Když ministryně Decroix oznámila konec Davida Uhlíře ve funkci koordinátora bitcoinové kauzy, zdůvodnila to tím, že jeho práce je u konce a že slibovaná zpráva nevznikne. Prý by jen duplikovala jiné výstupy. Tuto informaci zopakovala na tiskové konferenci a v médiích. Jenže po několika dnech obrátila. V reakci na tlak veřejnosti a rostoucí kritiku uvedla, že zpráva nakonec zpracována bude – a to samým Uhlířem, který byl předtím odeslán na dovolenou.

Takové otočky se v české politice nepřekvapivě označují za „strategickou flexibilitu“. Ve skutečnosti jde o klasický příklad zmateného řízení krizové komunikace: co se nehodí, to se nejdřív popře, a až poté – pod tlakem okolností – připustí.

Úkol naplněn. Výsledky žádné.

Podle Decroix Uhlíř „splnil zadání“. Problém je, že nikdo přesně neví, co tím bylo míněno. Ani poslanci, kteří se bitcoinovou kauzou zabývali ve sněmovních výborech, nebyli informováni o výstupech jeho práce. Senátorka Marvanová uvedla, že ještě v den jeho odvolání ho ministryně prezentovala jako aktivního koordinátora.

Původní zadání znělo jasně: prověřit, zda stát postupoval při přijetí bitcoinového daru od zločince Tomáše Jiřikovského v souladu se zákonem a etickými standardy. Uhlíř měl podat zprávu do konce srpna, upozornit na pochybení a navrhnout systémová opatření. K tomu ale nedošlo. A že práce byla údajně dokončena – to víme jen od samotné ministryně, nikoliv z výstupů, které by obstály před veřejností.

Nepříjemná zjištění a ticho na odchodnou

Důvod náhlého konce Uhlířova angažmá začal být zřejmý, když se ukázalo, co chtěl do zprávy napsat. Podle Seznam Zpráv měl označit darovací smlouvu s Jiřikovským za neplatnou. Bitcoiny, které stát obdržel, totiž mohly pocházet z trestné činnosti. A co je horší – stát je stihl prodat nic netušícím investorům, kteří teď hrozí žalobami.

Představa, že Česká republika legálně prodala ukradené kryptoměny, je nejen právně výbušná, ale i fatálně kompromitující pro obraz celé vlády. Ministryně místo řešení zvolila cestu mlžení. Odmítla, že by právě tato zjištění stála za Uhlířovým odchodem – přestože načasování i veřejné výpovědi naznačují pravý opak.

Čtěte také

Bitcoinová aféra Blažka: Ohrozí vládu Petra Fialy skandál s miliardou?

Bitcoinová aféra: Opozice žádá demisi vlády, audit do srpna

Politické škody za 320 tisíc

Za necelý měsíc práce měl Uhlíř inkasovat 320 tisíc korun. Ministryně později tvrdila, že částka bude snížena. Ale podstata problému nezmizela. Veřejnost nezískala žádný relevantní výstup, a přesto se platilo – z veřejných prostředků. Jako kdyby už samotná účast ve frašce byla odměnou.

Ministryně vše hájí tvrzením, že resort pod jeho vedením „nastavil procesy“ a že teď už zvládne situaci vlastními silami. Žádný audit, žádné doporučení, žádné konkrétní odpovědnosti – jen „nastavení“.

Bitcoinová kauza jako zrcadlo mocenské arogance

Politici napříč spektrem – od ANO po STAN – se shodli, že kroky ministryně jsou „neuvěřitelné“ a „nestandardní“. Mluví se o zametání stop, vypouštění kouřových clon a zneužívání moci k tomu, aby veřejnost zůstala v nevědomosti. Koordinátor, který měl objasnit pravdu, byl odvolán v momentě, kdy se k ní začal přibližovat. A vláda předstírá, že je všechno v pořádku.

Podle Jindřicha Rajchla (PRO) je situace naprosto transparentní – ale pouze v tom, že je jasně vidět, jak moc se chce vše zamést pod koberec. Petra Rédová to shrnula ještě přesněji: „Zprávu možná pošle z dovolené. Možná z blockchainu. Kdo ví?“

Zpráva o spravedlnosti, která nebyla – a bude jen proto, že musí

Závěrem: Eva Decroix je politička, která „odvolala, co odvolala, a slíbila, co už jednou zrušila“. Její působení v bitcoinové kauze je přesným opakem transparentnosti, kterou slibovala. Místo zprávy jsme dostali výmluvy. Místo odpovědí jen fráze. A místo spravedlnosti mlčení.

Co si z toho odnese veřejnost? Možná jen hořkou zkušenost, že v české politice platí zvláštní pravidlo: čím vážnější podezření, tím tišší konec.