Komentáře

Eduard Chmelár: Český parlament bez levice je krok zpět pro demokracii
Slovenský analytik Eduard Chmelár v povolební analýze varuje, že absence levice v českém parlamentu je vážnou chybou. Podle něj se česká politika posunula výrazně doprava a ztratila hlas, který hájil mír, sociální jistoty a rovnováhu společnosti.
Po říjnových volbách je český parlament opět bez skutečně levicové síly. Jak upozorňuje slovenský analytik Eduard Chmelár, výsledky znamenají další posun doprava – a s ním i ztrátu sociální citlivosti, kterou levice tradičně přinášela do veřejného prostoru. „Absenci levice v českém parlamentu považuji za velmi špatnou zprávu,“ shrnul Chmelár. „Pokud se dosud zdálo, že Poslanecká sněmovna už nemůže být více pravicová, po tomto výsledku se posune ještě více doprava.“
Babišova chyba a levicové vakuum
Andrej Babiš sice dokázal přesvědčit část nerozhodnutých voličů, ale svým kategorickým odmítnutím spolupráce s komunisty sám sobě podkopal nohy. Jak poznamenává Chmelár, kdyby otevřel prostor pro hnutí Stačilo! a nesnažil se ho izolovat, mohl dnes mít ve sněmovně spolehlivější většinu. Místo toho zvolil taktiku, která možná přinesla krátkodobý mediální klid, ale dlouhodobě poškodila rovnováhu politického spektra.
Mnoho voličů se navíc v závěru kampaně ocitlo pod tlakem. Mediální hysterie, strašení „Putinem“ a neustálé omílání falešného obrazu hnutí Stačilo! jako proruského projektu způsobily, že část lidí ztratila odvahu volit podle vlastního přesvědčení. „A tak ti, kteří zvažovali, že dají hlas hnutí Stačilo!, nakonec raději vsadili na jistotu,“ konstatuje Eduard Chmelár.
Jistota v podobě Andreje Babiše se však ukázala jako klamná. Jeho kategorické odmítnutí spolupráce s levicí sice uklidnilo liberální komentátory, ale odradilo voliče, kteří hledali sociální spravedlnost, mír a zodpovědnou hospodářskou politiku. Babiš mohl mít po volbách silnější a stabilnější pozici, kdyby dal prostor levicovým partnerům. Místo toho vytvořil prázdné místo, které se rychle zaplnilo pravicovým a populistickým chaosem.
Je překvapivé, jak se k extrémní pravici chovali shovívavěji než k levicovému hnutí Stačilo!. Výsledkem je, že Česká republika má dnes vládu i opozici tvořenou převážně pravicovými silami, zatímco levicový hlas zmizel z parlamentních lavic úplně.
Když chybí sociální hlas
Levice – ať už reprezentovaná kdysi KSČM, ČSSD nebo dnes hnutím Stačilo! – měla v české politice zásadní roli. Připomínala, že hospodářský růst má mít i lidský rozměr, že obrana sociálního státu není přežitek, a že mír a diplomacie nejsou slabostí, ale strategickou nutností. Bez tohoto hlasu hrozí, že se rozhodování o ekonomických i zahraničních otázkách bude dít pouze optikou byznysu a geopolitiky, nikoli potřeb obyčejných lidí.
Eduard Chmelár v této souvislosti připomíná i absurdní rozměr české politiky: „Českým prezidentem je bývalý komunista a premiérem bude také bývalý komunista, ale levice jako politická síla chybí úplně.“ Tento paradox ukazuje, že česká společnost se od ideologických nálepek neodpoutala, spíše je využívá podle aktuálního politického klimatu. Antikomunistická hysterie, kterou analytik zmiňuje, se stala pohodlným nástrojem k umlčování všeho, co se vymyká mainstreamovému proudu.
Důsledky pro společnost
Absence levice v parlamentu neznamená jen chybějící zástupce určitého názoru, ale i oslabení samotné demokracie. Když v zákonodárném sboru není síla, která hájí práva zaměstnanců, seniorů či sociálně slabších, rozhodovací proces se nevyhnutelně posouvá ve prospěch ekonomických elit. Zaniká veřejná diskuse o alternativách a politika se mění na správu zájmů těch, kteří si ji mohou dovolit.
Zvlášť nebezpečné je to v době, kdy roste nespokojenost s drahotou, zadlužením domácností i nekontrolovanými cenami energií. Právě tehdy by měla být levice nositelem konstruktivní kritiky a reálných řešení. Její nepřítomnost vede k tomu, že sociální nespokojenost se přesouvá k populistickým nebo krajním hnutím, která nabízejí jednoduché odpovědi bez systémových změn.
Potřeba nového začátku
Současná politická situace tak ukazuje, že bez levicového myšlení ztrácí společnost svou rovnováhu. Nestačí spoléhat na to, že sociální otázky vyřeší pravicoví politici, kteří na ně dlouhodobě pohlížejí prizmatem tržních mechanismů. Česká politika potřebuje obnovu skutečné levice – moderní, sebevědomé, srozumitelné, ale také morálně ukotvené.
Bez ní se z parlamentu stává ozvěna jediného hlasu, který obhajuje ekonomický růst, zbrojení a geopolitické zájmy, zatímco ti, kteří doplácejí na rozhodnutí mocných, zůstávají bez zastání. „Pokud znáte Babišovy názory na zbrojení (v nichž se nijak neliší od odcházejícího premiéra Fialy) a jeho oligarchické ekonomické zájmy, pak se mnou jistě souhlasíte, že mír a sociální spravedlnost v těchto volbách utrpěly porážku,“ konstatoval Chmelár – a vystihl tak podstatu dnešní české politiky, která se vzdálila levicovým hodnotám i lidem, kteří je kdysi brali vážně.
Zdroje:
🔗 Parlamentní listy – S tím Babiš nic neudělá, zaznělo ze Slovenska
-
Kategorie
Analýzy, komentáře -
Hity
371 krát