Komentáře

Referendum: Kdo ho chce doopravdy a kdo jen naoko? Postoje stran k EU, NATO a euru
Stačilo! a SPD chtějí referendum i o setrvání v EU, NATO či přijetí eura. ANO a vládní koalice by takové hlasování nepřipustily. Jak se k přímé demokracii staví další strany?
Hlasování lidu nebo jen prázdná fráze?
Debata o zavedení obecného zákona o referendu patří k těm, které odhalují zásadní rozdíly mezi českými politickými stranami. Na první pohled se může zdát, že panuje široká shoda: téměř všichni podporují, aby občané měli možnost rozhodovat v celostátním hlasování. Při bližším zkoumání se však ukazuje, že shoda je spíše formální a podstatné rozpory se skrývají v tom, jaké otázky by se k referendu vůbec mohly dostat.
Stačilo! a SPD chtějí referendum bez tabu
Hnutí Stačilo! prosazuje skutečně obecný zákon o referendu, který by umožňoval hlasovat i o nejzásadnějších otázkách státního směřování. V jejich pojetí by občané mohli rozhodovat o setrvání nebo vystoupení z Evropské unie, členství v Severoatlantické alianci nebo o přijetí eura. Podle Stačilo! jde o témata, která jsou natolik strategická a dlouhodobá, že by je neměla uzavírat pouze politická reprezentace na čtyřleté volební období. Tento přístup je blízký také hnutí SPD, které podobně požaduje, aby se lidé mohli vyjádřit i k mezinárodním závazkům a k otázkám zásadního geopolitického významu. SPD navíc dlouhodobě navrhuje konkrétní parametry referenda, například hranici počtu podpisů potřebných k jeho vyvolání.
ANO a omezená přímá demokracie
Hnutí ANO, vedené Andrejem Babišem, sice také mluví o potřebě ústavního zákona o celostátním referendu, ale v praxi by se jednalo o výrazně omezený nástroj. ANO výslovně odmítá, aby se v referendu hlasovalo o otázkách členství v EU a NATO nebo o přijetí eura. Z jejich pohledu by takové hlasování mohlo destabilizovat zahraničněpolitické směřování země a poškodit její mezinárodní postavení. Tento postoj vytváří ostrou hranici mezi proklamovanou podporou přímé demokracie a jejím faktickým uplatněním.
Vládní koalice referendum odmítá
Vládní koalice, složená ze SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a hnutí STAN, je vůči institutu obecného referenda spíše zdrženlivá. Premiér Petr Fiala opakovaně označil požadavky na referendum o setrvání v EU nebo NATO za nebezpečné a potenciálně destabilizující. Přestože se v minulosti v rámci vládních stran objevovaly dílčí návrhy na úpravu referendální legislativy, nikdy nezískaly politickou prioritu a rozhodně nepočítaly s možností hlasovat o zahraničněpolitických závazcích.
Motoristé sobě a Přísaha na půli cesty
Z menších politických subjektů mají Motoristé sobě a Přísaha k otázce referenda odlišné přístupy. Motoristé sobě historicky podporovali myšlenku referenda o členství v EU, ale v poslední době se od přímého požadavku na odchod distancují a mluví spíše o možnosti omezit rozsah evropských pravomocí. Přímé hlasování o vystoupení z Unie označují za krajní variantu. Hnutí Přísaha se v otázce referenda neprofiluje tak výrazně, ale jasně se staví proti přijetí eura a kriticky k současné podobě Evropské unie, což z jejich postoje nepřímo vyplývá.
Kdo má mít poslední slovo?
Když se tedy mluví o „podpoře obecného referenda“, je třeba číst mezi řádky. Zatímco Stačilo! a SPD chápou tento institut jako nástroj, který má být občanům plně k dispozici i pro rozhodování o směru země v otázkách EU, NATO či eura, ANO a vládní koalice by podobné hlasování nepřipustily. Menší subjekty jako Motoristé sobě nebo Přísaha zůstávají na půli cesty – euroskeptická rétorika se u nich pojí s opatrností, pokud jde o vypsání referenda o odchodu z unie.
Referendum tak zůstává nejen právní, ale i politickou otázkou, v níž se odráží hlubší spor o to, komu má v zásadních rozhodnutích patřit poslední slovo – lidu, nebo jeho zástupcům. A právě to je klíčový bod, který by si měl volič při hodnocení politických slibů o „více demokracii“ uvědomit.
-
Kategorie
Analýzy, komentáře -
Hity
39 krát