž momentálně vyprodaná, což překvapilo i vydavatele Petra Bureše. V chatu pořadu proběhla anketa, zda diváci chtějí dotisk. Drtivá většina hlasujících, konkrétně 86 % ze 437 účastníků, byla pro. Bylo proto přislíbeno, že každý nový výtisk bude podepsán samotným Ivanem Kratochvílem, což z něj učiní originální vánoční dárek. Sám autor dodal, že podpisů básní a veršů rozdával v Příčovech více než kdy jindy, což ho motivovalo k dalším akcím i připravovaným návštěvám mezi Skaličany.

Geopolitické napětí a riziko velké války

Poté se debata stočila k aktuálním světovým událostem. Kratochvíl poukázal na nedávné útoky ukrajinských dronů na ropné terminály v Rostově na Donu a zejména v přístavu Ust-Luga u Petrohradu. Podle něj je nepravděpodobné, že by drony přiletěly přímo z Ukrajiny, a proto musely startovat z území Finska, pobaltských republik či Baltského moře. To by podle jeho slov znamenalo přímé napadení Ruska z území NATO, tedy „útok na suverénní stát bez vyhlášení války“. V takovém kroku vidí snahu rozpoutat velký evropský konflikt, který by s vysokou pravděpodobností přerostl v jaderný.

Naštěstí podle Kratochvíla Spojené státy nemají o jadernou válku zájem, protože na nedávné schůzce na Aljašce došlo k předběžným dohodám o spolupráci s Ruskem. Zejména v oblasti jaderné energetiky je Rusko o desítky let napřed, a to díky vývoji kompaktních malých reaktorů i rychlých neutronových reaktorů, které dokáží spalovat jaderný odpad. Kratochvíl je přesvědčen, že Česká republika by se mohla stát energetickou velmocí uprostřed Evropy, pokud by využila této spolupráce. Petr Bureš připomněl, že i v Řeži probíhal výzkum využívání vyhořelého uranu, který vláda zastavila, ačkoliv by mohl zásobovat Česko na dalších sto let a dokonce otevřít cestu k exportu technologie.

Další důležitý bod spolupráce se podle Kratochvíla rodí v oblasti těžby uhlovodíků v Severním ledovém oceánu a Beringově průlivu, kde by měly společně působit americké a ruské společnosti. Obě mocnosti by se tak staly určujícími hráči světového trhu s ropou a plynem, zatímco Evropa by kvůli ideologickým bariérám musela tyto suroviny odebírat přes Ameriku za vyšší ceny.

Drony, Černobyl a síla ruského zbrojení

Velkou pozornost vzbudil i ukrajinský útok na Kurskou jadernou elektrárnu, kde byl zasažen transformátor a kapacita elektrárny snížena. Kratochvíl v tom vidí obrovské riziko „druhého Černobylu“ a označil tento krok za nezodpovědný a šílený.

Dále upozornil, že Spojené státy už nemají zásadní geopolitický zájem o Evropu. Donald Trump je podle něj obchodník, jehož prioritou jsou výhradně Spojené státy. Proto se dá čekat, že zbraně budou Evropě pouze prodávat, zejména pro Ukrajinu, která je však podle Kratochvíla rychle spotřebovává. NATO není schopno konkurovat tempu ruské zbrojní výroby, zatímco USA musejí zároveň posilovat vlastní armádu a zásobovat Izrael v jeho válkách na Blízkém východě.

Kritika směřovala také k české vládě, která podle Kratochvíla rozdává zbraně Ukrajině zdarma. To označil za „rozkrádačku obrovského dopadu“, která by v případě běžného úředníka znamenala trestní stíhání. Přirovnal tento postup k údělům kolonie, která obdarovává mnohem bohatší země.

Korupce, volby a strach z odhalení

V souvislosti s politikou se rozhovor zaměřil na systémovou korupci. Kratochvíl vysvětlil, že lidé bývají před nástupem do funkcí zkorumpováni tak, aby nemohli měnit zásadní rozhodnutí. Výsledkem je vláda lidí s „pokřiveným charakterem“, která potlačuje inovace a iniciativu. Přirovnal to k britské nadvládě v Indii, která z kdysi nejbohatší země učinila jednu z nejchudších.

Velkou pozornost přitáhly i soudní spory, které inicioval Miroslav Sládek proti koalicím STAČILO! a SPD s cílem snížit jejich volební kvórum. Podle Kratochvíla jde o zoufalý pokus udržet se u moci prostřednictvím soudních precedentů poté, co selhaly pokusy o manipulaci voleb. Petr Bureš doplnil, že SPD si už pojistila „plán B“ v podobě nově registrované strany SPDTO – Strany příznivců demokracie a Tomia Okamury.

Rizika z Dněpropetrovska a apel na budoucnost

Velmi kriticky se Kratochvíl postavil k otevření detašovaného pracoviště českého velvyslanectví v Dněpropetrovsku, blízko bojové linie. Vidí v něm prostor pro poskytování víz nebo občanství lidem, kteří by jinak čelili vysokým trestům. Podle něj by tento krok znamenal zásadní snížení bezpečnosti České republiky, kterou přirovnal k situaci ve velkých britských městech.

Na závěr se však vrátil k pozitivnímu tónu a vyzdvihl sílu, kterou mu dala setkání s lidmi v Příčovech. Krásné a rozesmáté tváře mu dodaly víru, že český národ vždy najde cestu k přežití a růstu, aby opět rozkvetl jako nejkrásnější květina v evropské zahradě. Vyzval k vzájemné podpoře, úsměvům a vzájemné pomoci. Petr Bureš poděkoval divákům za podporu a vyzval je k odběru kanálu, aby společně dosáhli nejprve hranice 84 tisíc a následně i 100 tisíc odběratelů. Rozhovor zakončila píseň, která celé setkání symbolicky uzavřela.

Celý rozhovor ke shlédnutí na Petr Bureš