Pořad Divoká karta na CNN Prima NEWS dal prostor mladým kandidátům do Sněmovny. Diskutovali o bytové krizi, volebním právu od 16 let, Chat Controlu i referendech o EU a NATO.

 

Pořad Divoká karta, vysílaný 29. srpna na CNN Prima NEWS, otevřel prostor méně známým kandidátům do Poslanecké sněmovny, aby prezentovali své postoje k zásadním otázkám současnosti. Cílem pořadu, který poběží dvakrát týdně až do voleb, je přiblížit politiku mladým lidem, rozebírat dopady evropských regulací na soukromí občanů a diskutovat o možnostech častějšího rozhodování prostřednictvím referend.

Hosty tohoto dílu byli čtyři kandidáti mladší třiceti let: Kristián Sušer z Pirátů, předseda Mladého pirátstva a trojka kandidátky v Jihočeském kraji, Matěj Gregor z Motoristů, předseda Generace motora a dvojka v Moravskoslezském kraji, David Žofka z Přísahy, asistent europoslankyně a dvojka ve Středočeském kraji, a Vítek Prokop z hnutí Stačilo!, student a lídr kandidátky v Plzeňském kraji. Jejich věk korespondoval s úvodním tématem pořadu, tedy se zájmem mladé generace o politiku, který podle statistik roste, ale stále zaostává za průměrem.

---

Zájem mladých o politiku a bytová krize

Diskuze začala otázkou, jak posílit rostoucí zájem mladých o politiku. Vítek Prokop z hnutí Stačilo! upozornil, že generace do třiceti let se začíná zajímat více kvůli socioekonomické krizi, která výrazně ovlivňuje jejich životy. Klíčové je podle něj dát mladým prostor na kandidátkách, tak jak to udělalo hnutí Stačilo!, a současně řešit problémy, jež zasahují jejich každodennost. Za největší překážku považuje bytovou krizi, která mladým lidem brání zakládat rodiny a přispívá k tomu, že země zažívá nejnižší porodnost od dob Marie Terezie.

Matěj Gregor z Motoristů zdůraznil význam programu a práce v terénu. Sociální sítě podle něj usnadňují kontakt s voliči, ale nenahradí osobní setkávání. Kritizoval politickou minulost, kdy poslanci bývali pro veřejnost nedosažitelní, a poukázal na nutnost větší otevřenosti. Upozornil, že není správné, aby Poslanecká sněmovna byla složená jen z lidí pod třicet let, ale podstatné je dát prostor těm, kteří rozumí mladým.

Kristián Sušer z Pirátů souhlasil, že sociální sítě jsou důležité, ale ne primární. Mladí lidé se podle něj nenechají ovlivnit pouze zábavou na TikToku, důležitější je, aby měli volitelná místa na kandidátkách a možnost podílet se na programové práci. Piráti podle něj nabízejí reálná řešení bytové krize a dalších palčivých problémů. Připomněl, že díky jejich iniciativám vzniklo 5 000 bytů a připravují se projekty na dalších 5 000, i přes odpor ministra Stanjury k dalším investicím. Kromě bydlení zdůraznil také potřebu řešit vysoké životní náklady a klesající kupní sílu mezd, přičemž Piráti prosazují zvýšení slev na dítě a poplatníka a hledají zdroje v osekání daňových úlev pro miliardáře nebo v regulaci konopí.

David Žofka z Přísahy vyjádřil pochybnosti o tom, zda Piráti v otázce bydlení skutečně uspěli, když byli součástí vládní koalice. Připomněl, že dostupnost bydlení je pro mladé stále palčivým problémem. Přísaha proto ve svém programu, který představí 31. srpna, navrhne vyčlenění státních pozemků pro výstavbu, podporu obcí při nájemní výstavbě a nízkoúročené půjčky pro mladé rodiny.

---

Divoká karta a volební právo od 16 let

Dalším tématem pořadu Divoká karta bylo volební právo od šestnácti let, které prosazuje hnutí STAN. Kristián Sušer z Pirátů tento návrh podpořil. Argumentoval tím, že lidé ve věku šestnácti let mohou pracovat, odvádět daně a nesou právní odpovědnost, proto by měli mít i možnost ovlivňovat politiku. Připustil však, že zkušenosti z Rakouska neukazují na zásadní zvýšení volební účasti. Jako kompromisní řešení navrhl, aby se volební právo od 16 let zavedlo nejprve v komunálních volbách nebo volbách do Evropského parlamentu.

Vítek Prokop z hnutí Stačilo! se k návrhu postavil kriticky. Podle něj člověk potřebuje životní zkušenosti, které se promítají do politických názorů, například zkušenost s placením nájmu, energií nebo brigádou. Návrh STAN označil za laciné gesto s cílem získat podporu mladých voličů a připomněl, že maturita v 18 letech je skutečnou zkouškou dospělosti.

Podobně reagoval Matěj Gregor z Motoristů, který návrh přirovnal k zavedení korespondenční volby a označil ho za nesmyslný. Jako bývalý učitel střední školy je přesvědčen, že šestnáctiletí by k volbám nechodili, protože jejich životní prioritou je škola, sport a osobní rozvoj. Připomněl také, že volební účast je u mladších věkových kategorií dlouhodobě nižší.

David Žofka z Přísahy označil hranici osmnácti let za rozumnou, neboť je spojená s dalšími právy a povinnostmi, jako je možnost řídit auto či pít alkohol. Přestože se sám začal o politiku zajímat už dříve, snížení věkové hranice by nepodpořil.

---

Chat Control a otázka soukromí

Dalším klíčovým tématem pořadu Divoká karta bylo nařízení Evropské unie známé jako Chat Control, které by poskytovatelům služeb ukládalo povinnost monitorovat komunikaci uživatelů. Všichni hosté se proti návrhu jednoznačně postavili.

David Žofka z Přísahy označil Chat Control za bruselské šmírování, které by znamenalo, že každý občan je automaticky podezřelý. Podle něj je nepřípustné, aby Brusel nahlížel do konverzací a fotografií občanů. Připomněl, že Přísaha proti návrhu bojuje prostřednictvím online petice a doufá, že nová vláda jej nepodpoří, na rozdíl od ministra Rakušana, který se dříve pro přijetí vyslovil.

Kristián Sušer z Pirátů připustil, že ochrana dětí je legitimní cíl, ale zavádění plošného sledování považuje za nepřijatelné a ostudné. Připomněl, že právě Piráti proti návrhu dlouhodobě vystupují a že europoslankyně Markéta Gregorová zastává pozici stínové zpravodajky.

Vítek Prokop z hnutí Stačilo! návrh označil za totalitní praktiky, připomněl americkou agenturu NSA a vyjádřil nepochopení nad tím, že o takových opatřeních evropští politici vůbec uvažují. Podle něj v roce 2021 návrh podpořili všichni vládní europoslanci i poslanci hnutí ANO, což dokládá touhu vlád mít možnost nahlížet do soukromí občanů.

Matěj Gregor z Motoristů Chat Control přirovnal k praktikám StB a KGB a vyjádřil znechucení nad tím, že vláda Petra Fialy, která návrh dříve podporovala, nyní obrátila. Podle něj je to další důkaz, že Evropské unii nelze odevzdávat právo veta ani posilovat její pravomoci.

---

Referenda a přímá demokracie

Diskuze se následně přesunula k otázce referend. Česká republika má zkušenost pouze s jedním celostátním referendem o vstupu do EU v roce 2003 a obecný zákon o všeobecném referendu stále chybí. Vítek Prokop z hnutí Stačilo! zdůraznil, že zákon o referendu je součástí ústavního rámce a měl by být konečně přijat. Podle něj by limit 150 tisíc podpisů pro vyvolání referenda mohl být příliš vysoký a navrhl snížit jej na 100 tisíc nebo ještě méně, podobně jako ve Švýcarsku. Argumentoval, že odmítání referenda je odmítáním demokracie, protože odpůrci se bojí názoru obyčejných lidí.

Kristián Sušer z Pirátů připomněl, že jeho strana referenda dlouhodobě podporuje, ovšem s výjimkou rozhodování o mezinárodních smlouvách a změnách ústavy. Varoval před nebezpečím extremismu a připomněl příklad Brexitu, který podle něj vedl k ekonomické krizi. Zdůraznil, že žijeme v zastupitelské demokracii, kde mají volení zástupci povinnost se komplexním tématům věnovat detailně.

David Žofka z Přísahy se vyslovil pro posílení obecních a krajských referend, celostátní referendum zatím nepovažuje za nezbytné a navrhl vyšší limit podpisů, například 250 až 300 tisíc. Matěj Gregor z Motoristů podpořil referenda v národních otázkách, jako byla Lisabonská smlouva nebo přímá volba prezidenta, ale varoval před jejich přílišnou četností. Obecní referenda například o výstavbě označil za smysluplná, avšak varoval, že lidé dnes přijímají informace v roztříštěné podobě a mediální zkratky mohou hlasování zkreslit.

---

Divoká karta o vystoupení z NATO a EU

Debata o referendech se přirozeně stočila k otázce, zda by se mělo hlasovat o vystoupení z NATO nebo z Evropské unie. Vítek Prokop z hnutí Stačilo! označil tuto diskuzi za bezpečnou a připomněl příklad Rakouska, které si udržuje neutralitu a přesto je bezpečnou zemí. Kritizoval Evropskou unii za to, že se za posledních dvacet let změnila k horšímu. Uvedl příklad Chat Controlu a emisních povolenek, které mohou dramaticky zvýšit náklady domácností. Dodal, že občané mají právo rozhodovat o členství v mezinárodních organizacích a že by přivítal možnost neutrality.

Kristián Sušer z Pirátů se proti možnosti referenda o vystoupení z NATO postavil, zvlášť v době války na Ukrajině a nejisté americké podpory v případě návratu Donalda Trumpa k moci. Podle něj je členství v EU i NATO pro Českou republiku klíčové a Piráti podporují i předávání části rozhodovacích pravomocí na evropskou úroveň, aby Unie dokázala lépe obstát v globální konkurenci.

Matěj Gregor z Motoristů zdůraznil, že stát se musí řídit sám, proto nesouhlasí s předáváním kompetencí do Bruselu. S členstvím v NATO problém nemá, protože podle něj neomezuje svobodu členských států. Naopak Evropskou unii označil za instituci, která zasahuje do vnitřních záležitostí a je příkladem omezování národní suverenity. Kritizoval rovněž stav české armády a investice do stíhaček místo posílení obrany. Vyjádřil se proti přijetí eura, které podle něj připravuje Česko o vlastní fiskální politiku. Připomněl, že Polsko, které euro nepřijalo, patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky v Evropě.

Kristián Sušer naopak oponoval, že přijetí eura by bylo výhodné pro podnikatele a firmy díky eliminaci kurzovních rozdílů a zvýšení konkurenceschopnosti. Tvrdil, že delegování pravomocí neznamená ztrátu suverenity, ale posílení pozice v rámci globální ekonomiky.

David Žofka z Přísahy zdůraznil, že Česká republika se musí spolehnout především sama na sebe, bez spoléhání na Ameriku, Rusko nebo Brusel. Klíčové je pro něj budování silné ekonomiky, průmyslu a bezpečnosti, přičemž zakázky by měly směřovat českým firmám. Posilování pravomocí Evropské unie proto podle něj nepřipadá v úvahu.

Vítek Prokop z hnutí Stačilo! také odmítl navyšování pravomocí Bruselu. Evropský parlament označil za funkční žvanírnu bez skutečné zákonodárné moci a potvrdil, že by v referendu hlasoval pro vystoupení z EU. Přijetí eura považuje za nevýhodné, protože by svazovalo Českou republiku s ekonomicky slabšími státy a odebralo možnost vlastní fiskální politiky. Kritizoval také obchodní dohodu, kterou předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uzavřela s Donaldem Trumpem, a varoval před dopady na kvalitu českých potravin a výrobků.

---

Závěr debaty

Na závěr pořadu Divoká karta poděkovali všichni hosté divákům za pozornost i za možnost diskutovat o zásadních tématech, která budou v nadcházejících volbách hrát významnou roli. Diskuze ukázala, že mladí kandidáti přinášejí do politiky nejen nové tváře, ale také nové akcenty v debatě o bytové krizi, volebním právu, ochraně soukromí či referendech o budoucnosti České republiky v Evropské unii a NATO.

Celý pořad ke zhlédnutí na CNN Prima News