Repky
Bydlení: Sen nebo realita? Mladí bez šancí, ceny šplhají do nebes
Bydlení: Sen nebo realita? Mladí bez šancí, ceny šplhají do nebes
Bydlení je odjakživa základní životní potřebou – mít střechu nad hlavou je pro člověka nezbytné. Zatímco v minulosti se lidé často ptali, kdy dostanou byt, dnes se čím dál častěji ptají, zda ho vůbec někdy získají. Velká proměna v přístupu k bydlení nastala po roce 1989, kdy se z bydlení, vnímaného dříve jako právo, stalo zboží. Jaké jsou klíčové rozdíly mezi obdobím před a po této změně?
Bydlení v Československu před rokem 1989: Právo a přidělování
V období socialismu byly byty vlastněny státem, obcemi, podniky či bytovými družstvy. Trh s byty v podstatě neexistoval – byty se nekupovaly, ale přidělovaly. Nejčastěji to zajišťovaly podniky, které měly tzv. dispoziční právo. Ti, kteří na byt přes zaměstnavatele nedosáhli, se mohli obrátit na Národní výbor, avšak i tam bylo nutné počítat s dlouhými čekacími lhůtami, ve větších městech klidně až 10 let.
Klíčovou výhodou bylo, že bydlení bylo cenově dostupné. Nájemné bylo regulované a služby i energie dotované. Náklady na bydlení tak představovaly jen zlomek toho, co dnes, a rodiny si mohly dovolit samostatné bydlení. Bylo běžné, že i lidé kolem dvaceti let už měli vlastní byt.
Vedle státních bytů existovaly i družstevní byty – zájemce musel zaplatit členský podíl a často i odpracovat určitý počet hodin. Významnou roli hrála také svépomocná výstavba rodinných domů, podporovaná státními a podnikový půjčkami. Zvláštní postavení měla novomanželská půjčka – bezúročná a s možností odečtů za narozené děti. Podniky navíc motivovaly zaměstnance k setrvání dlouhodobými závazky výměnou za bydlení.
Bydlení mělo svá úskalí, zejména čekací doby a omezený výběr, ale bylo cenově dosažitelné.
Bydlení dnes: Zboží a krize dostupnosti
Dnešní situace je zcela odlišná. Byt si musíte koupit nebo pronajmout – pokud na to máte. Ceny nemovitostí raketově rostou. V Praze a dalších velkých městech není výjimkou milion korun za malý byt. Výrazně vzrostly i náklady na nájemné, které dnes často představuje více než polovinu čisté mzdy.
Mladá generace se tak často potýká s nemožností dosáhnout na hypotéku nebo platit tržní nájem. Výsledkem je, že mnoho mladých lidí bydlí s rodiči i po třicítce.
Hlavními aktéry na současném trhu jsou developeři. Ti staví především projekty, které přinesou zisk, což znamená, že cenově dostupné byty prakticky nevznikají. Stát do bytové výstavby přímo nezasahuje, jeho role se omezuje na různé formy podpory – dotace, příspěvky, zvýhodněné úvěry. Systémové řešení dostupnosti bydlení zatím chybí.
Vláda sice oznámila plán výstavby 2000 nájemních bytů pro učitele, zdravotníky a mladé rodiny, a obce mohou žádat o dotace a zvýhodněné úvěry. O podporu zatím zažádalo 92 projektů. Odborníci ale upozorňují, že v České republice ročně chybí desítky tisíc bytů, takže plán na 2000 bytů je spíše symbolickým začátkem než skutečným řešením.
Závěr: Více možností, méně jistot?
Bydlení za socialismu mělo své problémy, ale bylo dostupné. Dnes sice existuje více možností výběru, avšak pro mnoho lidí je bydlení finančně nedostupné. Výsledkem je méně jistot: kdo má štěstí, vlastní nemovitost; kdo ne, platí vysoký nájem nebo zůstává u rodičů.
Transformace bydlení ze základního práva na tržní zboží zásadně změnila realitu mnoha obyvatel České republiky. Dnes vyvstává klíčová otázka: Má být bydlení opět vnímáno jako právo, které by měl pomáhat zajišťovat stát, nebo jej ponecháme plně na trhu? Tato otázka volá po širší diskusi o systémových řešeních krize dostupnosti bydlení.
-
Kategorie
Reportáže -
Hity
31 krát
