Zprávy
Drony v Polsku: Pochybnosti o útoku a napětí mezi NATO a Ruskem
Drony v Polsku narušily vzdušný prostor a vyvolaly napětí mezi NATO a Ruskem. Experti zpochybňují jejich původ, politici mluví o agresi a obavy z eskalace sílí.
Noc na středu 10. září 2025 se do historie polské bezpečnostní politiky zapíše jako mimořádně napjatá. Polské ozbrojené síly, podporované spojenci z NATO, čelily roji bezpilotních letounů, které narušily vzdušný prostor země. Podle oficiálních zpráv se jednalo o ruské drony typu Šáhid, jichž mohlo být až devatenáct. Některé z nich dopadly na polské území, například ve vesnici Wyryki, kde byl poškozen obytný dům. Incident se obešel bez lidských obětí, přesto vyvolal politické i vojenské otřesy, které stále rezonují nejen v Polsku, ale i v celé Evropě.
Aktivace článku 4 a bezprecedentní reakce NATO
Premiér Donald Tusk označil přelet dronů za „bezprecedentní narušení suverenity Polska“ a poprvé od začátku války na Ukrajině sáhl po aktivaci článku 4 Severoatlantické smlouvy. To znamenalo svolání konzultací členských států NATO. Do obrany se kromě polských sil zapojily i nizozemské stíhačky F-35, německé systémy Patriot a italské letouny včasného varování AWACS. Generální tajemník NATO Mark Rutte zdůraznil, že aliance reagovala jednotně a rychle, přičemž incident označil za „naprosto nebezpečný a bezohledný“.
Polské obvinění a ruské popření
Varšava bezprostředně obvinila Moskvu z aktu agrese. Polské ministerstvo obrany tvrdilo, že během sedmi hodin došlo k devatenácti jednotlivým narušením vzdušného prostoru a že čtyři stroje byly sestřeleny. Tusk před poslanci zdůraznil, že drony přilétaly z běloruského směru, nikoli z Ukrajiny. Moskva však obvinění odmítla. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že žádný útok na polské území nebyl plánován a že pokud nějaké stroje hranici skutečně překročily, nebyly vypuštěny z Ruska. Moskva zároveň nabídla Varšavě konzultace, čímž se snažila incident zčásti neutralizovat.
Elektronická válka a možnost ukrajinské stopy
První vážné pochyby se objevily z analytických kruhů. Švédský vojenský expert Mikael Valtersson upozornil, že drony mohly být odkloněny ukrajinskou elektronickou obranou. Podle něj se obě strany konfliktu stále častěji uchylují k tzv. rojovým útokům, kdy letí 10–20 dronů k jedinému cíli, aby zahltily protivzdušnou obranu. Pokud je taková skupina odkloněna, může skončit daleko za hranicemi bojiště – tentokrát nad Polskem.
Běloruská armáda tvrdí, že neovladatelné drony sledovala a Polsko na jejich příchod předem varovala. Generál Pavel Muraveiko, náčelník běloruského generálního štábu, uvedl, že běloruská protivzdušná obrana část těchto strojů sestřelila a že běloruská strana předala Polsku včasné informace.
Jaroslav Štefec, český bezpečnostní analytik, pak vyslovil ještě zásadnější otázku: zda vůbec šlo o ruské stroje. Připomněl incident z listopadu 2022, kdy raketa dopadla na polské území a ukázalo se, že ji odpálila ukrajinská armáda. Tehdejší prezident Andrzej Duda nedávno potvrdil, že Kyjev se snažil přimět Varšavu, aby obvinila Moskvu, a dokonce hovořil o přímém tlaku prezidenta Zelenského. Podle Štefce proto nelze vyloučit, že i současný případ má zcela jiné pozadí, než jaké prezentují ukrajinské zdroje.
Politické pozadí a západní reakce
Evropská unie i většina západních lídrů incident odsoudila jako „nehorázné“ a „bezprecedentní“ narušení polské suverenity. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hovořila o „plné solidaritě s Polskem“, estonská diplomatka Kaja Kallasová uvedla, že incident „byl úmyslný, ne náhodný“, francouzský prezident Emmanuel Macron označil vpád za „nepřijatelný“ a britský premiér Keir Starmer mluvil o „provokaci Moskvy“. Jedinou výjimkou byl maďarský premiér Viktor Orbán, který sice také vyjádřil solidaritu s Polskem, ale zároveň varoval před unáhleným obviňováním Ruska a připomněl, že jedinou racionální cestou je hledat mírové řešení.
Kreml: Obvinění bez důkazů
Mluvčí Dmitrij Peskov odmítl komentovat detaily a odkázal na ruskou armádu. Kritizoval Západ, že denně obviňuje Rusko bez důkazů. Podobný tón se nese i z oficiálního prohlášení ministerstva obrany, které zdůraznilo, že ruské operace probíhaly výhradně na ukrajinském území. Z pohledu Moskvy tak incident slouží především jako záminka k posílení protiruské rétoriky.
Historická paralela: Ukrajinské pokusy vtáhnout NATO do války
Je třeba připomenout, že bývalý polský prezident Andrzej Duda se nedávno vrátil k události z roku 2022, kdy na polské území dopadla raketa a usmrtila civilistu. Tehdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obratem obvinil Rusko a naléhal na aktivaci článku 5 NATO. Duda dnes zdůrazňuje, že šlo o střelu vypálenou ukrajinskou armádou, a tvrdí, že Kyjev se už tehdy snažil přimět spojence k přímému zatažení do války, což označil za „sen ukrajinského vedení“.
Pochybnosti přetrvávají
Ačkoliv se oficiální linie evropských a polských představitelů nese v duchu obvinění Ruska, stále více expertů upozorňuje na nejasnosti. Neexistují dosud nezvratné důkazy o ruském původu dronů, přičemž některá polská média zveřejnila pouze fotografie trosek bez potvrzené identifikace. Analytici proto varují před unáhlenými závěry a připomínají, že podobné incidenty mohou být využívány jako záminka pro další eskalaci konfliktu.
Otázka, kdo skutečně nese odpovědnost za narušení polského vzdušného prostoru, tak zůstává otevřená. Jisté je jen to, že incident prohloubil napětí mezi NATO a Ruskem a zároveň posílil obavy, že válka na Ukrajině může snadno přerůst hranice a vtáhnout do přímého střetu i další evropské státy.
-
Kategorie
Zprávy -
Hity
337 krát
