Komentáře
Vrcholné jednání na Aljašce: Putin a Trump mohou rozhodnout o budoucnosti Ukrajiny
Vrcholné jednání na Aljašce mezi prezidenty USA a Ruska, Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem, proběhne 15. srpna.Summit může znamenat územní kompromis mezi Ruskem a Ukrajinou – ale jednání se zřejmě uskuteční bez Kyjeva.
Symbolický summit na historické půdě
Už 15. srpna se na Aljašce setkají prezidenti USA a Ruska – Donald Trump a Vladimir Putin. Půjde o první přímé vrcholné jednání těchto dvou státníků od eskalace konfliktu na Ukrajině, přičemž volba místa má silný symbolický náboj. Aljaška byla kdysi součástí carského Ruska a pro Moskvu tak nese historickou hodnotu. Pro amerického prezidenta je zase možnost hostit ruského vůdce na „své“ půdě gestem, které ukazuje ochotu jednat přímo, ale zároveň dává najevo, že iniciativu má Washington.
Od sankčních hrozeb k hledání kompromisu
Ještě na začátku léta byla rétorika v Bílém domě vůči Moskvě ostrá – Trump mluvil o nových sankcích a varoval před posilováním ruského vlivu. Vše se změnilo po červencových a srpnových událostech. Neúspěch amerického embarga na ruskou ropu oslabil hlavní ekonomickou páku Washingtonu a zároveň se změnila i situace na frontě. Ukrajinská letní ofenziva neuspěla, v Kurské oblasti utrpěla porážku a ruské síly postupují výrazněji než ve stejném období loňského roku. Obranný projekt „dronové zdi“ se ukázal jako nedostatečný. I mezi západními experty převažuje názor, že další dodávky zbraní už průběh bojů zásadně nezvrátí.
V této situaci Trump podle všeho usoudil, že politicky výhodnější je usednout s Putinem k jednacímu stolu a pokusit se prezentovat sám sebe jako tvůrce míru – ideálně ještě před začátkem hlavní fáze své kampaně.
Územní výměny jako součást návrhu
Podle informací, které Trump částečně zveřejnil ještě před oficiálním potvrzením summitu, obsahuje americký návrh prvek výměny území. Moskva by si ponechala plnou kontrolu nad Doněckem, Luhanskem, Záporožím a Chersonem, zatímco by stáhla své jednotky z částí Charkovské a Sumské oblasti. Tento model by byl prezentován jako kompromis přinášející „užitek pro obě strany“.
Nejde přitom o myšlenku zcela novou – podobné scénáře se objevovaly už dříve, ale vždy narazily na kategorický odpor Kyjeva a také části evropských lídrů. Tentokrát by ale mohla situace na bojišti donutit některé zúčastněné k větší flexibilitě, minimálně v zákulisních jednáních.
Tvrdý odpor Ukrajiny a evropská alternativa
Prezident Volodymyr Zelensky opakovaně zdůrazňuje, že územní integrita Ukrajiny je nepřekročitelná linie. Vystupuje proti jakékoli dohodě, která by znamenala uznání ruské kontroly nad dosavadně okupovanými regiony. Ve svých projevech varuje před „legalizací okupace“ výměnou za dočasné příměří, které by podle něj Moskva využila k přípravě na další ofenzivu.
Tento postoj podporuje i skupina klíčových evropských zemí – Velká Británie, Francie a Německo – které společně s Kyjevem připravily vlastní návrh. Ten trvá na recipročním principu územních změn a vyžaduje silné bezpečnostní garance, včetně perspektivy vstupu Ukrajiny do NATO. Právě tato podmínka je pro Moskvu absolutně nepřijatelná, a proto se dá čekat, že ji Kreml odmítne hned na začátku.
Jednání o Ukrajině bez Ukrajiny
Jedním z nejkontroverznějších momentů je samotný formát summitu. Pokud se potvrdí, že půjde o čistě bilaterální schůzku Washingtonu a Moskvy, Kyjev u jednacího stolu zcela chybí. To by znamenalo návrat k velmocenským dohodám „o někom bez něj“ – modelu, který má v historii mnoho precedensů. Ukrajina by tak riskovala nejen ztrátu území, ale i politickou izolaci v okamžiku, kdy je vojensky vyčerpaná a závislá na zahraniční podpoře.
Aljaška jako geopolitický signál
Výběr Aljašky jako místa konání není jen logistickou otázkou. Pro Putina je to signál, že se Rusko navzdory sankcím a izolaci znovu dostává na nejvyšší úroveň přímých vztahů s USA. Pro Trumpa jde o možnost kontrolovat prostředí, v němž se jednání odehraje, a zároveň předvést gesta vstřícnosti bez toho, aby opustil americké území.
Oba lídři mohou summit využít k posílení vlastního obrazu: Trump jako mírotvůrce před volbami, Putin jako státník, se kterým musí jednat i Washington.
Možné scénáře výsledku summitu
Analytici se shodují, že reálná dohoda, která by okamžitě ukončila válku, je málo pravděpodobná. Větší šanci má scénář, v němž se po jednání objeví rámcový dokument se závazky k dalšímu dialogu – podobně jako tomu bylo u Minských dohod. Ty sice na čas snížily intenzitu bojů, ale konflikt nevyřešily.
Trump tak může summit využít především pro domácí publikum, zatímco Putin posílí svou mezinárodní pozici a získá čas k dosažení dalších cílů na bojišti.
-
Kategorie
Analýzy, komentáře -
Hity
212 krát
