Rozhovory & debaty
Debata na CNN Prima NEWS: střety Konečné, Hřiba, Šlachty a Macinky
Debata na CNN Prima NEWS přinesla ostré střety mezi Kateřinou Konečnou, Zdeňkem Hřibem, Robertem Šlachtou a Petrem Macinkou o budoucnost Česka.
Předvolební debata na CNN Prima NEWS odhalila nesmiřitelné rozdíly mezi Kateřinou Konečnou, Zdeňkem Hřibem, Robertem Šlachtou a Petrem Macinkou o budoucnosti Česka.
Předvolební debata a průzkumy STEM
V pořadu Speciál Partie Terezie Tománkové: 50 dní do voleb se ve druhé části u kulatého stolu sešli Zdeněk Hřib za Piráty, senátor Robert Šlachta z hnutí Přísaha, Petr Macinka za Motoristé sobě a Kateřina Konečná jako lídryně hnutí Stačilo!.
Debata se po úvodním představení aktuálních předvolebních průzkumů agentury STEM (Stačilo! 7 %, Piráti 9 %, Přísaha 2,5 %, Motoristé sobě 4,7 %) rychle proměnila v sérii konfliktních výměn názorů napříč klíčovými tématy české politiky.
Povolební koalice a vylučování spolupráce
Zdeněk Hřib jednoznačně deklaroval, že Piráti „nikdy nešli do vlády s extrémisty, s populisty, s těmi, kdo chtějí vystupovat z EU případně z NATO“. Explicitně tím vyloučil spolupráci s hnutími ANO, SPD, Stačilo! a Motoristé sobě. Dodal, že pro spolupráci se Spolu mají Piráti „naprosto jasné personální požadavky“, například „rezignaci pana Stanjury“ kvůli bitcoinové kauze.
Na to Kateřina Konečná ostře reagovala. Zdůraznila, že hnutí Stačilo! neusiluje o posty, ale o prosazení programu. „Pokud Stačilo! získá mandáty v Poslanecké sněmovně, Fialův gang už nikdy nebude vládnout,“ prohlásila. Připustila podporu menšinové vlády hnutí ANO, ovšem pouze za podmínky realizace jejich programu, zahrnujícího audit veřejných financí, uspořádání referenda (včetně referenda o setrvání v NATO či EU) a řešení sociálních otázek. Tento požadavek se střetl s názorem Karla Havlíčka z ANO, který referendum o NATO označil za nepřípustné. Konečná ale odmítla se tohoto požadavku vzdát.
Petr Macinka za Motoristy sobě prohlásil, že jejich účast v příští sněmovně znamená konec současné koalice a šanci na „skutečnou středopravicovou vládu“. Motoristé podle něj mají své priority, přes které „nepojede vlak“, včetně „trvalé výjimky z přijetí eura, zrušení inkluze a otevřeného střetu s Evropskou komisí kvůli emisním povolenkám ETS2“.
Robert Šlachta vyjádřil lítost nad tím, že jednání o koalici s Motoristy sobě ztroskotala na „nedůstojných podmínkách“. Macinka k tomu dodal, že Přísaze „dali šanci na to, aby její hlasy nepropadly“, ale rozhodli se jít sami.
Žaloby na volební koalice a financování stran
Robert Šlachta oznámil, že jeho hnutí podá žalobu na Piráty a Zelené kvůli jejich koalici, inspirován žalobou strany Volt proti Stačilo! a SPD.
Zdeněk Hřib to označil za „snahu některých konkrétních lidí se zviditelnit“. Podle něj je běžné mít na kandidátkách členy jiných stran či nestraníky a zákon to umožňuje.
Kateřina Konečná označila žalobu za „účelovou snahu o tom, aby vůbec voliči tušili, že něco jako Volt existuje“ a naznačila, že Volt je „tlak z Bruselu na to, jak nějakým způsobem ovlivnit nebo změnit volby v České republice“.
Hřib v reakci obvinil hnutí Stačilo! z napojení na miliardáře, když připomněl zprávy o dovolené lídra Sterčíka v Kostarice hrazené „nějakými miliardáři“. Konečná se proti tomu razantně ohradila a zdůraznila, že Piráti mají na volebním účtu peníze „ze státu od daňových poplatníků“ a využívají vozy pražského magistrátu k volební kampani.
Emisní povolenky ETS2 a spor o energetiku
Významnou část debaty zabrala otázka emisních povolenek ETS2 a celkově evropské klimatické politiky.
Petr Macinka zdůraznil, že je třeba prosadit „úplné vystoupení z tohoto systému“. Podle něj jsou pokuty za nezavedení ETS2 „nepoměrně nižší“ než náklady, které by jeho zavedení přineslo občanům – až 100 miliard korun ročně.
Zdeněk Hřib naopak hájil ETS2 jako „nevyhnutelný“ systém, který má zajistit, aby Česká republika „nefinancovala válku proti nám“ nákupem energií z Ruska. Kritizoval Andreje Babiše i Petra Fialu za schválení rámce ETS2, a dodal, že Konečná chybně obviňuje Piráty. Představil také návrh „energetického bonusu“ pro čtyřčlennou rodinu ve výši 9 000 korun ročně a možnost vypnutí spotřební daně z benzínu.
Kateřina Konečná se k ETS2 postavila velmi kriticky. „Nezbytně nutné, aby na Evropské radě seděl někdo, kdo… má koule a postavil se,“ prohlásila s odkazem na potřebu odmítnout slepé přijímání návrhů Evropské komise. Navrhla zastropování cen povolenek a zákaz spekulací na burzách, protože podle ní peníze míří od občanů k nadnárodnímu kapitálu. Vyjádřila naději, že ETS2 bude do roku 2030 odložena nebo zrušena, a kritizovala ministra Hladíka za tvrzení, že zrušení není možné.
Nejostřejší konflikt této části nastal, když Zdeněk Hřib obvinil Kateřinu Konečnou, že svým postojem financuje Rusko: „na rozdíl od paní Konečné nechci sypat ty peníze Rusku a financovat tu válku proti Evropě“.
Konečná reagovala rázně: „pokud se mě ptáte, jestli budu nakupovat třikrát tak drahý plyn z Ameriky a nebo třikrát levnější plyn z Ruska, tak já říkám, že ho velmi ráda budu nakupovat z Ruska, protože to znamená, že si nezničím ekonomiku, nezničím průmysl a další 2 miliony lidí nebudou žít na hranici chudoby“. Zároveň zdůraznila potřebu kombinace energetických zdrojů s primární podporou jádra.
Robert Šlachta podpořil „polský model“ odmítání ETS2 i za cenu sankcí a izolace, protože jde o ochranu národních zájmů. Kritizoval také klimatické fondy jako zbytečnou byrokracii.
Válka na Ukrajině a summit Trump–Putin
Závěr debaty patřil tématu války na Ukrajině a summitu Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem na Aljašce.
Robert Šlachta hodnotil setkání pozitivně, protože „se začalo jednat“, i když nikdo neočekával okamžité ukončení války. Podle něj je Evropa „opravdu odstavená“ a závislá na dialogu mezi Trumpem a Putinem.
Zdeněk Hřib summit označil za „ztracenou příležitost“ a dodal, že „Rusové vodí Trumpa za nos“, když se snaží korumpovat jeho okolí.
Kateřina Konečná naopak schůzku označila za „úspěch“, protože obě strany jednaly o „národních zájmech a jaderném odzbrojení“. Kritizovala „marginalizaci Evropy“ a podotkla, že Trump si k jednáním vybírá jen některé evropské lídry. „Evropa sama není schopná pokračovat ve válce na straně Ukrajiny“ a „téměř 70 % Ukrajinců dneska chce tu válku skončit,“ dodala. Kritizovala také evropské sankce, které podle ní Rusko spíše stmelily, a zopakovala, že Ukrajina nemůže být součástí NATO.
Petr Macinka setkání nehodnotil ani jako úspěch, ani jako neúspěch, ale jako „začátek“ dialogu mezi jadernými mocnostmi. Zmínil také „demonstraci síly“ ze strany USA, když Trump nechal Aljašku chránit stíhačkami F-22 Raptor a bombardéry, což podle něj bylo jasným signálem Putinovi.
Předvolební debata ukázala hluboké rozpory
Celá předvolební debata na CNN Prima NEWS odhalila hluboké a často nesmiřitelné rozdíly mezi politickými lídry. V otázkách zahraniční politiky, energetiky či evropské integrace se každý z nich důrazně držel své vize a neváhal jít do přímé konfrontace. Česká politická scéna tak před volbami působí rozdělenější než kdykoli dříve.
Celá debata ke shlédnutí na CNN Prima News
-
Kategorie
Rozhovory a debaty -
Hity
348 krát
