Rozhovory & debaty
Analýza Erika Besta: Rusko, Amerika a česká politika
Analýza Erika Besta odhaluje proměnu americké moci, falešnou válku na Ukrajině a politické dopady bitcoinové kauzy na českou scénu.
Summit na Aljašce a změna americké role ve světě
V pravidelných sobotních hovorech na YouTube kanálu Jany Bobošíkové Aby bylo jasno se tentokrát setkali moderátorka a americký novinář a analytik Erik Best, který žije v České republice od 90. let. Diskuse se soustředila především na rusko-americká jednání a takzvanou bitcoinovou kauzu. Erik Best, absolvent Georgetown University, zakladatel zpravodajství Flyat a vydavatel přehledu Final War, je známý svým sarkastickým, ale zároveň analytickým pohledem na globální politiku a propojení médií, moci a peněz.
Debata se otevřela u summitu Vladimira Putina a Donalda Trumpa na Aljašce. Schůzka byla oběma stranami označena za produktivní, přesto nepřinesla žádnou konkrétní dohodu o příměří na Ukrajině. Donald Trump zdůraznil, že žádná dohoda neexistuje, dokud nebude skutečně uzavřena, a přislíbil konzultace s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle Erika Besta šlo především o pokračování dlouhodobého trendu, kdy se Trump snaží změnit postavení Spojených států ve světě. USA, které byly po sto let nejsilnější a určovaly pravidla, čelí nyní finančním problémům a postupnému oslabování.
Best vysvětlil, že Trump veřejnost připravuje na tuto změnu prostřednictvím taktiky „Trump always chickens out“. V praxi to znamená, že oznámí radikální krok, čelí odporu a poté sice ustoupí, ale celkový směr, který nastolil, zůstává zachován. Podle Besta na podobné změně, i když méně přímočaře, pracoval i Joe Biden. Ten například v roce 2021 podepsal výkonný příkaz, který označoval Rusko za hrozbu pro americký stát.
Analýza Erika Besta k OSN a symbolice Aljašky
Významným bodem debaty byla informace, že Rada bezpečnosti OSN poprvé schválila dohodu mezi Spojenými státy a Ruskem o míru na Ukrajině. Best to označil za důkaz, že světový řád navzdory krizi stále funguje, a zároveň připomněl, že jde jen o první krok v dlouhém procesu.
Zajímavým momentem byly také historické odkazy, které na tiskové konferenci zmínili Putin i Trump. Putin připomněl trasu Lend-Lease z druhé světové války přes Aljašku a vyjádřil vděčnost za péči o hřbitov sovětských pilotů. Best však tyto výroky bagatelizoval jako prázdná slova a zdůraznil jiný význam Aljašky. Připomněl americký nákup Aljašky od Ruska v roce 1867 za sedm milionů dolarů, který považuje za největší expanzi USA po občanské válce. Tento krok přinesl Americe obrovské bohatství v podobě ropy, plynu či dřeva a pomohl jí upevnit pozici velmoci. V současné době se podle něj právě Aljaška stává místem, kde se obě mocnosti symbolicky snaží vyrovnat své vztahy.
Když Trump zmínil ruské vměšování do amerických voleb, Best to interpretoval jako osobní motivaci, která souvisí s Trumpovým tvrzením o „ukradených volbách“.
Čeští politici a pasti Bidenovy administrativy
Čeští politici, včetně Petra Koláře, Víta Rakušana a Miroslavy Němcové, summit ostře kritizovali a označili Putina za vítěze. Erik Best tento pohled odmítl s tím, že čeští politici spadli do pasti Bidenovy administrativy, když uvěřili, že Spojené státy skutečně chtějí válku na Ukrajině vyhrát.
Podle Besta se jedná o „falešnou válku“, kterou USA svým způsobem vyvolaly jako proxy konflikt s Ruskem, ale od počátku ji nechtěly vyhrát, aby nedošlo k riskantní jaderné eskalaci. Podobně ani Rusko nemá zájem na rychlém vítězství, protože jeho strategií je válku prodlužovat a postupně měnit světové uspořádání.
Národní zájmy a oslabování Ameriky
Erik Best v rozhovoru podrobně rozebral národní zájmy obou stran. Podle něj zájmem Spojených států je vědomé vyčerpávání vlastní ekonomiky a vyvolávání neúspěšných válek, aby došlo k vynuceným změnám ve státě přetíženém obrovskými dluhy. Best připomněl, že tento přístup je součástí širší strategie, kterou popisuje například dokument Projekt 2025.
Směřuje k tomu, aby USA soustředily své síly na vlastní hemisféru a nechaly jiné mocnosti rozdělit zbytek světa. V tomto novém rozdělení bude mít Rusko svou sféru vlivu, Čína také svou a Evropa podle Besta „bude mít smůlu“.
Zájmem Ruska je naopak zatížit Ameriku válkou, která finančně oslabuje Západ, a protahovat konflikt bez snahy o rychlé vítězství. Best zdůraznil, že západní představa o ruské finanční slabosti je mylná a že větší problémy čekají spíše západní země.
Evropa mezi absurditou a bezmocí
Evropa se podle Erika Besta nachází někde mezi a v celém konfliktu hraje jen vedlejší roli. Kritizoval zejména německou zelenou politiku, která by mohla vést k absurdní situaci, kdy Evropa bude kupovat ocel z Ruska, aby z ní vyráběla tanky proti Rusku. Takový přístup je podle něj dlouhodobě neudržitelný.
Na rozdíl od mnoha evropských politiků, kteří summit na Aljašce označili za vítězství Putina a prohru Západu, Best zdůraznil, že šlo pouze o jeden krok v delším procesu, jehož smysl zatím není možné plně vyhodnotit.
Sankce, cla a nejistá budoucnost Ukrajiny
Best v debatě nastínil i budoucí scénáře. Přestože Trump hovořil o sankcích proti Rusku, Best pochybuje, že k nim skutečně dojde. Připomněl však hrozbu až pětisetprocentních cel na státy obchodující s Ruskem v komoditách, jako je energetika či uran, což by mohlo zasáhnout i Českou republiku prostřednictvím dovozu uranu pro jaderné elektrárny.
Pokud jde o Ukrajinu, Best projevil značný skepticismus. Podle neoficiálních informací má CIA zájem odstavit prezidenta Zelenského, zatímco Putin údajně nechce jednat s žádným ukrajinským prezidentem. Situaci označil za „komedii“ a vyslovil obavy, zda Ukrajina vůbec po válce přežije v současné podobě. Českým politikům vytkl, že trvají na nesplnitelných podmínkách, což podle něj zvyšuje riziko ještě horšího výsledku.
Analýza Erika Besta k české politice
Rozhovor se stočil i k české politice a dopadu mezinárodních událostí na nadcházející volby. Podle Besta by mohla situace posílit opozici, která prosazuje ukončení války. Nevyloučil ani možnost, že prezident bude ochotnější akceptovat koalici, kterou by dříve odmítl.
Ostře kritizoval vládní koalici za návrh výdajů na zbrojení ve výši pěti procent HDP. Vysvětlil, že Evropa bojuje pouze nepřímo a nesnaží se válku vyhrát, zatímco zelená politika ničí průmysl. Best upozornil, že někteří politici mohou situaci zneužívat pro vlastní prospěch.
Připomněl i kontrast mezi českým muničním projektem, který slibuje 1,8 milionu nábojů ročně, a Severní Koreou, která dokázala Ukrajině dodat 12 milionů nábojů. Českým politikům vyčetl, že tato čísla buď ignorují, nebo je vydávají za úspěch. Na otázku, kam se v tomto geopolitickém boji poděla humanita, odpověděl sarkasticky, že lidský život na této úrovni nemá velkou hodnotu, zejména pro politiky, kteří o situaci na Ukrajině nemluví pravdu.
Bitcoinová kauza jako politická zbraň
Významnou část rozhovoru zabrala bitcoinová kauza spojená se zadržením pana Jiřikovského. Best označil tuto akci za politickou a načasovanou tak, aby před volbami zasáhla ODS a zejména hnutí STAN. Podle něj nebylo nutné dramatické zatýkání a klíčové bude, zda budou následovat další obvinění.
Best se pozastavil nad rolí americké FBI, která sledovala trh Nucleus Market přes deset let, a nad otázkou, jak se informace dostaly k českým úřadům. Zásadním ukazatelem je podle něj výše zabavených prostředků. Pokud by šlo jen o malou část z odhadovaných 12 až 14 miliard korun v bitcoinech, svědčilo by to o mezinárodní hře, do níž Česká republika není plně zasvěcena. Best spekuloval, že obavy Jiřikovského nebyly z české policie, ale z jiných aktérů, kteří by mohli mít na tyto prostředky nárok. Celou kauzu proto označil za vážný problém pro vládní koalici, přičemž největší rizika podle něj hrozí hnutí STAN.
Férovost voleb a nástroje moci
Na závěr rozhovoru se moderátorka zeptala, zda lze za daných okolností očekávat férové volby v České republice. Erik Best připustil, že současná mocenská garnitura má k dispozici nástroje, které by mohly ovlivnit volební proces – například paragraf 318a o činnosti pro cizí moc. Tyto mechanismy by mohly být využity pod záminkou „záchrany demokracie“.
Přesto vyjádřil přesvědčení, že poměry se změnily a vítězství opozice bude natolik výrazné, že jakákoli manipulace by byla příliš okatá. Obavy z ovlivňování voleb sice považuje za oprávněné, ale osobně věří, že volby nakonec proběhnou bez zásadních machinací. Podle něj půjde o tvrdý a nečistý boj, ale nakonec „ošklivě férový“.
Celý rozhovor ke shlédnutí na Aby bylo jasno
-
Kategorie
Rozhovory a debaty -
Hity
214 krát
