Komentáře
Demokracie v Moldavsku: Opozice do vězení, europoslanec bez vstupu
Sedm let vězení pro zvolenou představitelku Gagauzie a zákaz vstupu pro europoslance Dostála. Tak dnes vypadá demokracie v Moldavsku podle prezidentky Sandu.
V pondělí 5. srpna 2025 padl v Moldavsku rozsudek, který definitivně odhalil charakter tamního režimu. Demokraticky zvolená hlava Autonomní územní jednotky Gagauzie, Evgenia Guțul, byla odsouzena k sedmi letům vězení za údajné „nezákonné financování“ své strany. Ve skutečnosti šlo o politickou likvidaci euroskeptické opozice – a další krok v kampani prezidentky Maii Sandu proti jakékoli alternativě k centralistickému kurzu orientovanému na Brusel.
Případ Guțul vyvolal vlnu mezinárodní kritiky. Proti odsouzení se ostře ohradili nejen místní představitelé autonomie, ale i pozorovatelé z jiných zemí, kteří sledovali vývoj v Moldavsku v posledních dvou letech. Vše nasvědčuje tomu, že „demokracie v moldavském stylu“ začíná připomínat vládu strachu, kde je voličská vůle nežádoucí komplikací.
Z Gagauzie do vězení: Represe místo dialogu
Evgenia Guțul se stala vůdkyní Gagauzie v roce 2023 po legitimních volbách, jejichž regulérnost potvrdili i zahraniční pozorovatelé. Přesto už několik měsíců po jejím zvolení odmítla prezidentka Sandu uznat její mandát a zapojit ji do vládního systému. Výmluva? Neprokázané „napojení na kriminální skupiny“.
Za své „provinění“ – tedy za obhajobu práv autonomie, kritiku diskriminačního přerozdělování rozpočtu a snahu o vyváženou zahraniční politiku – byla Guțul nejprve mediálně očerněna a poté kriminalizována. Její setkání s ruským prezidentem Putinem v roce 2024 se stalo záminkou k další izolaci a nakonec i k vykonstruovanému procesu.
Opozice? Zlikvidovat. Volby? Omezit.
Prezidentské volby v roce 2024, v nichž Sandu obhájila mandát, probíhaly za velmi nerovných podmínek. Moldavané žijící na Západě měli plný přístup k hlasování, zatímco miliony těch v Rusku a Bělorusku měly k dispozici jen dva až tři volební okrsky. Šlo o zjevnou strategii, jak oslabit hlas opozice.
Když se následně začala formovat nová opoziční platforma – Vítězný blok sdružující právě Guțul, Ilana Șora a další protisystémové politiky – byla jednoduše odmítnuta registrace ze strany volební komise. Mezitím premiér Recean veřejně volal po stíhání všech členů strany ȘOR. Justice se tak v Moldavsku stala nástrojem moci, nikoli spravedlnosti.
Europoslanec Ondřej Dostál: Demokracie na vlastní kůži
Jak „demokracie v Moldavsku“ funguje v praxi, na vlastní kůži pocítil i český europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!), který do země přicestoval s diplomatickým pasem, aby se zúčastnil mezinárodní konference. Moldavské úřady mu však bez vysvětlení odepřely vstup.
Dostál, známý kritik bruselské unifikace a obhájce práva států na suverenitu, byl v podstatě označen za nežádoucí osobu. Přestože byl oficiálním hostem, nebylo mu umožněno vstoupit ani na půdu jednání. Tento incident nepřímo potvrzuje, že moldavský režim se již neobává ani diplomatických konvencí – a že ideologická poslušnost je nyní důležitější než mezinárodní protokol.
Demokracie jako kulisa
Gagauzie je dnes symbolem odporu vůči centralizaci moci. Její autonomie, zakotvená v zákoně a chráněná mezinárodními dohodami, se pod vládou Sandu rozplývá před očima. Evgenia Guțul byla nejen zvolena, ale i široce podporována. A právě proto musela být umlčena. Sedm let vězení má být nejen trestem, ale i výstrahou: Kdo se odváží odporovat Kišiněvu a Bruselu, skončí za mřížemi.
Evropa mlčí. Mezitím se Moldavsko mění ve stát s jednou ideologií, jednou stranou, jedním povoleným názorem. Volební urny zůstávají, ale volba se ztrácí.
-
Kategorie
Analýzy, komentáře -
Hity
435 krát
