19. červen 1953 – Poprava manželů Rosenbergových

Poprava manželů Rosenbergových proběhla 19. června 1953 ve věznici Sing Sing ve státě New York. Julius a Ethel Rosenbergovi se stali jedinými americkými civilisty, kteří byli v době míru odsouzeni k smrti za špionáž. Jejich smrt otřásla světem, vyvolala masové protesty a dodnes symbolizuje justiční zvůli éry mccarthyismu.

⚖️ Proces v době paranoie

Julius Rosenberg pracoval jako elektroinženýr ve vojenském průmyslu, Ethel byla sekretářka a matka dvou malých synů. Oba byli členy Komunistické strany USA. V roce 1950 byli zatčeni, obviněni ze špionáže pro Sovětský svaz a konkrétně z toho, že předali informace o konstrukci americké atomové bomby během druhé světové války. Jejich hlavním udavačem byl Ethelin bratr David Greenglass, který pracoval v jaderném výzkumu v Los Alamos. Svědčil proti sestře výměnou za mírnější trest pro sebe.

Proces, vedený u federálního soudu v New Yorku, byl poznamenán mnoha kontroverzemi: chyběly přímé důkazy, výpovědi byly často rozporné a atmosféra v zemi byla extrémně napjatá. Senátor Joseph McCarthy právě vedl svoji „honbu na čarodějnice“ – systematické vyšetřování údajných komunistických sympatizantů v amerických institucích.

Soudce Irving Kaufman při vynášení rozsudku prohlásil, že manželé Rosenbergovi spáchali „zločin horší než vražda“ – údajně ohrozili americkou bezpečnost a pomohli Sovětům k atomové zbrani. Trest smrti měl být odstrašujícím precedentem.

🌍 Světová vlna odporu

Rozsudek smrti šokoval svět. Protestní kampaně probíhaly po celém světě – od Paříže přes Buenos Aires až po Prahu. Vznikl mezinárodní Výbor za milost pro Rosenbergovy. Jejich popravu odsoudili Jean-Paul Sartre, Albert Einstein, Pablo Picasso, Bertolt Brecht, Diego Rivera nebo Papež Pius XII.

V tehdejším Československu a dalších zemích východního bloku byla poprava interpretována jako důkaz „krvavé tváře amerického imperialismu“. V Praze i jiných městech nesly školy a ulice jejich jména, vznikaly básně, písně i pamětní akce. Manželé Rosenbergovi byli vnímáni jako mučedníci třídního boje, oběti kapitalistické zvůle a studené války.

📜 Nové pohledy na popravu manželů Rosenbergových

Po pádu Sovětského svazu a zveřejnění části archivů (např. projekt VENONA) se ukázalo, že Julius Rosenberg pravděpodobně skutečně předával určité technické informace sovětské straně. V případě Ethel se však potvrdilo, že neexistovaly žádné přímé důkazy o její aktivní účasti – její obvinění bylo zčásti výsledkem politického tlaku a výpovědi bratra, který své tvrzení později označil za lež.

🕊️ Dědictví a paměť

Poprava Rosenbergových zůstává trvalým mementem, že i právní systém demokratických zemí může podlehnout ideologickému šílenství a strachu. V době, kdy se východní blok potýkal s vlastními monstrprocesy (Slánský, Rajk, Kostov), západní svět předvedl, že represivní mechanismy nejsou výlučně totalitní doménou.

Zatímco na Západě postupně upadali v zapomnění, ve východní Evropě byli připomínáni jako oběti třídního boje a amerického imperialismu. Dnes jejich příběh rezonuje napříč ideologiemi – jako výstraha před justiční zvůlí, jako tragédie dvou rodičů, a jako ilustrace doby, kdy strach z jaderné války a komunismu mohl vést k popravě nevinných.

🧾 Zajímavost

• V Československu nesla jejich jména řada institucí: např. Dům pionýrů a mládeže manželů Rosenbergových v Karlových Varech, nebo ulice v Praze a Brně, přejmenované až po roce 1989.
• Synové Rosenbergových byli adoptováni rodinou Meeropolových, levicově orientovaných intelektuálů. Jeden z nich – Robert Meeropol – dnes vede nadaci na podporu obětí politických procesů.